Podlahu rychle suchou cestou

I stavebnictví je ovlivněno tempem současné doby. Není čas čekat týdny, až vyschne malta či vytvrdne beton. Mokré stavební procesy se pokud možno omezují na minimum. Těžké betonové podlahy, které musejí dlouho „zrát“, dnes mohou s úspěchem nahradit lehké podlahové systémy.

rodinných domech podlahám nehrozí nadměrné zatížení, takže se můžeme ve většině případů bez obav těžkých betonových podlah vzdát. Ty najdou své uplatnění například v garážích, popřípadě koupelnách či na schodištích. V obytných prostorách domu plně postačují lehké vícevrstvé podlahy. Mají sice nižší únosnost, ale jak jsme řekli, pro bydlení dostatečnou. Důležité je, že dokáží zajistit i všechny ostatní požadavky, které od podlah vyžadujeme. Skladbu vícevrstvé podlahy je možné zvolit tak, aby vyhověla konkrétnímu účelu. Jinou konstrukci zvolíme v přízemí, jinou v patře. Odlišné požadavky klademe na podlahu v kuchyni než v obývacím pokoji a podobně.

PROČ SUCHOU PODLAHU? 
Suchou podlahou nazýváme takovou podlahovou konstrukci, u níž je tuhý smontovaný podlahový dílec oddělen od podkladní konstrukce mezivrstvou ze suchého podsypu, polystyrenu, dřevovláknité desky (hobry) či minerální izolace bez použití betonové směsi či anhydritu. Je tak zcela vyloučen mokrý proces, což zrychluje, zjednodušuje a tím i zlevňuje proces výstavby. Velkou výhodou je nízká hmotnost a výška, což suché podlahy přímo předurčuje pro rekonstrukce, střešní nástavby a půdní vestavby. Přímo ideální jsou pro dřevostavby, ale stejně dobře se uplatní i v jiných typech novostaveb. Vždyť rychlost výstavby je důležitá všude. Suché podlahové systémy je možné instalovat jak na betonový podklad, tak na dřevěné trámové stropy. Lze jimi snadno vyrovnat nerovnosti a rozdílné výškové úrovně. Užívat je můžeme velmi brzy po pokládce.

PODLAHOVÉ VRSTVY 
Z laického hlediska tvoří podlahu vrchní krytina. To, co se skrývá pod ní, je však neméně důležité, dovolíme si tvrdit, že dokonce důležitější než kvalita nášlapné vrstvy – podlahové krytiny. Tu můžeme přinejhorším nejsnadněji vyměnit. O konečných vlastnostech podlahy rozhodují všechny její vrstvy. Souvrství podlahy musí být dostatečně únosné a odolné proti požáru. Ve většině případů bude muset podlaha i izolovat, buď tepelně, zvukově, či proti vlhkosti. Nebo bude plnit více těchto funkcí současně. K vyrovnání podkladu obvykle slouží suchý podsyp, na který se klade vrstva izolace. Protože nebývá dostatečně únosná, je třeba použít tak zvanou roznášecí vrstvu. Tu u suchých podlah tvoří podlahové dílce nebo desky z různých materiálů – sádrovláknité, sádrokartonové, cementotřískové či dřevotřískové. U podlah v přízemí je nutné se postarat o izolaci proti vlhkosti (hydroizolace) a o tepelnou izolaci. Nejčastěji se používá podlahový polystyren, případně tvrdé dřevovláknité nebo minerální desky. V některých případech je třeba řešit i izolaci proti radonu či vložit vrstvu parotěsnou. U stropů mezi vytápěnými místnostmi je třeba klást důraz na zvukovou izolaci.

Suché podlahy urychlují výstavbu. Díky nízké hmotnosti jsou ideální pro rekonstrukci starších budov s dřevěnými trámovými stropy.

TICHO MEZI PATRY 
Lehká podlaha může přinášet nepříjemnosti v podobě šířícího se hluku. Ten se přenáší jednak vzduchem – slyšíme, co se děje nad námi. Hovoříme o vzduchové neprůzvučnosti. Anebo mechanickými impulzy na konstrukci podlahy, slyšíme kroky, pád předmětů, ťukání a podobně. Hovoříme o kročejové nebo o konstrukční neprůzvučnosti. Oboje je nepříjemné, ale správně zvolená skladba podlahy se nám může postarat o tichý domov. V prvním případě se zamezí přenosu hluku tím, že se podlaha provádí jako plovoucí, tedy tak, aby byly všechny vrstvy podlahy důsledně odděleny od nosné konstrukce stropu i od svislých konstrukcí i mezi vedlejšími místnostmi. Kročejovou neprůzvučnost zvýšíme vrstvou akustické izolace, například dřevovláknitou deskou – hobrou, můžeme ji izolovat násypem nebo tvrdými, ale zároveň pružnými podložkami z minerální vlny. Útlumu kročejového hluku přispěje i volba měkčí podlahové krytiny – celoplošný koberec, PVC či linoleum. Pod dřevěné či laminátové podlahy se vkládá vrstva mirelonu či korku. Často bývá tato izolace přímo součástí podlahových dílců.

PODLAHY NA MÍRU 
Široký sortiment podlahových systémů a možnost upravit skladbu konkrétní situaci umožňuje zvolit podlahu opravdu na míru víceméně každé místnosti. Konkrétní požadavky na podlahové konstrukce se mohou velmi lišit, proto je nutné nepodcenit jejich návrh. Nejčastějším zdrojem poruch je právě nesprávně navržená skladba podlahy, například chybějící nebo nedostatečná vrstva hydroizolační, parotěsná nebo tepelně izolační. Na druhé straně bohatství nabídky hrozí tím, že si z široké nabídky „umícháme“ nevhodné složení. Je proto dobré vybírat z nabídky výrobců podlahu jako systém a prověřit jeho vhodnost pro daný účel. A konstrukci provést přesně podle pokynů výrobce. A samozřejmě ji tak i užívat. Podlaha na míru je výhodou, ale zároveň je třeba si uvědomit, že není univerzální. Proto pokud se v budoucnu změní způsob využití místnosti, budeme muset v tomto případě začít se změnou opravdu od podlahy.

Datum vydání: 2. 9. 2015

Edit: Miloslava Perglová