Ze slámy, hlíny, kamene…

Před pár lety jsme v Domově představili Petra Kubalu, který si vlastníma rukama postavil dům ze dřeva a ovčí vlny. Za tři měsíce a 600 tisíc korun, nezávislý na energetických sítích. Dnes vám představíme další zajímavé lidi a jejich stavby.

Pro řadu alternativních stavebníků se stal inspirací citát: „Lidé, kteří říkají, že něco není možné udělat, by neměli rušit ty, kteří to dělají.“

Sláma jako stavební materiál – to je jedno z hlavních témat slovenského Ekocentra ArTUR. Foto Ekocentrum ArTUR

 

ŽIVOT V OPIDU

Určitě to platí pro rodinu Zvoníčkových, jejichž opidum Celula (v latině „buňka“) je rozsáhlá stavba elipsovitého tvaru, bez jediného pravého úhlu, má dvě podlaží, a přesto splývá s okolním terénem. Je bohatě prosvětlena klasickými okny z boků i střešními shora a má zelenou střechu, na níž se pasou kozy. Obvodové zdivo z plných cihel je sendvičové, zvenku obložené kamenem. Zeď, jejíž celková tloušťka činí jeden metr, výborně izoluje a zároveň akumuluje teplo. Stavba z přírodních netoxických materiálů (kámen, dřevo, cihla, hlína) trvala necelé dva roky a dokončena byla v roce 2006. „Dispozice domu je organická – hlavní je velký elipsovitý obývací prostor, který se rozevírá na terasu a zahradu,“ říká Jakub Zvoníček. „Svým zasazením do svahu a zatravněnou střechou tvoří opidum Celula součást krajiny a neodebírá plochu zahradě. Jeho horní patro slouží k bydlení, to dolní je místem pro společenské kulturní aktivity klubu Opido.“

Opidum Celula dnes slouží jednak k bydlení rodiny Zvoníčkových, jednak jako centrum přírodního stavitelství a kulturních aktivit. Foto rodina Zvoníčkova.

 

Foto rodina Zvoníčkova.

Foto rodina Zvoníčkova.

 

DOMOV JAKO ŠATY

Dům je nízkoenergetický, vytápěný tepelným čerpadlem s teplovodním systémem v podlaze a částečně přitápěný dvěma centrálně umístěnými krby (pro každé podlaží zvlášť). Ty akumulují teplo uvnitř domu. Nosný železobetonový sloup, který má kamennou obezdívku a uvnitř ukrývá dvojici komínů, je nahoře korunován krásným smrkovým krovem. Na stěnách jsou ručně nanášené hliněné vymývané omítky, které v interiéru skvěle regulují vlhkost. Majitelé se sice dlouhodobě zabývají přírodním stavitelstvím, ale odmítají nálepku stavitelů slaměných domečků. „Smysl dává stavba, která nepodléhá trendům, ale člověku. Chceme, aby se domov choval k lidem jako dobře ušité šaty,“ vysvětluje Jakub Zvoníček. „I technologicky moderní stavba může být z přírodních materiálů a bez toxických látek, ale zároveň v provedení, které se netváří jako zemljanka či stlučená chýše.“

Kruhový dům ze slámy v Dolanech u Prahy. Autorem studie je Ing. Arch. Radek Hála. Užitná plocha 106 m 2 . Cena stavby svépomocí 1,9 mil. Kč, na klíč i s příslušenstvím 3,7 mil. Kč. Foto Slamák.info.

 

NÁVRAT HLÍNY

Ač stavba nemá podléhat módním trendům, dnes se pomalu stává trendem využití hliněných omítek nebo cihel z nepálené hlíny. Tento „přírodní trend“ je logický. Hlína totiž nabízí současně hned tři věci: skvělou regulaci vlhkosti v interiéru, dobré akustické vlastnosti a vynikající akumulaci tepla. A když k tomu přičtete ještě zaručeně nezávadný přírodní materiál, začíná být jasné, proč se i velcí výrobci vracejí k nepáleným cihlám. Příkladem budiž ekologická cihla Heluz Nature Energy.

Interiér domu ze slámy a hlíny. Foto Ekovesnice

 

DŮM V KOŽICHU A S DEŠTNÍKEM

Tak svou jedinečnou realizaci z roku 2003 nazval Ing. arch. Petr Suske, zakladatel ateliéru SEA (Skupina ekologické architektury). Sám k tomu říká: „Ekologie je věda o vztahu živých organismů a jejich životního prostředí. Mluvíme-li o ekologické architektuře, myslíme tím architekturu, která tyto vztahy optimalizuje. Často se za ni považuje architektura energeticky málo náročná – jak ve výstavbě, tak v provozu – a s maximem zeleně. Protože výroba elektrické energie je spojována s produkcí všech možných škodlivin. Sláma nebo nepálená hlína potřebuje ke stavění jen nepatrně přidané energie. Ale ušetřená energie je jen jedním kritériem. Abychom mohli architekturu nazývat ekologickou, je stejně důležité, že se musíte v navrženém prostoru dobře cítit. Dům v kožichu a s deštníkem je veden snahou použít slámu nejen jako stavební materiál, ale zároveň využít jedinečnou estetiku slaměných balíků. Inspirací byl klasický stoh slámy, ale ochráněný před hnitím střechou. A co jednodušeji použít než deštník. Skelet tohoto domu je dřevěný, obezděný nepálenými cihlami. Balíky slámy coby vnější plášť fungují jako tepelná izolace a jako designový prvek. Tato skladba navíc zaručuje, že v případě požáru slaměného obalu dojde pouze k vypálení původně nepálených cihel. Nejdříve jsem předpokládal, že slaměné balíky bude nutné po zhruba pěti letech vyměnit. Ale po patnácti letech jsou v perfektním stavu, pouze barva se více podobá kubánskému doutníku. Taky v nich žije více ptáků…“ Co dodat? To je ekologie!

Elegantní dřevěný plášť může mít i jednoduchá a levná výstavba z prefabrikátů. Glasiert.

 

Ekologická nepálená cihla Nature Energy ve spojení se slámou a masivním dřevem. HELUZ.

Balíky slámy nemusejí být jen stavebním materiálem, nýbrž také estetickým prvkem stavby. Dřevěný skelet domu je obezděn nepálenými cihlami. Realizace SEA. Foto: Ester Havlová

 

Foto: Ester Havlová

 

Text Vít Straňák, foto Ester Havlová, Tomáš Dittrich, rodina Zvoníčkova a se souhlasem firem Ekocentrum ArTUR, Slamák, Ekovesnice, Glasiert, HELUZ

 

Edit: