Podkroví bez klimatizace?

V letošních vedrech neměly klimatizace čas na odpočinek a celé léto musely pracovat naplno. Ale jen někde, mnohá podkroví si dokázala s extrémním počasím poradit sama. Co je toho příčinou?

Proč není horko pod každou střechou? Záleží na správném návrhu střechy nad obytným podkrovím i jeho realizaci. Napravit některé chyby je obtížné a vyžadují víceméně celkovou rekonstrukci střechy, někdy je však pomoc snadnější…

Základem je izolace

Tepelnou izolaci střechy obvykle vnímáme jako ochranu před chladem, méně si však uvědomujeme, že má více práce s tím, aby v létě bránila pronikání tepla dovnitř vzhledem k větším teplotním rozdílům, které musí překonat. Střešní krytina se v létě dokáže rozpálit až na 90°C, a přitom v podkroví by nemělo být více než 25°C. Na kvalitu zateplení má vliv nejen kvalita izolace, ale správný návrh a provedení střešního pláště. Pomoci může přidání izolace například pod krokve, výměna izolace za účinnější (například PIR materiály) a samozřejmě odstranění nedostatků v realizaci. Dodatečné zateplení střechy ze strany interiéru však může být obtížné vzhledem k již existující skladbě střechy, hrozí narušení difuze vodních par a kondenzace vlhkosti uvnitř konstrukce, proto bychom se do nápravy měli pouštět jen s odborníky. Omezením může být i výška podkrovních místností, která nedovoluje umístit izolace pod krokve.
Pokud přistupujeme k celkové rekonstrukci střechy, je vhodným řešením nadkrokevní izolace, díky níž vznikne souvislá vrstva izolace dostatečné tloušťky, bez tepelných mostů. Stropní konstrukce pak může zůstat odhalena a podílet se na atraktivním architektonickém působení podkroví.

Venkovní markýza VELUX chrání podkroví před přehříváním, sníží vnitřní teplotu až o 6 °C. Síťovaná struktura propouští světlo do místnosti a zachovává přitom výhled z okna. velux.cz

Střecha musí větrat

Střechy jsou dnes obvykle řešeny jako odvětrávané, to znamená, že mají pod krycí vrstvou větranou mezeru, díky níž se při správně fungujícím pohybu vzduchu odvádí vlhkost, která pronikla do konstrukce střechy z vnějšího prostředí či interiéru. Tato mezera má zásadní význam i při ochlazování střechy, je proto potřeba prověřit její funkčnost. Musí umožňovat nepřerušené proudění vzduchu od nasávacího otvoru v dolní části střechy až k ventilačním taškám, hřebenáčům či jiným větracím prvkům. Především je třeba zkontrolovat průchodnost větrací mezery, odstranit případné nečistoty, upevnit uvolněnou pojistnou hydroizolaci. Pokud ani potom vzduch ventilační mezerou dostatečně neproudí, je možné zlepšit její funkci například přidáním dalších větracích prvků.

Šance pro masivní materiály

Je všeobecně známo, že s teplotními výkyvy se lépe vyrovnávají masivní stavby, které dokáží akumulovat teplo – tedy domy kamenné, zděné či betonové. Ve zděném domě se dlouho drží teplo, trvá však déle, než se vytopí, protože se nejdřív musí vyhřát masivní konstrukce. A v létě to platí naopak – chlad naakumulovaný v noci do stěn se přes den pomalu uvolňuje. Uvažujete-li o stavbě nového domu či zásadní rekonstrukci, je užití masivních materiálů i pro střechu vhodnou možností, protože právě ta je sluncem rozpalována nejvíce.
Tepelná kapacita těžké masivní střechy zpomalí průnik tepla až o 12 hodin, což společně s nočním větráním umožní v létě udržet v podkrovních místnostech teplotu do 25 °C. Tuto schopnost zvýší aplikace vhodné tepelné izolace, obvykle aplikované z vnější strany střechy.

Zaměřit se na okna

Možná nejčastěji jsou na vině letní nepohody v podkroví okna, protože jsou z tepelně izolačního hlediska nejslabším článkem. A ta střešní jsou vystavena stejně jako střešní krytina největšímu náporu slunce. Na druhou stranu se však právě zde nabízí nejsnadnější možnost nápravy. Okna orientovaná na jih a západ je potřeba před sluncem zastínit. Mnohem účinnější než vnitřní žaluzie či závěsy, je venkovní stínění, protože nastaví hráz slunci a teplu ještě před oknem.
Venkovní markýzy a rolety je možné instalovat i dodatečně. Rychlou a jednoduchou možností je nalepení protislunečních reflexních fólií, které však do určité míry omezí i prostup světla okny. Vzhledem k životnosti i jejich ceně se u starších oken vyplatí uvažovat o výměně oken za nová, kvalitnější, se špičkovými tepelně izolačními vlastnostmi, která se mnohem lépe vypořádají s vnějšími teplotami, ať již extrémně vysokými, či nízkými.

Noční větrání

Je nesmysl otevírat okna ve dnech, kdy je venkovní teplota okolo 30 °C. Naopak je třeba přes den okna důsledně zavírat a větrat večer, až teplota poklesne. A to nejlépe po celou noc, aby se celý dům dostatečně vychladil. Problém může nastat u střech s těžkou krytinou a střešních oken orientovaných na jih. Z těžké krytiny může dlouho do noci sálat teplo a ohřívat tak vzduch přicházející otevřeným oknem, k nočnímu větrání poslouží lépe okna severní. Je proto potřeba pamatovat při rozmístění oken v podkroví nejen na světlo a výhled, ale i na větrání, na možnost vytvoření komínového efektu či intenzivního průvanu.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Edit: