Chraňte se PŘED BLESKEM

Hromosvody řadíme do systémů vnější ochrany před bleskem. Chrání stavby jednak před rizikem požáru, jednak před mechanickým poškozením vlivem úderu blesku.

Někdy se můžete setkat i s názvem „bleskosvod“. Neupadejte do rozpaků: Je to stejné zařízení. Vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a bezpečnému svedení bleskového výboje do země. Používá se jako ochranný štít budovy či jiného objektu převyšujícího okolní terén: Zachytí převážnou část energie blesku a poskytne jí co nejpřímější cestu k zemi, kde se vybije. A jestliže léto je dobou bouřek, pak podzim a předjaří tvoří ideální období k tomu, abyste v klidu nainstalovali zařízení k ochraně stavby, jejích elektroinstalací i spotřebičů.

 

CO SE DĚJE ZA BOUŘKY?

Během bouřky vzniká mezi bouřkovým mrakem a zemí velký rozdíl elektrických potenciálů. Pokud tento rozdíl překročí elektrickou pevnost vzduchové vrstvy mezi mrakem a zemí, dojde k elektrickému výboji blesku. Dochází k němu v místě, kde je vzduchová vrstva mezi mrakem a zemí nejtenčí. Proto bývají bleskem zasažena nejčastěji vyvýšená místa v krajině – stromy, stožáry či budovy.

 

TŘI ČÁSTI HROMOSVODU

Popsané fyzikální zákonitosti v přírodě využívá hromosvod. Jde o elektricky vodivé zařízení, které se skládá ze tří částí: jímače, svodu a uzemnění. Pro všechny části se využívají vodivé vlastnosti kovů (dnes už lze použít i mimořádně odolné plastické hmoty), ale materiál jednotlivých částí se může lišit, protože každá část konstrukce plní jiný úkol. Na vrcholu, ve výšce přesahu jící chráněný objekt, je umístěn jímač, jehož úkolem je zachycení blesku. Použitým kovem bývá žárově zinkovaná či nerezová ocel, měď nebo dural (slitina hliníku, hořčíku a křemíku). Jímač musí být vodivě spojen se zemí, aby se tam výboj blesku bezpečně svedl. Právě to je úkolem svodu – elektrického vodiče, který spojuje jímač blesku s uzemněním. Bývá proveden nejčastěji ve formě ocelových lan, jež směřují svisle podél vnější stěny objektu od střechy až k zemi. Uzemnění pak tvoří nejčastěji pásky, desky nebo zemnicí tyče z pozinkované oceli, jež jsou uloženy v základovém betonu nebo zakopány v zemi podél objektu. Hromosvod jako celek tak může být buď pevně spojený s konstrukcí budovy, kterou chrání, nebo od ní může být důsledně izolován.

 

RŮZNÉ TYPY JÍMAČE

Na vrcholu chráněného objektu bývá umístěn jímač, který díky tomu jen stěží přehlédnete. Může ovšem mít různou podobu. V našich podmínkách nejčastější jsou jímací tyče. Plná ocelová tyč, která je vztyčena kolmo na vrcholu objektu a převyšuje stavbu, vykrývá ochranné pásmo ve tvaru kužele. Ochranné kuželové pásmo začíná na horním konci tyče a rozprostírá se pod sklonem 45°. Jímací tyč hromosvodu musí mít tedy takovou výšku, aby ochranné pásmo pokrylo všechny části objektu. Pokud je objekt rozsáhlejší, bývá nutné umístit více jímacích tyčí. Další možnost představuje jímací vedení. To je tvořeno pozinkovaným ocelovým drátem, který má průměr 8 nebo 10 mm a vede rovnoběžně podél povrchu střechy. Drát taktéž vytváří ochranné pásmo, ale jiné: ve formě trojúhelníku pod sklonem 45°. V případě, že střešní rovina má sklon menší, je potřeba doplnit příčné vedení a tím vytvořit mřížovou jímací soustavu. Příčná a podélná vedení jsou ve všech bodech propojena, takže tvoří síť. Pro vyvýšené části, které ochranné pásmo jímací soustavy nepokrývá (např. komín), je nutné vytvořit vlastní jímací tyč. Všechny uvedené jímače jsou cíleně instalovány – jsou strojené. Funkci jímače může nouzově splnit také plechová krytina nebo jiný vodivý konstrukční prvek na objektu – tzv. nahodilý jímač.

 

AKTIVNÍ HROMOSVODY

Až dosud jsme mluvili o hromosvodech Franklinova typu (klasické pojetí, které funguje již od 18. století). Během posledních 30 let se však rozšiřují také aktivní hromosvody – zařízení se včasnou emisí výboje (označují se PDA). Hlavice jejich jímače obsahuje speciální elektronické zařízení, které vysílá pulsující signál: Aktivní paprsek blesk nepřitahuje, pouze daleko přesně ji usměrňuje ty elektrické výboje, které uhodí v jeho aktivní sféře. Takový efekt mnohonásobně zvětší ochranný poloměr tyčového jímače (kruh s průměrem až 200 metrů). Proto by aktivní typ hromosvodu měl nacházet uplatnění především v otevřeném prostoru a u velkých objektů, kde jeden moderní jímač nahradí doslova les pasivních jímacích tyčí. Ve výsledku tak půjde o řešení estetičtější, bezpečnější i levnější. Vzhledem k tomu, že aktivní hromosvody omezují na minimum nutnost použití drátových svodů, dá se předpokládat také bohaté využití na památkově chráněných objektech.

---

Kde se vyplatí hromosvod?

• Zejména tam, kde by zásah blesku ohrozil zdraví nebo životy lidí (rodinné a bytové domy, nemocnice, školy), způsobil závažnou poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží) nebo vyvolal hospodářské či kulturní škody (výrobní haly, muzea, archivy).
• Z bezpečnostních důvodů je instalace žádoucí na všech budovách, které sousedí se strategicky významnými objekty, aby je při svém zásahu bleskem neohrozily požárem.

---

 

 

Text Vít Straňák, foto se souhlasem firem BRAMAC, Elektrika cz, Elmonto. Hromosvody Těšínský, Elektrikář Plzeň, HPICZ, Schirtec

 

Datum vydání: 27. 5. 2021

Edit: Andrea Moudrá