Z čeho postavit dům?

To je základní otázka, které se na cestě k novému domu nevyhneme. V té chvíli máme na mysli především obvodové zdi, které v našich představách dělají dům domem. Cihly, pórobeton, dřevo? Čemu dát přednost?

Pokud není některý z možných materiálů vaší srdeční záležitostí, pak na takto samostatně položenou otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Tu získáte až v okamžiku, kdy si ujasníte vše, co od domu očekáváte. A jsme opět tam, kde je třeba začít, jak jsme zdůrazňovali v předchozím článku – u projektu, který je nezbytným základem pro stavbu kvalitního domu. Dnešní domy jsou natolik sofistikované, že je třeba k jejich návrhu přistupovat od samého počátku jako k celku. Nezáleží jen na materiálech samotných, ale také na jejich správném použití a součinnosti s ostatními prvky domu. Ani samotné obvodové zdi nemusejí být řešeny jen jedním druhem materiálu, ale z více spolupracujících vrstev. Vše souvisí se vším, a vše by měl řešit projekt. Dobrý architekt či projektant by se měl co nejpodrobněji vyptat na vaše představy, přání, zvyklosti, možnosti… A teprve pak navrhnout i to, jaký stavební systém by vám konkrétně vyhověl.

Zdicí systém YTONG je promyšlenou stavebnicí pro hrubou stavbu – obvodové zdivo, příčky, schodiště, stropy, masivní střechy… Většinu prací s těmito prvky z jednoho materiálu zvládnou zedníci, uspoří se tak specializované profese a zkracuje se doba výstavby. Pórobetonové tvárnice Lambda YQ umožňují stavět mimořádně úsporné domy i bez dodatečného zateplení. Portfolio stavebních prvků YTONG se neustále rozšiřuje, například o produkty pro povrchovou úpravu, jako je pružná a prodyšná omítka pro jednovrstvé zdivo Ytong, nabízející pětinásobně lepší tepelnou izolaci. www.ytong.cz

Sendvičové konstrukce

Na materiál pro stavbu obvodové konstrukce jsou kladeny dva požadavky – musí být dostatečně pevný a zároveň dobře tepelně izolovat, což jsou svým způsobem protichůdné požadavky. Jak víme, pevné materiály obvykle málo izolují. K tomu, aby klasické pevné materiály vyhověly rostoucím požadavkům na tepelnou izolaci budov, je potřeba klasickým pevným materiálům dodat i potřebné tepelně izolační. Vzniká takzvaná sendvičová konstrukce, tvořená pevným, většinou levnějším materiálem – keramické zdivo, pórobeton, vápenopískové cihly, monolitický beton, dřevo, desky na bázi dřeva, která je opatřena vrstvou tepelné izolace.
Další vrstvy, většinou fólie, plní ochrannou funkci, především před pronikáním vlhkosti. Výhodou sendvičových konstrukcí je, že potřebné vlastnosti obvodové stěny je možné přesně „dávkovat“ skladbou jednotlivých vrstev. Souvislá plocha izolace odstraňuje tepelné mosty ve zdivu, avšak vícevrstvá konstrukce je závislá na řemeslném provedení, které naopak může slabá místa v obálce budovy tepelné mosty způsobit. Vzhledem k nesourodosti stěny nelze zaručit stejnou rychlost stárnutí materiálů.

K zateplení novostavby poslouží univerzální tepelně izolační desky z minerální plsti ISOVER, které jsou vhodné jak do provětrávaných fasád, tak pro izolace příček, šikmých střech, stropů a podhledů. Materiál je vhodný i do protipožárních konstrukcí. www.isover.cz

Jednovrstvé zdění

Jinou možností, jak dosáhnout potřebných tepelně izolačních parametrů obvodové stěny, je vylepšovat vlastnosti zdicích materiálů tak, aby dosahovaly potřebných parametrů jen v jedné stejnorodé vrstvě. Vývoj těchto prvků dospěl tak daleko, že na trhu nalezneme keramické i pórobetonové tvarovky s vysokým tepelným odporem, v nichž je, zjednodušeně řečeno, izolantem více vzduchu. Keramické tvarovky mají jemná žebroví, pórobetonové jsou prostoupeny miliony pórů, a přitom dokáží splňovat potřebné požadavky na pevnost a únosnost. Tepelně izolační vlastnosti se dále vylepšují tím, že jsou zdicí prvky vyplňovány účinnějším izolantem. Keramické cihelné bloky jsou vyplňovány polystyrenem i minerální izolací. I betonové zdicí prvky se dnes vyrábějí s integrovaným izolantem – polystyrenem. Špičkové výrobky dokáží i při jednovrstvém zdění dosáhnout parametrů pasivních domů. Jedná se o přesné výrobky, které se spojují jen velmi tenkou vrstvou malty nebo lepidla, čímž se minimalizují tepelné mosty.

Systém ELEGOHOUSE je řešením základových konstrukcí s tepelnou izolací pro všechny typy rodinných domů. Úroveň zateplení lze nastavit tak, aby vyhovovala nízkoenergetickému nebo pasivnímu standardu. www.elegohouse.cz

Podle čeho vybírat?

Jak vidno, možností na výběr je mnoho a potřebné tepelně izolační vlastnosti nám mohou zajistit materiály určené pro nosnou konstrukci domu, ať už samostatně nebo v součinnosti s dalšími. V čem dalším se mohou lišit?
Jako u každého nákupu nás zajímá cena, má však být na prvním místě? Uvědomme si, že materiál na hrubou stavbu činí zhruba čtvrtinu celkových nákladů, náklady na materiál pro obvodové zdi ještě méně. Šetření na materiálu, který nejvýznamněji ovlivňuje užitné vlastnosti domu, proto nemusí být šetřením na pravém místě. Navíc obchodní strategie výrobců materiálů drží ceny na srovnatelné úrovni. Výběr materiálu proto nejvíce záleží na celkovém konceptu domu a velmi často na našich subjektivních preferencích – někdo zkrátka trvá na klasickém zděném domě, někdo dává přednost dřevostavbám. Přesto je možné nalézt i objektivní odlišnosti.

Z cihel HELUZ Family je možné stavět nízkoenergetické i pasivní domy bez přidané vnější izolace. U cihel HELUZ Family bez výplně dosahuje U = 0,14 W/m2K, nejnižší hodnoty dosahují cihly HELUZ Family 2 in 1 s integrovaným izolantem, U = 0,11 W/m2K. Spojováním tenkou vrstvou malty nebo speciálního lepidla se vytvoří souvislé zdivo bez tepelných mostů. www.heluz.cz

Materiály a rychlost

V dnešní uspěchané době je velmi důležitým kritériem rychlost výstavby, ale i z tohoto pohledu se vlastnosti jednotlivých technologií přibližují. V rychlosti vedou jednoznačně postupy s minimem mokrých procesů, které nevyžadují technologické přestávky, tedy zejména dřevostavby, a samozřejmě stavby prefabrikované, montované. Prefabrikace, tedy přesunutí části úkonů do továrních hal, nemusí znamenat vzhledovou jednotvárnost – v továrně se panely mohou připravovat s ohledem na konkrétní dům. Zrychluje se však i proces výstavby zděných domů, ať z keramiky, pórobetonu či ostatních zdicích materiálů díky přesnému zdění, které omezuje použití mokrých procesů. Práce na zděné stavbě se nemusí zastavit ani přes zimu, jen je třeba hrubou stavbu včas uzavřít. Pak je možné pokračovat uvnitř dokončovacími pracemi, které jsou časově náročnější než samotná hrubá stavba. Výrobci zdicích materiálů nabízejí ucelené systémy, ze kterých lze poskládat dům doslova jako stavebnici. Díky tomu i zděná hrubá stavba může být hotova v řádu týdnů, dokonce i dnů.

Montované dřevostavby představují jednu z nejrychlejších cest k pořízení vlastního domu. Společnost VEXTA realizuje domy na klíč i jako hrubou stavbu k dokončení vlastními silami. A to stavby typové i podle individuálních projektů. www.vextadomy.cz

Materiály a akumulace tepla

Některé materiály jako cihly či pórobeton mají schopnost nahromadit v sobě teplo a postupně ho pak uvolňovat zpět do prostoru. Teplota v místnosti se tedy po vypnutí či vyhasnutí zdroje tepla snižuje jen zvolna. V domě se stěnami s dobrou akumulační schopností nějakou dobu trvá, než ho vytopíme, než se prohřejí stěny. Ty ale teplo udržují a postupně nám ho vracejí. Dům s malou tepelnou kapacitou, jako například dřevostavba, se velmi rychle vyhřeje, ale opět rychle vychladne. To se mnohým zdá méně přijatelné, ale v domech s velmi malou potřebou tepla k vytápění klesá i význam akumulační schopnosti stěn, dokonce vysoká akumulační schopnost konstrukce může být někdy i na překážku pružnosti regulace. Navíc je možné lehčí stavbě zajistit schopnost akumulace jiným způsobem, například akumulační stěnou či podlahou. Zvolenému materiálu, respektive zvolené filozofii, musí odpovídat i volba otopného systému. V prvním případě bude spíše vyhovovat centrální teplovodní vytápění, ve druhém může vyhovět pohotová elektřina.

Pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů bez potřeby dalšího zateplení obvodových zdí jsou určeny cihly plněné minerální vatou POROTHERM 44 T Profi se součinitelem prostupu tepla U = 0,16 W/m2K. Umožňují jednoduchou a rychlou výstavbu, vhodnou i pro stavebníky svépomocí. www.wienerberger.cz

Materiály a vzduch

Často slýcháme, že stěny musejí dýchat, tedy že mají být průvzdušné. Neznamená to však, že dům skrze stěny větrá, ale jedná se o schopnost stěny propouštět vodní páru z interiéru ven. A opět to není otázka jen samotného materiálu, ale celé skladby stěny. Podstata problému tkví v tom, aby ve stěně nekondenzovala vlhkost. Na to musí myslet projektant při návrhu stěnové konstrukce, navrhnout ji jako difuzně otevřenou, kdy má vlhkost možnost unikat skrze stěnu z interiéru vně domu, nebo jako uzavřenou, kde takzvaná parozábrana nedovolí vlhkosti do zdi pronikat. Nejčastěji se tato otázka objevuje u dřevostaveb, ale na průvzdušnost materiálů, jejich difuzní odpor je třeba myslet vždy, aby například průvzdušné keramické zdivo nebylo omítnuto neprodyšnou akrylátovou omítkou.
Je třeba zdůraznit, že ani průvzdušné, difuzně otevřené konstrukce stěn neřeší větrání domu. Dnešní novostavby jsou natolik utěsněné, že je nutné myslet i na to, jak je budeme větrat. Velmi zjednodušeně řečeno budeme muset v domě cíleně a účinně větrat, a to určitě častěji, než jsme byli zvyklí. Nebo dům vybavit systémem řízeného větrání, které zajistí zdravé vnitřní mikroklima domu bez starostí.

Vláknocementové fasádní desky Cembrit se velice dobře uplatní u odvětrávaných konstrukcí díky nehořlavosti, mrazuvzdornosti, odolnosti i výborným zvukově izolačním vlastnostem. Mohou být hladké i strukturované, v široké škále barevnosti. www.cembrit.cz

A co svrchník?

Materiál, ze kterého jsou vytvořeny obvodové stěny, se obvykle nakonec schová pod konečnou fasádní vrstvu. Ta dodá domu konečný vzhled, ale především plní i funkci ochrannou. Musí být proto odolná vůči povětrnostním vlivům, mechanickému poškození, a jak jsme naznačili výše, musí svými vlastnostmi souznít s celou skladbou obvodové konstrukce. Vnější vrstvu je možné aplikovat kontaktně, nebo jako odvětrávanou fasádu, kdy je mezi fasádní vrstvou a zateplenou stěnou vzduchová mezera, která umožňuje vodním parám unikat z obvodové konstrukce do vnějšího prostředí.
U nás jsou tradiční a nejběžnější úpravou fasády omítky, které však obvykle netvoří jen jedna vrstva, ale jedná se o ucelený omítkový systém. Aplikují se povětšinou kontaktně, často je omítka součástí kompletního zateplovacího systému.
Vedle omítek máme na výběr celou řadu obkladů. Některé obklady se lepí nebo kotví přímo na fasádu, jako například keramické pásky či kámen, častěji se však kotví na systémové podkonstrukce ze dřeva nebo lehkého kovu odvětrávaných fasád. Obklady mohou být ze dřeva, různých druhů kompozitu, cementovláknitých desek, kovové, plastové…

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Edit: