Jak probudit zahradu

Březen a duben jsou ideálním obdobím, kdy s pracemi na zahradě začít. Přes ty náročnější, jakými jsou kypření půdy, hnojení, odstraňování plevele, tvorba nových záhonů se postupně propracujeme k těm radostnějším, mezi něž patří třeba vysazování nových stromů, zeleniny, bylinek a květin…

PŘÍPRAVA ZÁHONŮ

Prvním krokem je řádné prokypření půdy a zapracování hnojiva, nejlépe motyčkou nebo kultivátorem. Pokud objevíte plevel, odstraňte ho hned, jakmile vyklíčí a ideálně i s kořínky – k tomu se vám bude hodit vytrhávač plevele, možná si poradíte i s obyčejnou motyčkou nebo rýčem. Půdů na závěr uhlaďte pomocí kovových hrabiček.

CO MŮŽETE VYSAZOVAT?

Všechny ovocné stromy, zejména prostokořenné (bez kořenového balu) sazenice – broskvoně, meruňky, mandloně nebo nektarinky, okrasné opadavé listnáče, ořešáky, vinnou révu, dále keře citlivé na chlad – třezalku, komule, z popínavých rostlin vistárii a plamének. Pustit se můžete i do maliníků, borůvek a jahodníku. Během dubna pak pokračujte s výsadbou bříz, jehličnanů a ostatních stálezelených rostlin.

Skleník SOCKER pro klíčení a růst semínek a sazenic, ocel a polyesterový práškový lak, rozměry 45 x 22 x 35 cm, 299 Kč, www.ikea.cz

CO MŮŽETE SÍT?

Můžete začít s výsevem tzv. rané zeleniny v pařeništích a sklenících nebo zkuste třeba vysázet předpěstovaný mladý salát. Choulostivé druhy – okurky, květák nebo rajčata je lepší nejdříve přesadit do truhlíku. Otálet nemusíte s výsevem brokolice a paprik – vždy v třícentimetrové vzdálenosti mezi jednotlivými semínky, aby rostlinky měly možnost zesílit.
Koncem března můžete zahájit výsev na venkovní záhony – na řadu přijdou ředkvičky, špenát, raný salát, hrách, kořenová zelenina, jarní česnek, kopr, červená řepa, pór, červené a bílé zelí a cibule. Zkontrolujte, jestli nějaké rostliny mráz nepovytáhl ze země. Pokud ano, přitlačte je zpátky a přihrňte zemí.

HNOJENÍ

Záhony určené k pěstování zeleniny je nejlepší zrýt společně s hnojivem již na podzim. Pokud jste to nestihli, zryjte je co nejdříve, ideálně rycími vidlemi a půdu uhrabte železnými hráběmi. Jarní rytí vždy spojte s vpravením rychle působícího organického a minerálního hnojiva do půdy.
Aby i ovocné stromy dobře prospívaly, je nutné jim občas dopřát dávku dobře uleželého hnoje či vyzrálého kompostu. Intenzita hnojení závisí na typu půdy – na těžkých půdách stačí hnojit stromy jednou za dva až tři roky, lehké písčité půdy vyžadují každoroční hnojení. Pod koruny stromů nasypejte organickou hmotu, zabráníte tím odpařování vody z půdy.

BYLINKY

Na zahradě se nejlépe daří oblíbené pažitce, estragonu, mátě, bazalce, oreganu, rozmarýnu, šalvěji i tymiánu.
Bylinky milují slunce a nemají rády příliš vlhké prostředí. Proto například choulostivou bazalku je vhodnější pěstovat v interiéru.
Bylinky můžete klidně vysázet na společný záhon a vytvořit si tak bylinkovou zahrádku, tím jejich vůni ještě podpoříte.
Březen je ideální k seříznutí trvalek – bylinek, jako jsou rozmarýna, šalvěj, tymián a saturejka. Zdřevnatělé výhonky zkraťte nůžkami až o dvě třetiny.

KVĚTINOVÉ ZÁHONY

Od března do dubna můžete přímo na záhon vysévat měsíček, sluncovku, černuchu nebo ostrožku. V dubnu je čas zasadit trvalky a hlíznaté a cibulnaté rostliny i vysít otužilé letničky. Ty jsou velmi vděčné, ozdobí zahradu postupným kvetením od června až do podzimu.
Z růží koncem března odstraňte zimní ochranu a přihrňte půdu. Až nebudou hrozit mrazy, růže prořežte. U popínavých stačí, když odstraníte nezdravé a poničené větve. Můžete zasadit i nové růže, půda by ale měla být zcela rozmrzlá. Zasaďte je na záhon, který je dostatečně slunný a vzdušný. Po zasazení ze záhonu shrabte všechny zbytky rostlin a záhon uhlaďte.

TIPY PRO JARNÍ TRÁVNÍK

Radí Jan Kopřiva, FISKARS

Trávník je po zimě většinou plný zplstnatělých zbytků trávy a mechu. Ty mu brání přijímat živiny, sluneční světlo a hlavně vzduch. Bez vertikutace, tedy provzdušnění, nebude správně prospívat. Vertikutací se rozumí jeho prořezání do hloubky asi 3 – 5 mm. Výsledkem je omlazení, hustější prokořenění a omezení růstu dvouděložných rostlin, jako jsou pampeliška, bodlák a jetel.
Na větší plochy je ideální benzínový vertikutátor, na menší postačí elektrický nebo mechanický provzdušňovač.
Po vertikutaci je dobré nechat trávník několik dní odpočinout, aby mohl nabrat sílu. V tuto chvíli můžeme trávník přihnojit, zavlažit a dosít prázdná nebo řídká místa.
S plevelem v trávníku začněte bojovat také hned na jaře – zásadní je odstranit nežádoucí rostlinu i s jejím kořenem. Můžete použít klasickou motyčku nebo rýč, efektivnější je ale vytrhávač plevele. Tento specifický nástroj umí rostlinu odstranit cíleně, bez větší námahy a hlavně i s kořínkem.
Na konci dubna bývá tráva 10 až 20 cm vysoká a to je čas na první sečení. Jarní sečení je velice efektivní – mladé listy přerušíme v jejich růstu, rostlina pak prudký růst zastaví a zesílí, tedy zhoustne. Sečeme vždy jen 1/3 výšky rostliny a častěji než v létě, udržujeme výšku 3 až 5 cm.

Text: Mirka Vernerová
Foto: archiv firem

Uložit

Edit: