Pět otázek pro… Gabriela Vacha

Pokud máte rádi osobitý design s nostalgickým nádechem dávné i méně vzdálené historie, určitě si oblíbíte produkty Gabriela Vacha. Úspěšný designér a keramik si často pohrává s původními dekory, nalézá nevšední obsahové kombinace, praktické porcelánové sady ozvláštňuje novými prvky. Působí ve studiu Hidden Factory a Whitefruits a své cenné zkušenosti předává mladým keramikům na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo nebo překvapilo po pracovní stránce?

V projektu Hidden Factory, na které spolupracuji s kolegyní Evou Pelechovou, to naposled byla série nočních světýlek nazvaná Duch opuštěné zásuvky, jejíž dotažení mne potěšilo. Pro kompletaci světýlka jsme potřebovali vyrobit přetahovací kroužek, kovovou objímku a kamarád mi vysvětlil, že bude zapotřebí najít kovotlačitele. Nejdříve jsem si myslel, že si ze mě dělá legraci, to slovo přeci jen může vyvolat určité představy. Ale nakonec, přes počáteční překvapení a nedůvěru, jsem pro sebe objevil tohle krásné řemeslo a i díky němu se náš projekt dostal do zdárného finále.

V čem je váš přístup k designu jedinečný?

Snažím se vždy projektu odevzdat maximum, aby po všech stránkách věc fungovala co nejlépe. Často je to za cenu několikanásobného přepracovávání, upravování a někdy i opětovného začínání od nuly. Takže pokud se ptáte na jedinečnost, spočívá asi v tom, kolik vznikne různých prototypů a pracovních verzí, než se doberu výsledku, který bych označil za dobrý. První elektromobil, který pokořil rychlost 100km/h, byl pojmenován Jamais Contente (nikdy spokojený), nevím, proč jsem si zrovna tuhle informaci zapamatoval, ale mám tušení, že se mne něco z ní týká možná víc, než jsem ochoten připustit.

3

Unseen, Hidden Factory 2014, porcelán, mixed media, foto Jiří Thýn

2

Horní Slavkov Navždy, Hidden Factory 2013, bone china, manipulovaný ocelotisk

JEDNÍM SLOVEM – nejoblíbenější

dětská hračka: stavebnice všeho druhu

písnička, hudební interpret: Ketil Bjornstad & David Darling – Epigraphs

film: Ty, který žiješ od Roye Anderssona

kniha, spisovatel: Foucaultovo kyvadlo, Umberto Eco

místo na zemi: Šumava

designér/architekt: Josip Plečnik

artefakt: Mario Bros Game&Watch 1983 od Nintenda (taková hutná alegorie západního životního stylu)

barva: barvy

nápoj: čaj

mimoprofesní činnost: vysedávání, pozorování

4

5

Světlu vstříc, Tereza Neumannová & Hidden Factory, 2012, bone china, LED, foto Michal Ureš

Který projekt vám přinesl největší radost?

Každý, který se podařilo dotáhnout. A každý, na kterém se mohu potkat s lidmi, jejichž přístupu a práce si vážím. V rámci Hidden Factory to jsou například sochařka Marie Hladíková nebo fotografové Jiří Thýn a Ondřej Přibyl nebo grafická designérka Pauline Kerleroux. S Jiřím Thýnem, který je naším dvorním fotografem, mimo jiné vznikla i série dokumentárních fotografií, která mapuje osud naší nejstarší porcelánky v Horním Slavkově. A díky Pauline máme ve svém portfoliu krásnou sadu dětských talířů.

Jak si představujete pěkné bydlení?

Nepředstavuji. Zjistil jsem, že na něco takového nemám buňky. Co dokážu ocenit a co mi vyhovuje, je stůl s dobrým světlem, kde mohu pracovat, a nějakou postel, kde mohu spát. A výhled z okna na stromy. Nejlépe od toho stolu. Kdybych však měl být praktický, pak tekoucí teplá voda je taky fajn.

Pokud byste si mohl splnit tři umělecká přání, která by to byla?

Přál bych si dostat se – alespoň tak na půl roku – do depozitářů Victoria and Albert Musea v Londýně. Staré umělecké řemeslo miluji, speciálně svůj obor keramiku a porcelán, a nacházím v něm nevyčerpatelný zdroj inspirace. Druhým přáním by bylo mít dost času a prostoru na to, sednout si k hrnčířskému kruhu a bez předem daného plánu si jen tak tvořit. A třetí přání? To si musím ještě promyslet…

6

J‘aime pas, Pauline Kerleroux & Hidden Factory, 2012, porcelán, vtavná dekorace, foto Jiří Thýn

Edit: