Moderní „ústřední topení“

Nové i zrekonstruované domy potřebují mnohem méně energie k dosažení tepelné pohody než dříve, mohlo by se tedy zdát, že se zcela změní způsob jejich vytápění. Ano, možnosti se značně rozšířily, prim přesto i nadále hrají teplovodní otopné soustavy.

Princip je stále stejný – teplo se pomocí cirkulující vody rozvádí od tepelného zdroje k prvkům, které předávají teplo do místností v domě. Komponenty i systém jako celek se výrazně proměňují. Není divu, vždyť ani domy, které se tímto způsobem vytápějí, nejsou stejné, a na vytápění máme dnes jiné nároky. Zásadní změnou je, že současné systémy pracují s mnohem nižší teplotou vody i jejím menším objemem, tedy i mnohem efektivněji.

Nejde jen o teplo

Přestože současné domy potřebují ke svému vytápění minimum tepla, můžeme se s centrálním teplovodním vytápěním setkat i v energeticky mimořádně úsporných domech, které jsou investičně náročné. Proč? Rozhodování o způsobu vytápění neovlivňuje jen tepelná ztráta domu a velikost vytápěných ploch, ale důležitou roli hraje mnoho dalších faktorů, v neposlední řadě i to, odkud je teplo získáváno. V současné době je i v legislativě kladen důraz na snižování spotřeby primární energie – tedy energie vyrobené z neobnovitelných zdrojů.
A právě teplovodní systémy dokáží obnovitelné zdroje využívat, a to buď jako hlavní zdroj – například kotel na biomasu, tepelné čerpadlo, nebo doplňkový k plynovému nebo elektrickému kotli. Do teplovodní soustavy může být zapojeno více zdrojů – krb i krbová kamna či solární kolektory. Tyto k přírodě ohleduplné zdroje kromě výroby tepla na vytápění zároveň ohřívají pro domácnost i teplou vodu, a snižují tak množství primární energie spotřebované v domácnosti a i náklady na ohřev vody.

Systémy plošného vytápění REHAU se postarají o rovnoměrné rozdělení tepla, ať již jako podlahové, stěnové či stropní vytápění. Systémy je podle potřeby možné kombinovat. rehau.cz

Promyšlený návrh

Správný projekt otopného systému musí obsahovat výpočet tepelných ztrát jednotlivých místností, nadimenzování zdrojů tepla a topných těles, správné hydraulické zapojení, způsob regulace… Ta je v energeticky úsporných domech o to obtížnější, že zde významnou roli hrají pasivní zisky ze slunečního záření i provozu domu, důležitým úkolem je navrhnout systém tak, aby se dostatečně vyhřál, ale přitom nepřehřál. K optimalizaci fungování teplovodní soustavy se využívá akumulační nádrž.
Jistou nevýhodou teplovodních soustav je menší pružnost – pomaleji reaguje na změnu aktuální potřeby energie. Nízkoteplotní soustavy jsou oproti těm klasickým mnohem snáze regulovatelné, vzhledem k nižšímu teplotnímu spádu a menšímu obsahu vody v topných tělesech i díky vývoji jejich konstrukce. Návrh je třeba svěřit odborníkovi – projektantovi vytápění. O způsobu vytápění je potřeba mít jasno již ve fázi projektové přípravy domu či rekonstrukce, je proto důležitá včasná spolupráce architekta a „topenáře“.

Jak předávat teplo?

U klasického ústředního topení nebyla možnost volby – teplo se do místnosti předávalo zásadně radiátory, dnes můžeme volit i konvektory nebo podlahové, případně stěnové vytápění. Nespornou výhodou těchto velkoplošných systémů vytápění je vytvoření velké sálavé plochy, díky níž dochází k příznivému rozložení teplot v místnosti. K dosažení tepelné pohody je třeba nižší teploty než pomocí radiátorů či konvektorů. Nevýhodou je menší pružnost systému a náročná instalace, uplatnění proto nacházejí zejména v novostavbách.
Radiátory nových konstrukcí pracují s mnohem menším objemem vody a díky tomu se snadněji regulují. Předávají teplo jak konvekcí – prouděním, tak sáláním. U některých typů se záměrně podíl sálavé složky zvyšuje, aby se docílilo lepší tepelné pohody. Schopnost tepelné výměny ovlivňuje velikost vyhřívací plochy radiátoru i jeho tvar. Inovace se dotkly nejen konstrukčního řešení radiátorů, ale také designu.

Tepelná čerpadla Buderus Logatherm WLW196i AR/R předávají energii získanou ze vzduchu do vody v otopné soustavě. Invertorová technologie umožňuje plynule řídit okamžitý výkon celého zařízení. buderus.cz

Třetí možnost

Tou jsou podlahové konvektory, někdy nesprávně zaměňované za podlahové systémy vytápění. Otopná tělesa umístěná v podlaze fungují na principu ohřívání proudícího vzduchu ve výměníku. K provozu potřebují až 20 x méně vody než radiátory, protože voda není v celém tělese, ale pouze ve výměníku. Dokáží nejrychleji zareagovat na změnu požadované teploty a mohou interiér i dochlazovat.
Všechny tyto systémy lze kombinovat, často se volí například kombinace podlahového vytápění v obytných prostorech a radiátorů v obslužných nebo v patře, či kombinace radiátorů s podlahovými konvektory, které se nejčastěji instalují před velké prosklené plochy, aby zde vytvořily tepelnou clonu.

Jak snadno ušetřit za vytápění?

  • Nepřetápějte, v obytných místnostech stačí 21 °C, v ložnici 18 °C, každý stupeň navíc zvyšuje spotřebu energie za vytápění až o 6 %.
  • Při vaření či pečení snižte regulátorem nebo hlavicí teplotu vytápění.
  • Větrejte efektivně – vhodnější než stále pootevřená ventilace je rychlé vyvětrání otevřením oken a vytvořením průvanu na pět minut.
  • Nezapomeňte odvzdušnit radiátory.
  • Zavírejte dveře mezi místnostmi s rozdílnou teplotou – na chodbu, do předsíně.
  • Stahujte na noc rolety a žaluzie, ve dne je naopak roztáhněte, aby k prohřátí bytu pomohlo i slunce.
  • Nezakrývejte radiátory prádlem, ale ani zataženými závěsy nebo nábytkem, bráníte tak proudění tepla.
  • Za radiátor instalujte hliníkové fólie, aby odrážely teplo zpět do místnosti.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Edit: