Bydlet v betonu?
Proč ne? Zdění z betonových, většinou lehčených tvarovek, je dnes stejně běžné, jako z keramických cihel. A můžeme si i vybírat, kterou technologii zvolit.
Beton znamenal svého času revoluci ve stavebnictví, dovolil architektům vytvářet odvážná originální díla, kde stavební materiál neomezuje tvůrce v jejich rozletu. Na druhé straně může z betonu snadno stavět svépomocí i laik.
Téměř všudypřítomný
I domy stavěné z jiných materiálů se bez betonu povětšinou neobejdou, a to ve formě litých směsí. V naprosté většině stojí na betonových základech, dřevostavby nevyjímaje. Téměř nepostradatelný je litý beton ve stropních konstrukcích, nejen železobetonových. I když je jejich základem jiný materiál, nakonec se stropní konstrukce zalévá betonovou směsí. Snad stejně často se s betonem setkáme při realizaci podlah. Samozřejmě se nejedná o jeden a ten samý beton, ale o betonovou směs určenou pro konkrétní použití. Při výběru pomůže takzvaná specifikace, tedy výrobci uváděný soupis technických parametrů, v prvé řadě o pevnosti, o podmínkách prostředí, pro které je směs určena, o konzistenci, tedy zpracovatelnosti, a dalších speciálních vlastnostech. S výběrem vhodného betonu by proto měl pomoci odborník.
Zdíme z betonu
Jak jsme řekli, beton svou tvárností umožňuje stavět – ve spojení s betonářskou ocelí – originální i velmi odvážná díla. Takový rozlet si samozřejmě můžeme dovolit i u rodinného domu, častěji však dáváme přednost tradiční technologii zdění z menších betonových prvků, které se staly úspěšnou alternativou zdění z keramických cihel. Všechny zvolené technologie se však musí nějakým způsobem vypořádat s nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi betonu, které jsou vzhledem k současným požadavkům na energetickou náročnost budov jeho handicapem. To je možné buď kombinací s tepelnou izolací, nebo úpravou samotného materiálu – jeho vylehčením. Platí totiž, že lehčí hmoty lépe izolují. Zlehčit beton je možné buď záměnou písku za lehčí materiál, jako například keramzit, který má navíc sám o sobě výborné tepelně izolační schopnosti, nebo zvětšením podílu vzduchu v hotovém výrobku. A bonusem je, že se s lehčími prvky snadněji manipuluje.
Pórobeton a jeho příbuzní
Představitelem druhé cesty je pórobeton, nejlehčí ze zdicích materiálů. Vyrábí se s úspěchem už téměř jedno století a pořád si zachovává základní složení z několika přírodních surovin – písku, vápna, cementu a vody. Jak vyplývá z názvu, jedná se o beton prostoupený množstvím nepatrných uzavřených vzduchových dutin – pórů. Hmota je prostoupena póry rovnoměrně, což rozšiřuje možnosti využití a materiál se díky tomu i jednoduše opracovává, vzniká minimum odpadu, velmi snadno se v něm provádí veškeré rozvody či instaluje zařízení interiéru. Proto je tento materiál oblíbený také mezi stavebníky svépomocí. Díky mimořádným tepelněizolačním vlastnostem je možné z něj stavět domy bez dodatečného zateplení, a to včetně nízkoenergetických a pasivních. V současné době se díky inovacím možnosti pórobetonu rozrostly, a kromě tvárnic pro zdivo můžete z tohoto materiálu postavit kompletní hrubou stavbu, včetně vyřešených detailů a prvků pro povrchovou úpravu.
Na podobném principu se dnes vyrábějí také vápenopískové tvárnice, které vynikají vysokou únosností a akustikou, i minerální desky pro vnější i vnitřní zateplení. Z pórobetonu a jeho příbuzných tak můžete stavět či rekonstruovat z jednoho materiálu obdobného složení a vyhnout se tak rizikům, jako jsou tepelné mosty či špatné klima.
Ztracené bednění
Kombinovat tepelnou izolaci s betonem lze nejen klasicky zateplením již hotové stavby. Jinou možností je využít k tvarování betonu tepelně izolující materiál, který se po zatvrdnutí betonu neodstraní, ale zůstane součástí stavby. Beton dodá pevnost, bednění potřebné izolační vlastnosti. Nejčastěji se používají cementotřískové desky, ale setkáme se i s polystyrenem či neoporem. Z desek nebo tvarovek se vytvoří dutý prostor pro vylití betonového jádra, konstrukce může být ještě zpevněná ocelovou výztuží. Tato technologie nabízí nejen vynikající tepelnou, ale i zvukovou izolaci a vynikající vnitřní akustiku. Betonové jádro se postará o akumulaci tepla. Nevýhodou je, že jsou téměř nemožné pozdější změny dispozice. Metoda ztraceného bednění se využívá i tam, kde neklademe nároky na tepelnou izolaci, často při budování základů či sklepů, kdy jako bednění slouží betonové tvarovky.
Střecha místo klimatizace?
Na výhody masivní systémové střechy jsme se zeptali Ing. Michal Vavřínka, technického poradce společnosti Xella
„U kvalitně postaveného domu by se teploty v podkroví neměly dostat nad 26 °C. Se střechou ze systému Ytong je to možné i bez klimatizace, teplotní rozdíly během dne zde činí i v tropických dnech maximálně 1 °C. Je to tím, že střecha Komfort Ytong má vysokou schopnost akumulovat teplo i chlad. Díky alkalickému složení pórobetonu a jeho prodyšné struktuře je u ní nulové riziko napadení plísněmi, hnilobou a hmyzem. Navíc je nehořlavá. Montáž nevyžaduje specializované profese, máme zkušenosti z praxe, které ukazují, že ji zvládli i svépomocní stavebníci.“
Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem
Datum vydání: 11. 9. 2019
