Recept na štěstí

Chceš-li být šťastný jeden den, opij se. Chceš-li být šťastný jeden rok, ožeň se. Chceš-li být šťastný celý život, pořiď si zahradu. To radí čínské přísloví, jež nám připomněla majitelka rozlehlé zahrady v Posázaví, kterou nás provázela, při našem odchodu. Ale hezky od začátku.

946-26

Každá zahrada od svého založení k tomu, aby alespoň trošku naplňovala představy autora projektu, potřebuje podstatně více času než dům od položení základního kamene ke kolaudaci. Navíc najít hezkou zahradu není snadné, a to zvláště mezi těmi, jež byly založeny v posledních desetiletích. Rostou v nich sice zajímavé keře a stromy, které naše rodiče ani prarodiče možná ani neznali nebo dlouhá léta chyběly na trhu, ale často z nich máte pocit, jako by je jejich autoři množili přes kopírák. Chybí nápad, zajímavá kombinace vysazených rostlin, jejich celková harmonie, koutek, kde se dá schovat před hektickým světem. Zahrada postrádá duši. To ale není případ zahrady nad řekou Sázavou.

946-24

STARÁ ZNÁMÁ

V zahradě v Posázaví nejste poprvé. Již jste ji s námi navštívili, ale pouze jste do ní nahlédli. Loni jsme vám totiž představili její dominantu – oranžerii, která vyrostla na nejvyšším bodě zahrady podle návrhu ateliéru Lennox. Motivem k jejímu postavení bylo vytvořit v severním mírném pásu, kousek od řeky Sázavy, vhodné místo k přezimování subtropických rostlin, jejichž pěstování se manželé věnují. Ale nejen to. Oranžerie poskytuje v zimě příjemné místo k odpočinku i samotným majitelům, a to zvláště ve dnech, kdy na obloze vysvitne slunce. Tentokrát vás však chceme provést celou zahradou.

946-27

REALIZOVALI VLASTNÍ PŘEDSTAVY

Zahrada o rozloze přibližně 10 000 m2 obklopuje klasickou prvorepublikovou vilu postavenou v roce 1929. Z té doby pocházejí i vzrostlé stromy, jako například urostlé lípy, kaštany a duby či břízy, z jehličnanů pak smrky, borovice a modříny. Zahrada má však i podstatně mladší tvář, kterou jí vtiskli současní majitelé. Přitom dvě generace zeleně si neubližují, ale prolínají se a tvoří harmonický celek.

946-31

„Když jsme v roce 1997 dům se zahradou kupovali, byla zahrada značně zpustlá,“ vzpomíná majitelka. Byla plná náletových dřevin, na vzrostlé zeleni bylo vidět, že po desetiletí postrádala potřebnou péči.

Nové majitele čekala spousta práce. Nejprve vykáceli přestárlé a nemocné stromy, celý pozemek museli v podstatě zplanýrovat a přistoupit k nové výsadbě. K dispozici sice měli projekt zahrady vypracovaný zahradním architektem, z něho ale realizovali minimum, a příliš jim nepomohla ani zahradnická firma. „Chtěli jsme uplatnit vlastní vkus a realizovat své představy. Hodně jsem při tom byla ovlivněna stylem anglických zahrad. Výhodou velké plochy je, že se na ní dají uplatnit různé styly. Líbí se mi ale i malé zahrádky. Jen mám občas pocit, že to s nimi u nás lidi moc neumějí. My jsme se rozhodli pro kombinaci vzrostlých stromů a keřů. Formálnější charakter pak má ta část zahrady, na které jsou záhony růží.“

946-32

PESTRÁ PALETA ROSTLIN

Vyjmenovat flóru zahrady by nebylo snadné. Z dřevin, které byly nově vysazeny, je to například kanadský javor, různé druhy tisů, magnolie a hortenzie… Důležité místo připadá keřům, které v zahradě tvoří živé ploty a opticky ji rozdělují na menší části, aniž by ji nešetrně porcovaly. „Výborná je k tomuto účelu bobkovišeň. Vytváří stálezelenou hustou stěnu a jde dobře tvarovat,“ chválí majitelka. Ke stejnému účelu je v zahradě využit i zimostráz a další rostliny.

946-34

V zahradě od jara do podzimu vykvétá i bezpočet druhů květin. V době naší návštěvy ji například zdobily kopečky jednobarevné i proužkované hosty, která se spokojí s polostínem, či dokonce se stínem. Na slunnějších místech rozkvétaly babičkovské floxy a denivky. „Ty mám zvláště ráda. Nevím, proč se u nás více nepěstují. Dají se sehnat velmi hezké druhy,“ svěřuje se majitelka. K oblíbencům obou manželů dále patří i pivoňky. Největší jejich láskou jsou však rododendrony a růže. Na jaře v zahradě rozkvete 180 keřů rododendronů, v létě pak kolem tisíce růží. Majitelé se věnují především pěstování anglických růží, květem připomínajících pivoňky. A léto na zahradě provoní i popínavé růže.

Základem každé zahrady je však podle majitelky co nejdokonalejší trávník. „Krása se od něho dokonale odráží. Ani sebedokonalejší nábytek přece nevynikne na zanedbané podlaze.“

946-36

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI

V zahradě neupoutávají pouze rostliny a jejich kombinace, zaujmou i další zajímavosti. Zeleň zde vytváří zajímavé průhledy dokazující promyšlenost projektu. V každé části zahrady je lavička hodící se k jejímu stylu. Umožňuje majitelům posedět, potěšit se zelenou nádherou, odpočinout si. Za podívání stojí i hra světla a stínů. Oči nelze odtrhnout ani od krásných výhledů do kraje.

946-37

Kromě starých stromů v zahradě do současnosti přežila i garáž pro auto, ale změnila poslání. Pod její střechou již neodpočívá osobní vůz, ale traktor, bez něhož se úprava tak velkého pozemku neobejde. Příjemné posezení nabízí i bílý dřevěný altán. Stejnou podobu jako jeho stěny má i plot užitné zahrady zakomponované do okrasné. Na vyvýšených záhonech obložených dřevem se nepěstuje zelenina, ale kromě nejrůznějších bylinek opět květiny, určené tentokrát k řezu. „Květiny máme rádi i v interiéru,“ říká majitelka.

Zahrada nepostrádá ani vodní plochy, a to v podobě malého jezírka, kde v létě rozkvétají lekníny. Druhou vodní hladinou je okrasný bazén v horní části zahrady. Ten prodělal nedávno rekonstrukci, aby z něho neunikala voda. „Nyní, když stoupáte po schodech a vidíte modravou hladinu, je to krása.“ V zahradě se nelíbí pouze lidem, ale i ptákům. Ornitologové by si tu přišli na své. Klidné a hezké prostředí, dostatek potravy a rozložité koruny stromů nabízejí ideální možnosti k hnízdění.

946-40

STOJÍ TO ZA TO

Dnes už i nová výsadba v zahradě má svůj věk, tak se až na výjimky nevysazují nové rostliny, pouze se tvaruje. To ale neznamená, že se zde zastavil vývoj. Stromy zvětšují své koruny, a tak je třeba rostliny, které připravily o sluneční paprsky, nahradit stínomilnými. Na otázku, kterou část zahrady má nejraději, majitelka odpovídá, že to se nedá říci.

Kdo má i malou zahrádku, dobře ví, kolik to dá práce udržet ji v pořádku, zajistit jí dostatek vláhy, ochránit ji před škůdci… Tak nás pochopitelně zajímalo, jak lze zvládnout tak rozlehlou zahradu. „Napřed jsme neměli závlahu, ale zahrada postupně odcházela, tak jsme si ji nakonec museli pořídit. A co se týče pletí, mám jednu zásadu – když má kout svůj okamžik, kdy je nejhezčí, kdy kvete, má přednost před ostatními. Musí být perfektně vypletý a upravený.“

946-57

Se zahradou je podle slov majitelky spousta práce, která nemusí vždy přinést výsledek. Objeví se například slimáci a je po mladých rostlinách. Ale stejně ta dřina i chvíle rozčarování stojí za to. Tady se hodiny práce prostě nepočítají. Zahrady totiž lidem, a to říká i zmíněné staré čínské přísloví, vždycky vrátí mnohem víc, než od nich dostaly.

Foto: Jaroslav Hejzlar

Edit: