Schody, schodiště a zábradlí

I když schodiště představuje v interiéru rodinného domu výrazný, někdy dokonce dominantní estetický prvek, prvotní zůstává jeho praktická funkce. Pokusíme se vám představit schodiště krásná i bezpečná.

Hlavním úkolem interiérového schodiště je spolehlivé propojení všech podlaží domu. V první řadě by tedy mělo být bezpečné, stabilní, pevné a odolné vůči opotřebení. Jeho původní umístění v bytě bylo především v prostorách chodby či vstupní haly, ale dnes se stále častěji posouvá přímo do obytného prostoru. Dokonce i tehdy, když dispozičním řešením zůstává schodiště ve vstupní části interiéru, dodává jí často originální pobytovou funkci. Příkladem mohou být loftové či mezonetové byty.

Deskové schodiště do spirály. Základ tvoří vždy nosná deska ze železobetonu neměnné tloušťky. U přímých ramen má konstantní stoupání, u točitých ramen proměnlivé. Foto DNA Design

Tvar a rozměry

Zásadním rozhodnutím je volba tvaru schodiště, protože právě ona ovlivní prakticky vše ostatní. Uspořádání a technické řešení prostoru, bezpečnost pohybu i funkční provoz celé domácnosti se musí tvaru schodiště přizpůsobit. Základní a nejpohodlnější řešení představují schodiště přímá či lomená (do tvaru písmene L nebo U). V omezeném prostoru nacházejí uplatnění především točitá schodiště (kruhová, vřetenová nebo spirálová). Naopak efektní varianty v otevřeném prostoru nabízejí schodiště oblouková. Současné interiéry ovšem hojně využívají rovněž schodiště přímá (buď přisazená ke stěně, nebo umístěná volně do prostoru), protože jejich jednoduchý tvar umožňuje položit důraz na design a pohrát si s kombinací jednotlivých materiálů. Často zde vítězí otevřená a vzdušná řešení. S prostorovými možnostmi interiéru souvisí také šířka schodiště: běžně se pohybuje mezi 80 až 100 centimetry, ale pro stísněný prostor lze vytvořit na míru šířku třeba jen 60 cm, naopak pro velkoryse otevřený prostor i 130 cm. Komfort je žádoucí, ale vždy musíte vycházet z reálných možností.

Kovové zábradlí s atraktivním vzorem pavučiny má pevné madlo z dubového masivu. Prodej a montáž hodinový manžel Tomáš Pavelka. Foto Spořilovský manžel

Volba materiálu

Ve výběru materiálů vám dnes architektura ponechává zcela volnou ruku. Podle vlastního vkusu můžete zvolit útulnou eleganci dřeva, syrový betonový monolit nebo odlehčenou kombinaci nerezu a skla. Využití najdou i keramické nebo kamenné nášlapy, ocelová lana v roli zábradlí, případně poněkud extravagantní různobarevný plast. Dlouhodobě první místo mezi materiály však zaujímá masivní dřevo. Pokud jde o schodiště hojně využívané a vystavené větší zátěži, mělo by jít vždy o dřevo tvrdé, protože je nutné, aby šroubové spoje zůstávaly i po letech pevné a neporušené. Proto převažují schody ze dřeva listnatých stromů – hlavně dubu, buku, javoru nebo jasanu. Existují ovšem výjimky potvrzující pravidlo: Nejvíce je u nás totiž dřeva smrkového, které je tudíž levnější. Jestliže jde o kvalitní neporušené dřevo, jež nebude denně vystavováno značné zátěži, může smrk nabídnout příjemnou světlou kresbu a splnit vaše očekávání. Odolnost zvýší lakování – nejlépe tvrdými olejovými barvami. Pro odlehčený vzhled lze celodřevěné schody zkombinovat s kovovým zábradlím nebo vytvořit průhledné schodišťové stupně (bez podstupnic), které budou kotveny jen do boční schodnice.

Odlehčená konstrukce kombinovaného bočnicového schodiště JAP 1000 Laser má schodišťové stupně z masivního bukového dřeva. Na výběr též dub, javor či jasan. Foto JAP Future

Schody jako dominanta

Jestliže schodiště „neuklidíte“ stranou, půjde v obytném prostoru jen stěží přehlédnout. Ať už bude přímé, lomené, obloukové, nebo točité, vždy může poutat pozornost a stát se dominantou celého bytu. Ani nemusí jít o solitér na míru! Proto v okamžiku, kdy budete mít jasno o umístění, tvaru a použitých materiálech schodiště, mělo by to zásadně ovlivnit jak výběr, tak i vzájemné ladění dalších prvků v interiéru – podlahy, dveří či nábytku. Rozhodně jednodušší totiž je postavit vybavení interiéru na jednotě než kontrastu.

Nejlevnější je stavebnice

Nejste ochotni investovat do své dominanty interiéru příliš mnoho peněz? Pak vězte, že existuje řada „stavebnicových“ řešení: relativně levný prefabrikát, který vám firma doveze jako typový výrobek a na místě jednoduše sestaví, případně dokonce nabídne pro montáž svépomocí. Například přímé smrkové schody můžete pořídit již za cenu okolo 20 000 Kč, pevnější řešení z masivního jasanu vás vyjde zhruba na 50 000 Kč. Na přibližně stejnou cenu se dostanete také u pórobetonového prefabrikátu z Ytongu. Jestliže však vsadíte na originální zakázkové schodiště, pod 200 000 Kč se dostanete jen stěží… Nikde přitom není psáno, že zvýšená investice splní svůj účel.

Co lze doporučit?

Pokud se rozhodnete pro individuální stavbu schodiště na míru, využijte nejen profesionální realizační firmu, ale také návrh interiérového architekta. Ten sice investici ještě o nějakých 5 % zvýší, zároveň by však měl citlivě zhodnotit nejen vlastní vzhled schodiště, ale rovněž estetický soulad celého obytného prostoru. Navíc by měl zajistit plnou funkčnost a bezpečnost schodiště – včetně zábradlí a osvětlení.

Vsaďte na bezpečí

Schodiště v obytném interiéru musí být pohodlné a plně funkční – bezpečné, pevné a stabilní i po letech. Jeho standardní šířka bývá 90 cm, výška stupnic (nášlapných ploch) by se měla pohybovat v rozmezí 16 až 19 cm. Pro jejich výrobu volte tvrdý a odolný materiál, dřevo pokud možno lakované (zvýší odolnost, prodlouží životnost). Celá konstrukce schodiště musí být pevně ukotvená a tuhá. Při kotvení schodiště do stěny je podstatné, aby schody nerezonovaly (zvláště u ložnice nebo mezi řadovými domky). Pamatujte, že módní skleněné nášlapy či nerezové zábradlí vyžadují nejen častější estetickou údržbu, ale mohou také klouzat. A nepodceňte kvalitní osvětlení schodiště!

Zábradlí je nutnost

Jste mladí a zdá se vám, že zábradlí by vaše schodiště zbytečně hyzdilo? Chyba lávky! Jednak budete mít děti, jednak sami zestárnete… Od samého počátku byste měli myslet na bezpečné zábradlí. Vhodně zvolené zábradlí naopak schodiště pohledově dokončuje a hlavně zvyšuje uživatelský komfort. Základní členění zábradlí je vertikální a horizontální – na schodišti buď šikmé (podél schodů), nebo plošné (v celé ploše mezi podlažími). U velkých dispozic se používá zábradlí s vertikálním členěním (svislé tyče), které opticky zvyšuje prostor. S horizontální šikmou výplní naopak působí schodiště nižším a plnějším dojmem. Čistý pohledový prvek vytvoříte použitím svislé průhledné desky (z kaleného skla, případně plastu), která spolehlivě splní funkci zábradlí a odolá i nárazu. Prostorově nejúspornější variantu nabízí jednoduché madlo kotvené do nosné zdi. Toto řešení bývá technicky snadné a vkusné, ale plné bezpečí při pohybu bohužel zajišťuje jen v jednom směru.

Na míru vaší ruce

Běžně se schodišťová madla vyrábějí buď z nerezové oceli, nebo z masivního dřeva. Kvalitní nerezové zábradlí obstojí i v exteriéru, ale pro vaše pohodlí a bezpečí je důležitější, aby vám madlo skutečně dobře padlo do ruky, bylo pocitově příjemné a hlavně neklouzalo. Z dřevěných madel bývá nejoblíbenější bukové (přírodně lakované či mořené do tmavšího odstínu), ale může být i z dalších tvrdých dřevin – dubu, javoru, jasanu nebo ořechu. Jeden kus madla může měřit až pět metrů. Není-li madlo ukotveno přímo do nosné zdi, musí být vždy pevně spojeno se zábradlím. Správná výška madla při hloubce prostoru do tří metrů je nejméně 90 cm od podlahy. Pokud je prostor hlubší, madlo je třeba umístit alespoň metr nad podlahu. Z bezpečnostních důvodů nesmí mít madlo ostré hrany ani výstupky. A jak zajistit maximální bezpečí pro malé děti, to si přečtěte v rámečku.

Bezpečí i pro děti

• Jestliže budou schodiště používat děti, měla by být výplň zábradlí tabulová nebo bez vodorovných prvků, aby si z ní dítě nevytvořilo žebřík, po němž by mohlo lézt. Důležitá je i pevnost zábradlí.
• Mezery v zábradlí nesmí přesahovat šířku 12 cm, aby nehrozilo prostrčení dětské hlavičky. Mezera u podlahy musí být menší než 10 cm, aby nehrozilo propadnutí dětské nožky.
• Riziko úrazu dětí sníží na minimum instalace uzavíratelné branky na obou koncích schodiště. V rámci ceny schodiště jde o zanedbatelnou investici – a zdraví dětí vám za ni určitě stojí!