Prostě v zahradě

Stavebníci přesně defi novali několik základních požadavků. Pamětlivi zažitých tradičních hodnot a rodinného života v sousedské pospolitosti přihlédli ke změněným podmínkám a odmítli nepotřebný balast. Architekt Petr Šťovíček navrhl objekt, jaký může vyhovět obecné poptávce po současném rodinném domě.

Zaujal nás střídmý, přehledně členěný dům čistých forem, působící svěžím, odlehčeným dojmem. Na okraji menšího městečka si ho postavila čtyřčlenná rodina. Mladí manželé po studiích bydleli v různých podnájmech v centru velkoměsta, kde mohli snadno využívat možnosti kulturního a společenského vyžití. „Bydleli jsme v přízemí, dvakrát nás tam vykradli, chodníky páchly od psích výkalů,“ rozhovořila se naše hostitelka. „Příjemné byly procházky v nedalekém rozlehlém parku i to, že ke všem kamarádům jsme měli blízko. S manželem jsme oba vyrostli v rodinném domě na vesnici. Máme krásné vzpomínky na léta dětských her, mnohá dobrodružství v přírodě, jaká městské děti nemohou prožít. Když jsme se rozhodli, že bychom chtěli mít rodinu, shodli jsme se, že se odstěhujeme někam dál od města, kde je les, možnost procházek v přírodě.“

V BYTĚ TO NEBYLO ONO

Manželé si nejprve koupili byt v nedalekém městečku. Jak se jim narodily děti, zjistili, že v bytě bydlet nemohou. „Protože jsme byli z domku, chyběla nám zahrada, pro děti nenahraditelná. S dětmi jít ven z bytu, to byla vždycky výprava.“ Chodili po obci a hledali, kde by si mohli postavit dům. Když se na okraji začalo parcelovat, byli první, kteří si zasíťovaný pozemek koupili. „Nechtěli jsme být uprostřed mezi novými domky, parcela ve slepé ulici byla pro nás velká tak akorát. Na jedné straně sousedíme se starou zástavbou a máme pohled na vysoké stromy. Trochu jsme nedomysleli, že máme vstup z ulice od jihu a přes zahradu se jde k domu a jede do garáže. V obci jsme byli zvyklí, veškerá infrastruktura je v místě, obchody, lékaři, školy, školky, všechno. A dopravní spojení do města je super,“ libuje si majitelka domu.

Světlé kuchyňské skříňky i pracovní desky z dubu si vybrali v obchodním domě. Zeď nad pracovní plochou je obložena bílou mozaikou.

PROJEKT PRO NÁŠ ŽIVOT

„Nejdřív jsme debatovali, co od domu očekáváme, jak má být velký, jak asi by mohl být náročný na údržbu. Chtěli jsme stavbu přiměřené velikosti pro naši rodinu, aby její údržba a opravy vyžadovaly co nejmenší úsilí.“ Jako většina stavebníků, zprvu listovali katalogy hotových projektů. „Naštěstí máme hodně kamarádů stavařů, kteří nám všechny typové projekty rozcupovali. Ptali se nás, jestli opravdu stojíme o rakouské projekty  z osmdesátých let. Nabídli nám svou pomoc a doporučili architekta Petra Šťovíčka.“ Díky zkušenosti s bydlením v rodinném domě klienti dobře věděli, co jim dům fakticky může poskytnout. Jejich požadavky byly reálné, vycházející z praktických provozních potřeb, nekladli si pofidérní cíle a neočekávali žádný vedlejší efekt. Přáli si hodně prosklený dům, aby měli uvnitř dostatek světla, ale nechtěli střešní okna, aby jimi snad nezatékalo. Za důležitý parametr považovali dostatečnou výšku stropu v celém patře. „Vymínili jsme si, že hlavním obytným prostorem bude jídelna s kuchyní. Na vesnici se všechny návštěvy vždycky odehrávaly v sednici nebo později v kuchyni. Neoficiální návštěva je přijata uprostřed práce v kuchyni, slavnostní návštěva s pohoštěním se odehrává v jídelně. Společenským centrem domu je jídelna, nikoli gauč s televizí, vedoucí k pasivnímu, mlčenlivému zírání. Proto jsme za hlavní považovali jídelnu s kuchyní a otevřeným výstupem do zahrady, o kterou se obývací prostor zvětší. Štěstí bylo, že jsme měli dost času na přípravu. Všechno, každý detail jsme s architektem Šťovíčkem konzultovali, o všem teď víme, proč je to tam, kde to je. Všechno je tak, aby nám to vyhovovalo.“

Dubová podlaha probíhá celým domem. V horním podlaží je vidět nezakryté krokve.

SLOVO ARCHITEKTA

Architekt Šťovíček shrnul nejdůležitější zásady projektu do tří bodů. „Za prvé: Citlivé umístění domu na pozemku. Hmotové uspořádání vychází z nepravidelného tvaru pozemku. Vlastní dům spolu s šikmo natočenou garáží tvoří náruč, do které vcházíme. Za druhé: Důraz na rodinnou pospolitost. Největší pozornost jsem v návrhu věnoval ztvárnění jídelny jakožto centra rodinného života. Klíčový význam tohoto prostoru jsem se snažil zvýraznit prvky s určitým symbolickým významem, jako je krb, velké atypické vstupní dveře z haly nebo velký jídelní stůl. Za třetí: moderním způsobem navázat na tradiční formy. To je téma, které mě hodně zajímá. Nezříkám se odkazu minulosti, naopak vždy hledám formu, jak na něj soudobým způsobem navázat bez zbytečného sentimentu. Baví mě vytvářet napětí mezi starou formou a novým obsahem.“

Majitelé požadovali podchozí výšku místností v celém patře.

JÍT ZA SVÝM CÍLEM

Stavebníci vytížení vlastní náročnou prací se rozhodli vybrat pro stavbu generálního dodavatele. „Potřebovali jsme někoho, kdo udělá všechno s celkovou zárukou. Z více uchazečů vybranou společnost jsme již během práce na základech po několika zásadních výtkách našeho stavebního dozoru vyměnili za firmu z blízkého okolí. Stavět se začalo v polovině listopadu, v srpnu jsme bydleli.“ Interiér si majitelé přáli světlý, působící uvolněně, s využitím přírodních materiálů. Dominantním se stalo dubové dřevo, z něhož jsou podlahy a některý nábytek. Vnitřní dveře, obklad schodů a další truhlářské práce k naprosté spokojenosti zákazníků provedla firma Lugi. „Žije se nám tu dobře,“ shrnuje majitelka. „Milé je soukromí. V domě je ticho, hluk je jen ten, který uděláme sami. Děti mohou být kdykoli venku a nemusíme se o ně bát. Člověk by měl mít stále na zřeteli vlastní potřeby, požadavky, přání. Nám se podařilo je vyplnit.“

Do koupelny zvolili dlažbu v barvě antracit, stěny jsou obloženy bílou mozaikou. Skříňku pod umyvadla vyrobili truhláři na zakázku

VIZITKA DOMU

Plocha pozemku: 1019 m2
Zastavěná plocha: 145 m2
Užitná plocha: 165 m2
Autor projektu: Ing. arch. Petr Šťovíček

Betonová základová deska
Nosné zdi: Porotherm
Stropy: betonový monolit
Střecha: sedlová, dřevěný krov, betonová krytina KM Beta
Okna: dřevěná, profi l euro
Vnitřní dveře: bílý matný lak, atypické posuvné šedý matný lak
Podlahy: dubové vlysy, keramická dlažba
Vytápění: plynový kotel, radiátory, zapuštěné konvektory, krbová vložka
Schody: železobetonové, obklad dub
Terasa: srmková paluba
Pergola zastřešená drátosklem

Karla Mafková
Foto: Pavel Rydl

Edit: