Vyjít ze sednice na trávník

Léta bydlení ve městě, v němž se dlouho drží zima a často prší, naučila manželský pár snít o domku někde na prahu Českého ráje. Když děti odrostly, rozhodli se manželé, že svůj sen realizují.

Najít pozemek nebylo snadné, dlouhé tři roky projížděli krajinu, která se jim líbila. Když už to málem vzdávali, narazili na lehce svažité místo s otevřeným výhledem do kraje. Byla tam pouze voda a rybízový sad, takže proměna na řádně zasíťovaný stavební pozemek žádala delší čas, ale pozemek byl na prodej a poloha i rozloha odpovídaly představám.

Hledání tvaru a materiálu

Investoři věděli, že chtějí lehkou přízemní konstrukci a že v žádném případě nechtějí mít v domě úzké chodby, které považují za zmařený prostor. Našli někde článek architekta Šmelhause a  jeho návrhy částečně dřevěných, částečně zděných domů, které se jim líbily. „Je to mimořádně tvořivý, přemýšlivý člověk,“ říká dnes investor, „budování s ním byla příjemná záležitost.“ A sám architekt doplňuje: „Materiálové řešení zpočátku nebylo jasné, časem jsme se přiklonili k  dřevostavbě. Navrhl jsem několik variant a  pak manželé nalezli v  zahraničním tisku půdorys norského domku – téměř jednoprostorového domu s  menšími místnostmi, které navazují přímo na hlavní obytný prostor bez chodeb a zbytečných komunikací. Tato myšlenka se nám líbila a dále jsme ji v kontextu původních návrhů rozvinuli.“ Pro pěkný a poměrně velký pozemek byl ve shodě s přáním investora nakonec navržen pohodlný přízemní dům, který využívá výhledy a nabízí co nejlepší oslunění interiérů. Tomu se podřizuje vnější řešení domu, vznikl relativně členitý půdorys. Zadní strany domu, přiléhající k hranicím pozemků, jsou zarovnané, hra s hmotou je rozehrána především na jihovýchodní a jihozápadní fasádě.

Jednoduché přímé linie ozvláštňuje kulatý stůl, barevně je interiér velmi klidný a vlídný.

Průběh stavby

Oba manželé mají profesně ke dřevu blízko, hledali proto pečlivě, komu dřevostavbu svěřit. Přesností a  jednoduchou montáží je zaujal systém K-Kontrol vyráběný relativně nedaleko ve Varnsdorfu. Po několika konzultacích se dohodli a dodavatel připravil dokumentaci pro výrobu domu. Úroveň podlahy objektu byla navržena asi tak jeden metr nad terénem. „Nabízelo se využít dřevěnou konstrukci i  pro podlahu přízemí,“ říká architekt Šmelhaus, „jinak by se musel terén navézt, zhutnit, přebetonovat, izolovat, vyrovnat… Vrstva vzduchu a  dřevěná konstrukce toto vše dokáže mnohem efektivněji! A je to v souladu se skandinávským pojetím dřevostaveb.“ Pro výrobce šlo o řešení ojedinělé, ale teoreticky měl veškeré potřebné detaily ve svých podkladech zpracovány, takže realizaci nic nebránilo. Když se dům dokončoval, přesná rovina umožnila suchou montáž podlahy z dřevovláknitých desek bez nutnosti jakéhokoli vyrovnávání podkladu. Architekt si byl vědom toho, že z  energetického hlediska je členitý tvar objektu méně vhodný, rozhodli se proto pro nadstandardní silnější obvodové panely. Výrobce pak občas žertoval, že takhle silné panely použili jen při výstavbě České polární stanice v Antarktidě… Subdodavatel, který prováděl betonáž štíhlých základových pasů, zase poznamenal, že takhle tenké základy nemohou dům unést… „Při závěrečné bilanci hmota materiálů jsme spočítali, že i ty úsporné základy váží více než dvojnásobek toho, co celá dřevostavba, a tak nesou hlavně samy sebe,“ poznamenává architekt. A sázky na energeticky úspornější řešení investoři nikdy nelitovali. Montáž proběhla bez problémů. Fóliová plochá střecha je s vnitřním odvodněním a kačírkovým zásypem, pultová střecha má plechovou krytinu, opláštění fasády si zvolil a provedl investor sám. „Rozhodli jsme se pro cedr, má malou měrnou hmotnost, takže nepracuje ani při změně vlhkosti, je stále rovný,“ vysvětluje stavebník a dodává, že považuje cedr za jednu z nejlepších fasádních dřevin. Architekt k tomu jen podotkne, že toto opláštění palubkami Western Red Cedar-Thuja. Plicata dává pro mimořádnou kvalitu provedení často za vzor.

Pohled od kuchyně naznačuje vlevo otevřený prostor společenské části domu.

Uvnitř domu

Stěny jsou obložené SDK deskami, do instalačních předstěn je vložena dřevovláknitá izolace, která v létě zvyšuje tepelnou stabilitu a celkově zlepšuje izolační vlastnosti stěn. O způsobu vytápění domu se dlouho diskutovalo. „Chtěli jsme bezúdržbové topení,“ říká investor. Opustili koncept teplovzdušného vytápění s rekuperací tepla, protože chtěli otevřený dům, kde přirozeně proudí vzduch a otevřená okna umožňují přímý kontakt s přírodou kolem. Řešením byly sálavé stropní fólie ve  všech místnostech, které umožňují pružně regulovat teploty v jednotlivých částech domu. Interiér tak nemá žádné viditelné prvky topného systému. Při vyhřívání shora zajišťují „teplo od nohou“ masivní dřevěné podlahy, majitel si je dělal sám. „Abychom nezkazili dobré tepelně izolační vlastnosti domu,“ dodává, „zvolili jsme pro okna trojskla, velké prosklené plochy se zásluhou mimořádně kvalitního prosklení nerosí.“ V obytném prostoru jsou krbová kamna – s výkonem 3 – 6 kW asi ta nejmenší na trhu, ale pro vytopení domu bohatě postačují a sálavým teplem prohřívají navazující prostory. Od  nich se pak temperují další místnosti. Spotřeba dřeva je spíše symbolická (1 – 2 m3 za rok), ale pocit ohně v kamnech k domovu neodmyslitelně patří.

Práce s interiérem

Majitelé domu jsou nábytkáři. Celou kuchyň navrhla žena, muž ji vyrobil a architekt jednoduché lakované bílé a velmi účelné sestavě vyslovuje obdiv. Obklad stěn v kuchyni je z praktického HPL laminátu, který se udržuje mnohem lépe než ten tradiční keramický. Interiér je striktně pravoúhlý, oživením je kulatý jídelní stůl. Ten, stejně jako podlahy a kuchyňský pult, je z masivního dubu. Pro obývací pokoj navrhl architekt solitérní nábytek. „Originální policový systém odkazuje na  kombinaci různě propojených místností v  půdorysu domu,“ vysvětluje a  dodává, že variabilní skříňky z  masivního dřeva doplněné skleněnými prvky vzbuzují u návštěvníků takový zájem, že začínají připravovat jejich sériovou výrobu.

Celkový pohled na obytný prostor, osvětlován je shora nadstřešními okny.

Okolo domu

Architekt navrhl pro úpravu pozemku dvě terénní vlny, které se podle majitelů vysloveně povedly. Rok nechávali terén slehnout, zatímco zadali ke zpracování návrh na budoucí zahradu. Při realizaci původní velmi ekologické pojetí poněkud ustoupilo praktičnosti, navrženou kvetoucí přirozenou louku například by neměl kdo kosit, ale výsledek, o nějž se přičinila zahradní architektka Hazdrová z Železného Brodu, je i tak velmi přirozený a pěkný. Bazén byste na zahradě nenašli. „Máme nedaleko řeku, dáváme oba přednost tekoucí vodě, a tak si za ní rádi dojdeme,“ říká majitel. Z celého domu a jeho uvolněnosti je cítit, že manželé mají k přírodě (a k přirozenosti) hodně blízko. Tady se cesta z města vysloveně povedla. Stejně jako vyšlo porozumění mezi architektem a investorem.

Technická vizitka domu

Užitná (vytápěná) plocha domu: 117 m2
Zastavěná plocha: 138 m2
Plocha pozemku: 1608 m2
Dispoziční řešení: 4 + 1,obývací pokoj oddělitelný, dvě koupelny s WC, komora/ tech. místnost, zastřešená terasa, samostatná dvojgaráž se skladem
Stěna: SDK 12,5 mm na dřevěných latích, vnitřní izolace Hofaterm 60 mm, panel K-Kontrol 215 mm, difuzní fólie Tyvek, venkovní plášť větraný cedrový obklad
Střecha plochá: SDK 12,5 mm na systémovém roštu, parozábrana PE fólie, minerální vata 60 mm, střešní panel K-Kontrol 272 mm, pojistná fólie Fatrafol (napojena na dvojúrovňovou vpusť), spádová a izolační vrstva Polydek 80 – 160 mm, střešní fólie Fatrafol, kačírkový zásyp
Střecha pultová: SDK 12,5 mm na systémovém roštu, parozábrana PE fólie, minerální vata 60 mm, střešní panel K-Kontrol 232 mm, difuzní fólie, kontralatě, záklop OSB, TiZN plechová falcovaná krytina
Podlaha: větraný podzákladový prostor, podlahový panel K-Kontrol 272 mm, dřevovláknitá izolace Hofaterm 65 mm, masivní dubová podlaha 24 mm
Okna + vstupní dveře: Profil Softline 92 + izolační trojsklo 4-16-4-16-4
Roční spotřeba veškeré el. energie: 9470 kWh = 81 kWh/m2
Spotřeba dřeva na vytápění (cca): 2,2 m3
Naměřená spotřeba energie na vytápění: 43 – 48 kWh/m2 rok

Ing. arch. Pavel Šmelhaus (1972)
autor projektu

vystudoval Fakultu architektury ČVUT, pokračoval zde v postgraduálním studiu s tématem práce Minimalizace vlivu staveb na životní prostředí. Pracuje v Atelieru ARS, spolupracuje na individuálních návrzích rezidenčních staveb, nízkoenergetických domů, komerčních interiérů a výstav v ČR i v zahraničí. Jeho specializací jsou energeticky úsporné stavby oceněné v mnoha architektonických soutěžích (Nízkoenergetický a nízkonákladový bytový dům, Dům roku, Startovní byty pro mladé rodiny, Český energetický a ekologický projekt, Stavba roku a další).

Kontakt:
smelhaus@arch.cz

Vladimíra Storchová
Foto: Robert Žákovič

Uložit

Edit: