Dům skoro na konci světa

Místo, které jsme navštívili, se sice nachází v těsné blízkosti metropole Vysočiny – Jihlavy, ale po vystoupení z auta se dostavil pocit, že jsme se ocitli téměř na konci světa. V kopcovitém lesnatém terénu totiž končí silnice a člověk je schopen uvěřit, že i ty lišky zdejším obyvatelům přejí dobrou noc. Na druhou stranu sem trefí i autobusy městské dopravy. A právě v těchto místech, citlivě zakomponovaný do stráně pod lesem, se nachází dům, který nás zaujal.

Architektonický styl obytného objektu hodně napovídá o dění uvnitř domu, jak si jeho dvě již na pohled značně rozdílné části rozdělily své funkce. V první s pultovou střechou a obložené thermowoodem – fi nskou borovicí, s velkými prosklenými plochami obvodových zdí se nacházejí obytné místnosti. V druhé, dvojpodlažní části, obléknuté do šedé omítky, je pod rovnou střechou situovaná takzvaná klidová část domu – dvě ložnice, dva dětské pokoje, šatna a potřebné hygienické zázemí.

Prosklení rohu obytné části domu umožňuje přístup slunečním paprskům a nabízí příjemnou vyhlídku na malebnou obec i do volné přírody. Prosklené plochy rovněž ve všech ročních obdobích zprostředkovávají kontakt interiéru s exteriérem.

 

Z BYTU K RODINNÉMU DOMU

Majitel domu si před sedmi lety pořídil třípokojový byt v Jihlavě. Ani tenkrát mu nebylo zdaleka jedno, kde a jak bydlí. „Byl to příjemný a útulný byt. Dodnes v něm žije můj kamarád – Francouz – a je moc spokojen,“ říká a pokračuje: „V rámci svého zaměstnání ale hodně cestuji. Na cestách po celém světě jsem si vždycky všímal architektury, sledoval jsem, jak lidé mohou příjemně a zajímavě žít.“ Pod vlivem přibývajících zkušeností se měnily hodnoty a potřeby, a to i ty související s bydlením. Domov se přestal pojit s představou městského bytu, ale naopak možností uniknout po práci před městem do přírody. Toto přání však mohl splnit pouze rodinný dům.

Na příjemném prostředí pracovny se podílí stůl, který byl zakoupen v bazaru, ale byla mu pořízena nová deska z překližky.

 

DALŠÍ KROKY

Podobu rodinného domu a celkovou kvalitu bydlení významnou měrou ovlivňuje již samotný stavební pozemek. Ten se našel, jak již bylo zmíněno, v malé vesnici v těsné blízkosti Jihlavy. Vlivem toho, že se obec nachází v někdejším vojenském pásmu, zde zůstala příroda panenská. A právě zde pod vzrostlý mi stromy, u lesa, s výhledem na příjemnou venkovskou zástavbu, ale i do volné přírody našel investor to, co hledal. Roli projektanta investor svěřil ing. arch. Vladimíru Nikiforovi. „Po několikahodinové diskusi o mých představách o novém domě, co pro mě má představovat a jak má sloužit, připravil architekt několik návrhů projektů, ale nakonec jsme se vrátili k prvnímu,“ vzpomíná investor, který byl s projektem ve všech směrech spokojen. Vyhovoval mu jeho moderní, ale nikterak extravagantní architektonický styl i nenásilné usazení domu do terénu.

Pohled z kuchyně do jídelny a obývacího koutu. Kuchyň od zbývající části obytné místnosti opticky odděluje část kuchyňské sestavy a instalace osvětlení.

 

DISPOZICE ŠITÁ NA TĚLO

Potřebám odpovídala i dispozice domu, jeho rozdělení na dvě části, obytnou a klidovou, kam nejenže neproniká ruch spojený s provozem každé domácnosti, ale jsou zde i příjemně nastaveny vyšší teploty v obytné části než klidové. Nechte se ale pozvat dál. Za vchodovými dveřmi se nachází nezbytné zádveří. Zde se za blátivého počasí můžete zout a prosklenými dveřmi pokračovat dál. Hlavní vchod ale využívají pouze návštěvy. Domácí, kteří se vracejí domů autem, používají vchod z garáže. Z ní, stejně jako ze zádveří, se vstupuje do malé vstupní haly, která je důležitým strategickým místem domu. Kromě toho, že je z ní přístup na WC, do šatny a předsíňky, z níž se vstupuje do technické místnosti, kde je umístěno tepelné čerpadlo, a prádelny, zde mají svůj příbytek tři čtyřnozí členové rodiny – dalmatinka a dva francouzští buldočci. Tráví zde čas v době nepřítomnosti páníčků.

Vstupní hala má v domě důležité poslání. Kromě toho, že do ní ústí dveře ze zádveří, garáže a předsíňky, z níž je přístup do technické místnosti a prádelny, zde mají svůj příbytek tři čtyřnozí členové rodiny.

 

Z haly po několika schůdcích vstoupíte do centrálního obytného prostoru, který má podobu kuchyně, opticky oddělené od jídelny a obývacího pokoje částí kuchyňské sestavy. Velmi příjemné posezení nabízejí křesla a pohovka situované v proskleném rohu místnosti. Za jasného počasí sem dopadají sluneční paprsky od rána až do večera. Z obývacího pokoje je přístup na otevřenou dřevěnou terasu.

Hlavní koupelna je vybavena jak sprchovým koutem, tak vanou. Ta je vyvýšena, aby při koupání byl výhled ven. Příjemně ladí litá podlaha s epoxidovými stěrkami na stěnách. Atmosféru ale dotvářejí i maličkosti, jako například zrcadla instalovaná ve starých rámech.

 

Dominantu obytného prostoru představuje komín krbové vložky, který ji odděluje od pracovny s knihovnou umístěné ve spojovacím krčku obou částí budovy. V užší části domu se nachází pokoj pro hosty a ložnice, z níž je přes šatnu přístup do koupelny, a dva dětské pokoje. Součástí dispozice je rovněž prostorná dvojgaráž.

Chodba klidové části domu

 

JAK SE DĚLÁ DOMOV

Příjemné bydlení ale nezajistí pouze zajímavý architektonický styl a promyšlené dispoziční řešení. Na konečném výsledku se nemalou měrou podílí i samotné vybavení interiéru, použité materiály, barvy a jejich kombinace. „Když došlo na interiér, snažil jsem se najít někoho, kdo má stejný vkus jako já a navíc dobré nápady,“ vzpomíná majitel domu. Při ohlížení po interiérovém návrháři se čirou náhodou setkal s Lukášem Holubem, studentem liberecké fakulty umění a architektury, kterému svěřil „druhou etapu“ práce na novém domově. „Přicházel jsem za investorem s návrhy, které jsem s ním konzultoval. V podstatě jsem ale měl volnou ruku, což je ideální. Stejně tak bylo pro mě štěstí, že si investor potrpí na precizní věci,“ vzpomíná Lukáš.

Mobilní knihovnička a stolek pod televizi jsou sestavené ze stejných dílů, pouze ve větším formátu, jaké má oblíbená dětská stavebnice Merkur.

 

MODERNA I KLASIKA

Na celkovém rázu interiéru se podílí řada klasických i moderních materiálů. Když začneme od podlah – v domě najdete jak moderní lité podlahy, tak klasickou podlahu z masivu dubu. Neubližuje si ani dřevěné podbití stropu bílé barvy v obytné části domu se šedivými betonovými panely, které byly v klidové části použity v surovém stavu, bez povrchové úpravy. V hlavní koupelně působí zajímavě epoxidový nátěr na zdech i na podlaze. Zajímavou úpravu má komín krbové vložky. Na první pohled byste si pomysleli, že je obložený cortenem, odolnou a přitom esteticky zajímavou ocelí legovanou mědí a chromem, ale není tomu tak. Obložení tvoří běžný ocelový plech, z něhož se speciální úpravou udělala velmi dokonalá napodobenina zmíněné velmi drahé oceli. Tato proměna si ale vyžádala značnou dávku alchymie.

 

Kapitolu samu pro sebe tvoří vytápění a výměna vzduchu. To, co se jinde schovává, je zde přiznané a neubližuje. Naopak. „Topenáři navrhovali ukrýt rekuperační jednotky do sádrokartonových skříněk a rozvody do zdi,“ krčí rameny Lukáš. Maskovací manévr byl nakonec použit pouze u nevzhledného technického zázemí podlahového vytápění. To je ukryto pod úhlednou hranicí polínek u krbu.

Pohled do pracovny přes systém ocelových lanek. Pod úhlednou hranicí polínek se ukrývá nevzhledná aparatura podlahového topení.

 

DEFILÉ DOBRÝCH NÁPADŮ

Interiér působí teplým útulným dojmem vyznačujícím se zajímavou všehochutí. Kromě špičkových designových kusů nábytku zde najdete i zařízení vyrobené podle Lukášových návrhů na zakázku nebo za pár korun ze starého nábytku. „Mám rád kombinaci starého s novým. Garantuje, že interiér nestudí jako sestavy z katalogu. Starý nábytek zatepluje. Neubližují si ani různé styly,“ říká Lukáš.Naprosto originálním, a přitom funkčně i esteticky efektním způsobem je v domě například řešeno osvětlení. Najdete zde dva druhy svítidel, které byste marně hledali v prodejnách se svítidly. Jde o originály se zajímavým původem. Velká stropní svítidla jsou průmyslové lampy pocházející z likvidované továrny. Samozřejmě se musely obrousit a znovu natřít. V obytné části bylo třeba vyřešit i problém s jejich instalací. Tím, že vazníkový strop vylučoval upevnění těžkých svítidel pomocí jednoho šroubu, bylo třeba jejich hmotnost rozložit. Tak vznikla jemná pavučina drátů s vysokým estetickým účinkem. Podobným „drátěným“ stylem je řešena i jedna stěna u schodiště do pracovny, její oddělení od obytného prostoru a síť, do které je oblečen exteriér domu. Ta ale časem zaroste psím vínem. Také druhý typ stropních svítidel přicházel na svět zajímavým způsobem. Tvoří je dvě plechovky – velká a malá. „Bylo těžké najít fi rmu, která vyrábí plechovky o větším obsahu. Nakonec jsme ji objevili na Slovensku. Její zástupci byli naštěstí ochotní a vyšli nám maximálně vstříc. Když projížděli okolo Větrného Jeníkova, nechali nám u dálnice balík plechovek. Pak už stačilo pouze nakoupit sterilovaný hrášek (nikdy jsme doma ne snědli tolik hrachu) a aby elektrikáři obě plechovky spojili,“ směje se Lukáš.

Hlavní roli v ložnici hraje dvojlůžko vyrobené na zakázku. Z ložnice je přístup na terasu.

 

Z vlastní dílny pochází i zajímavá sestava mobil ních stolků pod televizi a její příslušenství. Malí i velcí kluci v ní určitě poznají již několika generacemi oblíbenou stavebnici Merkur. Jde o stejný princip, ale ve větším formátu. Velká role připadá v domě barvám. Na první pohled zde dominuje bílá, kterou pouze s mírou doplňují výraznější barvy. Lukáš to vysvětluje slovy: „Každá sytá barva se časem omrzí.“

Zvláštní role ale připadá v exteriéru a interiéru červené. Tuto barvu má brána, branka i digestoř, která je vidět i zvenčí. „Dům díky použitým přírodním barvám splývá se svým okolím, což byl náš záměr. Červenou jsme použili, aby se jako celek trošku oživil, a snad i proto, že ji mám rád,“ přiznává autor interiéru.

Také pokoj pro hosty má svoji koupelnu se sprchovým koutem a WC.

 

KDYŽ JE NĚKDE „DOMA“

Dům je obydlen téměř dva roky, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby se vyrojily všechny mouchy Na obligátní otázku, co by změnil, kdyby se dnes jeho dům nacházel ve stadiu projektu, ale majitel domu těžko hledá odpověď. „Poměrně dlouho jsem si nebyl jist, zda je vůbec nutná garáž. Dnes už vím, že je. Nejde pouze o zaparkování aut, ale i o uskladnění spousty věcí, v jejichž případě bychom jinak nevěděli, kam s nimi. Větší pozornost bych taky věnoval subdodavatelům. Práce, které prováděl dodavatel – stavební fi rma Sebapol a její subdodavatelé, měly patřičnou kvalitu. K reklamacím došlo pouze u práce subdodavatelů, které jsme si vybírali sami. Proto bych doporučoval udělat si čas a ptát se zákazníků fi rmy, jak byli spokojeni s její prací, a teprve na základě jejich výpovědí zadat či nezadat zakázku.“ A jak se žije mladému člověku, který v rámci svého zaměstnání cestuje po celém světě, v novém domově v zapadlé obci již tak zapomenu té Vysočiny? „Čím víc cestuji, tím víc se těším domů,“ zní odpověď.

Dům dokonale ladí s okolní přírodou. Červená barva zde byla použita k jemnému a velmi zajímavému oživení celého komplexu.

Alena VONDRÁKOVÁ,
Foto: Jaroslav HEJZLAR


Ing. arch. Vladimír Nikiforov

autorizovaný architekt, autor projektu
„Rodinný dům představuje pro většinu architektů nejtvrdší oříšek. Nejde pouze o to, aby objekt byl hezký, ale především aby se v něm dobře bydlelo. V tomto směru by bylo ideální, kdyby se architekt mohl na nějaký čas nastěhovat do rodiny a pozorovat, co její členové potřebují k životu. To samozřejmě není možné, a tak je třeba s investorem hodně povídat a leccos i předvídat, protože ani samotný investor často nemá jasnou představu o svých potřebách. Dobrý projekt ale představuje pouze polovinu úspěchu. Tu druhou zajišťuje dobrá stavební fi rma. To v tomto případě vyšlo.“
Kontakt:
vladimir.nikiforov@seznam.cz


Lukáš Holub

student Fakulty umění a architektury TU Liberec, autor interiéru, venkovních úprav domu a oplocení
„Nejpodstatnější na tomto projektu byla výborná spolupráce a porozumění si s investorem a Vladimírem Nikiforovem, autorem projektu. Díky vzájemné důvěře jsem měl při navrhování venkovních i vnitřních materiálů a kompletních interiérů prakticky volné ruce. Můj obdiv má zejména investor, který se nebál použití různých materiálů a jejich přirozených povrchů (kov, beton, dřevo) a kombinací starého a nového interiérového vybavení. Vážím si také možnosti být u celého procesu výstavby domu až po zařizování posledních drobností v interiéru. A právě i z těchto důvodů spolupracuji s oběma pány, kteří se stali mými dobrými přáteli, na dalším zajímavém projektu.“
Kontakt:
mobil: 731 116 753
lacala@email.cz


Technické údaje

Realizace: Rodinný dům na Vysočině
Dodavatel: Sebapol, s. r. o.
Užitná plocha: 270 m 2
Stavební materiál: obvodové zdi – Porotherm 40 CB/S1 + 10 cm extrudovaného polystyrenu, příčky Porotherm 11,5 a 17,5P + D, P 10
Stropy: pod pultovou střechou sbíjené vazníky, pod rovnou střechou předepnuté betonové panely
Podlahy: betonové lité Pandomo, masivní dubové
Okna: hliníková (profi ly Schüco), výplně izolační dvojsklo
Střešní krytiny: titanzinkový plech, střešní fólie
Způsob vytápění a výměny vzduchu: tepelné čerpadlo země – voda (teplovodní podlahové vytápění) + rekuperační jednotka a krbová vložka

 

Rodinný dům tvoří dvě po architektonické stránce rozdílné části. Pod pultovou střechou se nachází obytná část domu, ve spojovacím krčku je situována pracovna. V části oděné do šedé omítky se nachází ložnice se šatnou, pokoj pro hosty, dva dětské pokoje a patřičné hygienické zázemí.

 

 

Edit: