Proč platit za vodu?

Vodné a stočné rok od roku šplhá nahoru. V rodinném domku zaplatíme ročně za vodu až 15 000 Kč. Tato částka je však podstatně vyšší, zaléváme-li vodou z veřejného vodovodu zahradu.

Nestálo by proto za to popřemýšlet o vlastní studni? Cena vrtané nebo kopané studny se v závislosti na kvalitě podloží a potřebné hloubce pohybuje v rozmezí od čtyřiceti do devadesáti tisíc korun. Není to málo, ale snadno spočítáme, že investice se nám za několik let vrátí. Pro vlastní studnu hovoří i fakt, že voda v hloubce 8 až 15 metrů je většinou velmi kvalitní, obsahuje řadu minerálních prvků, které svědčí našemu organismu. Současná filtrační zařízení se spolehlivě postarají o její nezávadnost. Vlastní studna se však vyplatí i v případě, že ji lze využít pouze jako užitkovou k zalévání zahrady (použití vody z veřejného vodovodu k tomuto účelu už představuje příliš nákladný luxus) stejně jako ke splachování WC a podobně.

PRVNÍ KROKY 
Studna postavená „na černo“ se nevyplatí – při odhalení zaplatíte pokutu ve výši 50 000 korun za neohlášenou stavbu a stejnou částku pak za nepovolený odběr. Rozumnější je tedy pořídit si vlastní studnu legální cestou. Ta začíná na příslušném stavebním úřadě. Právě zde získáte informace, co potřebujete k vystavení povolení ke zřízení vlastní studny. Ty jsou důležité, protože ne všechny stavební úřady mají stejné požadavky. Zatímco někde po vás budou požadovat posudek hydrogeologa, jinde vám ho odpustí. Jeden stavební úřad může navrhnout provedení takzvaného průzkumného vrtu, který pak dodatečně schválí jako studnu, jiný může trvat na složitějším postupu a průzkumný vrt provedený bez povolení by vám naopak nařídil zasypat. Kromě toho by vám na stavebním úřadě měli pomoci s vyplněním žádosti o stavební povolení a poradit spolehlivou dodavatelskou firmu, která v něm již musí být uvedena. Po získání stavebního povolení byste se zahájením prací neměli příliš otálet – povolení totiž platí pouhé dva roky.

VRTANOU, NEBO HLOUBENOU? 
Volbě typu studny by vzhledem k tomu, že hodně záleží na geologických poměrech, umístění vodonosné vrstvy, měl být přítomen odborník. V podstatě se rozlišují tři způsoby hloubení. Nejrozšířenějším způsobem je v současnosti vrtání. Vrtané studny mohou mít různý průměr. Nejlevnější jsou studny o průměru 10 – 15 cm. Avšak vzhledem k tomu, že zase musí být hlubší než studny s větším průměrem, příliš na nich neušetříte. Tento typ studní je vhodný především k rekreačním objektům, případně rodinným domům, kde je nižší spotřeba vody. K zásobení rodinných domů pitnou vodou nejčastěji slouží studny o průměru 20 – 25 cm, umožňující zapuštění výkonnějšího čerpadla. Cena vrtu se většinou pohybuje v rozmezí od 1500 až do 3000 korun za běžný metr. Průměr jednoho metru mají klasické studny kopané, ve skalách střílené. Jejich předností je snadnější čištění v případě zanesení, s čímž souvisí i delší životnost – až 100 let, zatímco u vrtaných se životnost pohybuje okolo 30 let. Hloubené studny se dobře čistí a obvykle pokryjí i větší odběry vody. Jejich budování je však podstatně náročnější a voda v nich je náchylnější k místnímu znečistění. Cena se pohybuje od 5000 do 7500 korun za běžný metr. Méně užívanějšími studnami jsou vytloukané studny.

JAK JI DOSTAT VEN 
Samotná studna by však představovala něco jako rodinný poklad ukrytý v trezoru, ke kterému nemáme klíč. Jakým způsobem dostat vodu do kuchyně, koupelny, na toaletu? V případě hlubokých vrtaných studní se používají několikastupňová, takzvaná doutníková čerpadla. O tom, jak silné čerpadlo bychom měli zvolit, rozhoduje průměr studny a rychlost, jakou voda natéká. Musí zcela pokrýt potřeby, pro které jsme si je pořizovali, ale nesmí být zase příliš výkonné, protože by mohlo dojít ke zborcení vrtu. To vše by ale měl pohlídat odborník.

CO ROZHODUJE 
V případě hloubených studní máme pochopitelně omezené možnosti v místech, kam není zaveden elektrický proud. Zde můžeme použít pouze benzinové čerpadlo. Jinak je před koupí vhodného čerpadla nezbytné znát spotřebu vody, ale i technické parametry jejího zdroje: Jak je vydatný, zda kolísá hladina vody v průběhu roku a z jaké hloubky a na jakou vzdálenost budeme vodu přepravovat. Navíc je třeba vždy počítat s tzv. hydraulickými ztrátami – na každých 10 m celkové délky je to ztráta jednoho výškového metru výtlaku (jednoho baru).

CO JE NUTNÉ 
◗ Pozemek, na kterém hodláte zřídit vrtanou studnu, musí být ve vašem vlastnictví – je třeba si zajistit výpis z katastru nemovitostí a snímek z katastrální mapy. 
◗ Na pozemek musí být možné vjet nákladním automobilem. Požadovaná šířka průjezdu je minimálně 2,8 m, světlost průjezdu minimálně 3,6 m. 
◗ V případě, že vaši sousedé mají na pozemku studnu nebo vrt, je vhodné provést v nich záměr vody, abyste jim svojí novou studnou nevzali vodu z té jejich.

POVRCHOVÁ ČERPADLA 
Čerpadla se dělí na povrchová a ponorná. První typ se instaluje nad hladinu vody – nejčastěji přímo nad studnu. Výhodou tohoto typu čerpadel je především snadná manipulace. Po sezoně se jednoduše odpojí od sací hadice a uklidí pod střechu. Naopak jejich nevýhodou kromě omezené sací hloubky (8 m) je i to, že dříve, než je zapnete, musíte nalít do komory čerpadla vodu. Slabší stránkou povrchových čerpadel je i jejich větší hlučnost. Cena běžných povrchových čerpadel se podle typu a kvality pohybuje v rozmezí od 2500 do 10 000 Kč.

PONORNÁ ČERPADLA 
Do hlubších kopaných studní lze použít zmíněná doutníková čerpadla využívaná především ve vrtaných studnách nebo klasická ponorná čerpadla o větším průměru. Největší předností ponorných čerpadel ve srovnání s povrchovými je to, že nám umožňují čerpat vodu i z podstatně větších hloubek, než je osm metrů. Tím, že se umisťují pod vodu, mají ve srovnání s povrchovými typy také menší hlučnost. K slabším stránkám naopak patří složitější manipulace a nutnost dodržovat určitá pravidla: Čerpadlo musí být ponořeno ve vodě, hloubku však nelze překročit, aby tlak vody čerpadlu neublížil a voda nepronikla do motoru. Cena těchto čerpadel se pohybuje přibližně od 4000 Kč až po několik desítek tisíc v případě doutníkových čerpadel.

DOMÁCÍ VODÁRNY 
K zajištění dostatečného množství vody pro provoz domácnosti se v současnosti využívají domácí vodárny. Jde o sestavu zařízení, kterou tvoří čerpadlo, tlakový spínač a tlaková nádoba, jejíž velikost určuje, jak často bude zařízení spínat. Rozdíl mezi čerpadlem a domácí vodárnou spočívá v tom, že čerpadlo musíme sami zapnout a po skončení čerpání vody zase vypnout, zatímco u domácí vodárny se díky tlakovému spínači zapne automaticky, jakmile poklesne tlak v tlakové nádobě pod stanovenou mez, a vypne po dosažení nastaveného tlaku nebo ukončení odběru. Cena běžné sestavy domácí vodárny se pohybuje podle provedení přibližně v rozmezí od 4000 do 12 000 Kč. Současný trh ale již nabízí povrchová i ponorná čerpadla, která dokáží nahradit domácí vodárnu. Jedná se o tzv. vodní automaty se zabudovanou elektronikou, které rozpoznají změnu tlaku a samy se spínají a vypínají.

Datum vydání: 24. 8. 2015

Edit: Alena Vondráková