Termoizolační materiály pro obytné podkroví

foto: VELUX

Střešnímu oknu nesmí chybět zateplené lemování ani hydroizolační límec.

POLYSTYRENY

Expandovaný pěnový polystyren (EPS) vzniká chemickou polymerací styrenu, při které výchozí surovina mnohonásobně zvyšuje svůj objem (expanduje) a poté se lisuje do desek. Běžný EPS je bílý, ale kvalitnější je šedý EPS, jehož parametry zlepšuje mříž z jemných grafitových částic. Ten se hodí i pro energeticky pasivní výstavbu a odolává UV záření, ne však dlouhodobému působení vlhkosti. Proto je ve střeše nutné spojit ho s kvalitní hydroizolací. Je možná izolace pod krokvemi, mezi nimi i nad nimi, což je výhodné při dodatečném zateplování podkroví. Extrudovaný polystyren (XPS) má uzavřenou strukturu bez mezer, která vzniká pod vysokým tlakem. Pokud se jeho desky nemusí řezat, jsou neobyčejně pevné a mají velkou únosnost, jejich nasákavost je naopak minimální. Skvěle přilnou k betonu, dobře tepelně izolují, odolávají plísním a mají dlouhou životnost. Dají se využít i k zateplení obytného podkroví, spíše se však hodí pro ploché a zelené střechy.

POLYURETANY

Pěnový polyuretan (PUR) patří mezi dražší izolanty a jeho výroba není příliš ekologická, ale pro obytné podkroví je vhodný. K izolaci střech se používají tvrdé PUR pěny s uzavřenou buněčnou strukturou (lze je využít i na obvodové stěny a interiér). Dají se aplikovat na místě stříkáním nebo litím, ale mohou být dodávány také jako desky či tvarovky, které účinně tepelně izolují už při malé tloušťce. Měkké PUR pěny s otevřenou buněčnou strukturou jsou ideální pro zateplování krovů, ale hodí se i do příček a sendvičových konstrukcí v interiéru. Jsou vzduchotěsné, brání vzniku plísní, zvukově izolují a dokonale eliminují tepelné mosty. Vadí jim však dlouhodobé přímé působení UV záření. OLYISOKYANURÁT Do plochých i šikmých střech se výborně hodí PIR pěna, protože vyniká mimořádnou schopností omezit prostup tepla konstrukcí. Jakkoli je tento materiál zdánlivě podobný jako polyuretanová pěna, má s ní jen několik shodných vlastností. Jednou z nich je nízká objemová hmotnost. Na rozdíl od PUR pěny je tužší, má uzavřenou strukturu, a tudíž nepřijímá žádnou vlhkost. Má lepší požární vlastnosti (třída hořlavosti B2 – nesnadno hořlavé materiály) a při hoření nevznikají kapky. Je tepelně odolný – dlouhodobě do +90 °C, krátkodobě až do +250 °C. Dodává se ve formě desek, které bývají oboustranně opatřeny různým povrchem (plast, plech či speciální textilie). Díky výborným termoizolačním vlastnostem splňuje požadavky normy už při tloušťkách 4 až 8 cm.

MINERÁLNÍ IZOLACE

Ideální pro izolaci šikmých střech s obytným podkrovím jsou také minerální izolace. Mají přírodní základ, který vzniká průmyslovým tavením hornin (čedič, křemen, popř. další sklotvorné příměsi). Výroba je sice podstatně energeticky náročnější než u přírodních izolací (viz dále), ale izolace jsou plně recyklovatelné a za svého provozu vstupní zatížení přírody mnohonásobně vrátí. Zajistí spolehlivou tepelnou ochranu, akustický komfort, dlouhodobou stálost, vysokou paropropustnost i požární bezpečnost. Nelze je však trvale vystavit vlhku. Dají se realizovat kontaktním způsobem (lepení desek pomocí stěrky), nebo jako provětrávaný systém (vkládání do dřevěného roštu).

PŘÍRODNÍ IZOLACE

Opravdu ekologická je výroba většiny přírodních izolací. Výjimku tvoří jen dřevovláknité desky, které mají energeticky náročnou výrobu, ale díky své vysoké tepelné kapacitě účinně brání přehřívání interiéru v létě. Navíc poslouží i jako pojistná hydroizolace, kročejová izolace nebo podklad pro omítku. Z těch ryze ekologických izolací máte na výběr ovčí vlnu (zdravá a prodyšná izolace do vodorovných dřevěných konstrukcí) a řadu rostlinných produktů (sláma, len, konopí, bavlna, celulóza). Foukané celulózové izolace se v zahraničí osvědčily i v pasivních dřevostavbách. Všechny tzv. živé izolace dovedou dokonale regulovat vlhkost vzduchu v interiéru (sorpční schopnost). Jedinou výjimkou je sláma, která naopak nesmí zvlhnout! Může mít formu průmyslově vyráběných stavebních ekopanelů nebo klasických balíků slámy. Pro izolační schopnost je klíčová kvalita vysušení a slisování slámy (objemová hmotnost 90–110 kg/m3), použití kolmo na stébla a oddělení od všech zdrojů vlhkosti omítkou či obkladem.

VAKUOVÉ IZOLACE

Zatím málo prověřené, ale zřejmě nejúčinnější tepelné izolace na trhu představují tenké vakuové panely (Vacupor, Optim-R). Díky tomu, že jejich tepelná vodivost (značí se řeckým písmenem λ = lambda) je řádově desetkrát menší než u běžných izolací, dosahují i v tenké vrstvě vysokého tepelného odporu (ten se značí R). Základ tvoří nosné jádro z velmi tenkých vláken křemíkového prášku, jehož mimořádný izolační účinek ještě zvyšuje využití vakuové technologie. Ve vakuu se totiž teplo šíří sáláním (ve vzduchu vedením). Přenos tepla sáláním je méně efektivní než vedením, a proto je izolace ve vakuu účinnější. Vnější obal vakuového panelu musí být pevný a neprodyšný: Proto je z polyetylenu a chrání ho slabá vrstva hliníku. Izolační panely se snadno montují a najdete je pod označením VIP, což je zkratka anglického názvu Vacuum Insolation Panel. Na českém trhu stojí vakuový panel tloušťky 2 cm (nahradí minerální izolaci tloušťky až 20 cm) přes 2 000 Kč/m2, v zahraničí může být cena téměř poloviční. Vyplatí se tedy jen na menší plochy a náročné stavební detaily.

TEXT: VÍT STRAŇÁK
FOTO: ARCHIV FIREM

Edit: