Jak zazimovat zahradu

Na podzim si každý kout zahrady zaslouží uklidit a připravit na nadcházející zimu. Trávník, záhony, stromy potřebují s přečkáním mrazivého období často pomoct.

1. Provzdušnění a vertikutace trávníku

Obě metody probíhají pomocí speciální zahradní techniky. Nejprve se provzdušňovačem s ocelovými pružinkami umístěnými na otáčivém válci vyčešou z trávníku odumřelé listy trav a plevelů a případný mech, které spolu vytvářejí plstnatou vrstvu bránící přístupu světla, vláhy, živin i vzduchu ke kořenovému systému. Jako další nastoupí vertikutátor, jenž má ve výsledku za úkol omlazení a zahuštění trávníku. Jeho svisle umístěné nože nařezávají otáčením hřídele travní drny, které pak rychleji odnožují. Zároveň rozbíjejí suchem vzniklou krustu na povrchu půdy a kypří ji, tvoří v ní úzké drážky, které usnadní pronikání vzduchu, živin a vláhy ke kořenům. Nože současně shrabávají plsť a další nečistoty. Pokud nemá stroj sběrný koš, je nutné hráběmi tyto zbytky posléze z trávníku odstranit. U velmi zanedbaného trávníku se doporučuje po dvou týdnech proces zopakovat. Za nejvhodnější čas se považuje konec září s přihlédnutím k aktuálnímu počasí. Teplota musí být vyšší než 8 °C, půda nesmí být promáčená, aby nedocházelo k vytrhávání drnů a zalepování nožů zeminou, ale ani vyschlá a tvrdá, protože se do ní nože pořádně nezaříznou. Nejlepší období nastává dva dny po vydatném dešti.

 

2. Péče o záhony

Prospěje jim odstranění plevelu, zkypření a přidání mulče. Nejlepší doba je na přelomu října a listopadu. Využít lze slámu, mulčovací kůru, nejpraktičtější je však spadané listí. Silnější vrstva mulče ochrání půdu před hlubokým promrzáním a zároveň dokáže i během mrazu zachovat prostředí vhodné pro pokračující tlení. Na jaře tak bude půda obohacená o cenný humus. Praktická je také aplikace zásobního hnojení ve formě organických hnojiv, například granulovaného kravského nebo koňského hnoje, případně slepičinců. V případě výskytu plísní lze na konci sezony půdu dezinfikovat pomocí dusíkatého vápna.

3. Ochrana letniček, trvalek a travin

Odstraňte suché rostliny a plevele. Povadlé zbytky letniček spolu s listím (mimo ořechového) zapravte lehce do půdy jako hnojivo. K namrznutí náchylné hlízy a cibulky letních květin je potřeba opatrně vyjmout a zazimovat. Společně s částí zeminy je přendejte do bedýnky, nechte dostatečně oschnout a uskladněte je na suchém a větraném místě. V zahradách s mírnějším klimatem mohou v zemi zůstat třeba lilie nebo amarylky, překryjte je ale důkladně chvojím. V případě trvalek odstřihněte odumřelé části rostlin, uschlé květy a semeníky. S příchodem prvních mrazíků přihrňte zeminou keříkové růže tak, aby byla zakryta první očka nad zemí. Choulostivé odrůdy pak překryjte netkanou bílou textilií či chvojím. Traviny nezastřihávejte vůbec. Pouze je svažte provázkem, aby nedocházelo k pronikání deště ke stonkům.

4. Aby byla skalka stále krásná

Skalku v průběhu celého podzimu pravidelně čistěte od listí, větví, plevelu a opadaných plodů. Spadané tlející listí totiž vytváří na skalce nepropustnou vrstvu bránící přístupu světla. Vzniká tak temné a vlhké prostředí, ideální pro šíření houbových chorob a pobyt škůdců. Výsledkem je zhoršení zdraví rostlin a následná hniloba. Přestože je skalku nutné udržovat čistou, některé z rostlin potřebují zároveň ochránit před mrazy. Možné je rozložení jehličnatých větví nebo proutěných a bambusových košíků.

5. Příprava stromů na zimu

U stromů zkontrolujte jejich stabilitu a věnujte pozornost i vitalitě velkých větví. V důsledku silného větru nebo pod nánosem sněhu může hrozit jejich nalomení nebo úplné zlomení. V takovém případě je dobré vytvořit dostatečně silnou oporu. „Jestliže jsou na zahradě choulostivější druhy stromů, bude nutné jejich kmeny chránit před mrazy obalením rákosovými rohožemi, jutovinou nebo netkanou textilií. Na některých zahrádkách může navíc hrozit poškození zvěří, v takovém případě je nejlepší obalit kmeny ochrannou sítí proti okusu. Vhodné je také zavápnění kmenů a kosterních větví, které eliminuje přezimující škůdce, nebezpečí puknutí kmene a brání předčasnému rašení stromů v předjaří. Toto opatření je důležité zejména u časně kvetoucích stromů, především u meruněk,“ radí Petr Novák ze společnosti Bauhaus. Pomoc budou potřebovat také mladé stromky, zejména sloupovité jehličnany, které ještě nejsou dostatečně silné, aby odolaly všem zimním výzvám. Kromě zakrytí kořenů slámou, rašelinou nebo chvojím je svažte a obalte prodyšnými návleky ze síťoviny.

6. Zastřižení keřů

Keře zastřihněte až k jejich kořenům, na které poté nahrňte zeminu nebo suché listí. Alternativou je překrytí chvojím. Růže zbavte zvadlých květů a napadených listů, které ale nekompostujte. Vyhoďte je do směsného odpadu, případně je spalte. Hrozilo by šíření plísní. Zatímco u klasických růží stačí na zimu přikrýt pouze kořeny, u stromkových je vhodné přikrýt i korunu rostliny netkanou textilií.

---

Proč štěpkovat a drtit na podzim?
Když listí a větve zůstávají na zemi přes zimu, hrozí vznik plísní, hniloby a škůdců, kteří mohou v následujícím roce poškodit trávník i keře. Štěpkováním a drcením zbytky biologického materiálu účinně rozptýlíte, urychlíte jejich rozklad a zároveň získáte kvalitní mulč či kompost, který v zimních měsících obohatí půdu o živiny. Nebo jej můžete použít na překrytí záhonků rostlin, které je třeba před mrazem chránit. „Zbytky jemného mulče lze použít i pro domácí rostliny do květináčů. Mulč ale musí být vyroben ze zdravých materiálů, bez hniloby a škůdců a kladen v tenké vrstvě,“ upozorňuje Ivo Žirovnický, odborník značky Fieldmann.

---

 

 

text redakce foto XXXXX

Datum vydání: 3. 11. 2026

Edit: Andrea Moudrá