Zahrada má jaro ráda

Právě teď začíná období probouzení ze zimního spánku, březen a duben jsou ideální měsíce pro první zahradní práce a úpravy. Prospějete tím nejen zahradě, ale i sobě – pobyt a práce na čerstvém vzduchu jsou přirozené aktivity pro jaro jak stvořené.

Čím bychom měli začít? V první řadě s vysazováním stromů a keřů, sázením bylinek, zeleniny a květin, úpravou trávníku, hnojením, prořezáváním a odplevelováním. Vybrali jsme pár kousků takzvané zahradní techniky, které vám s jarními pracemi stoprocentně pomohou.

 

 

 

STROMKY A KEŘE
Každé jaro byste se měli řídit heslem, že kdo nesází, není zahradník. Vrhněte se proto s chutí do výsadby ovocných stromů, hlavně tzv. prostokořenných sazenic, ty nemají kořenový bal a doslova zbožňují časný termín výsadby. Nemusíte se bát vysadit třeba broskvoně, meruňky, mandloně nebo nektarinky již začátkem března. Koncem měsíce pokračujte s výsadbou okrasných stromků – opadavých listnáčů, ořešáků, vinné révy a podobně. Ještě později, zhruba počátkem dubna, můžete vysadit břízy, jehličnany a jiné stálezelené dřeviny. Před výsadbou si vše pečlivě nachystejte – půdu i hnojivo – a nepodceňte dostatečný přísun vody, zejména v prvních týdnech po výsadbě. O správném seříznutí mladých výhonků se poraďte raději s odborníkem, rozhodně se vám to vyplatí, především u ovocných stromků.

 

 

POPÍNAVKÁM CHLAD NEVADÍ
S výsadbou popínavých keřů a rostlin také nemusíte otálet do pozdního jara, mnoho z nich je totiž odolných vůči chladu. Patří mezi ně například vistárie nebo plamének, chladnější rána přečkají i třezalky nebo komule. Z úrodných odrůd pak vyzkoušejte třeba maliníky, borůvkovníky nebo jahodníky. S živým plotem si už musíte trochu vyhrát, není to jen tak, začněte co nejdříve a buďte trpěliví – musí se ujmout ještě dříve, než začne suché letní období. A hlavně nezapomínejte stále zalévat a zalévat.

 

 

 

HNOJIT, NEBO NE?
Rozhodně ano, a to platí zejména právě u probouzejících se rostlin, keřů a stromů. Vhodně vybraným hnojivem se totiž k jejich kořenům dostane okamžitě tolik potřebná síla a výživa, která jim po dlouhé zimě chybí. Stačí jedna dávka uleželého hnoje nebo vyzrálého domácího kompostu. Aby se půda pod korunami stromů s prvními jarními paprsky neodpařovala tak rychle, rozprostřete pod ně organickou hmotu, třeba mulčovací kůru. Intenzita hnojení závisí samozřejmě na konkrétní rostlině a také na typu půdy, kterou na zahradě máte. U těžkých půd stačí hnojit stromky jednou za dva tři roky, u lehčích písčitých půd se doporučuje každý rok.

 

 

 

PROKYPŘIT A OBČERSTVIT
Základem veškeré zahradní produkce jsou dobře připravené záhonky. Půdu prokypřete motyčkou, začínající výhonky plevele ihned zlikvidujte – musíte jej vytrhnout i s kořínky, jinak se zase brzy vrátí v plné síle. Půdu v záhoncích pak pečlivě a pravidelně kontrolujte a plejte, vysbírejte i všechny větší kamínky a vše, co tam nepatří. Odměnou za důkladnou péči pak bude čerstvá zeleninka vypěstovaná vlastníma rukama – a nad to není. Choulostivé sazeničky si předpěstuje v truhlíku nebo květináči a teprve potom je vysaďte do skleníku, pařeniště nebo fóliovníku – vhodné druhy jsou okurky, ředkvičky, květák, rajčata, brokolice, papriky nebo listový salát. V druhé polovině března se pusťte do venkovního výsevu špenátu, raného salátu, česneku, kopru a červené řepy. Pórek a zelí chtějí dostatečně prohnojený a přivápněný záhon, u cibule ještě vyčkejte alespoň do konce března.

 

 

 

Proč pěstovat bylinky?
◗ Je to snadné a rychlé.
◗ Vyrostou téměř všude – doma za oknem, na okenním parapetu i na záhonku.
◗ Zázračně dochutí pokrm nebo vyčarují lahodný čaj.
◗ I začátečník zvládne oblíbené druhy, jako jsou pažitka, petržel, máta, bazalka, dobromysl, rozmarýn, šalvěj nebo tymián.
◗ Milují slunce stejně jako my, nemají rády stín a vlhko.
◗ Zálivku mají rády přiměřenou, i pár dnů vaší nepřítomnosti vydrží bez úhony.
◗ Můžete je sesadit i dohromady – jejich vůně se tím zintenzivní a ještě nadělají spoustu parády.
◗ Jedinou zvláštní péčí, kterou vyžadují, je zaštipování a seřezávání (u rozmarýny, šalvěje, tymiánu a saturejky).

 

NEBO RADĚJI KVĚTINY?
Začít můžete hned – hodí se měsíček zahradní, sluncovka, černucha nebo ostrožka a v podstatě všechny druhy nádherných letniček, které navíc kvetou velmi dlouho, od června až do pozdního podzimu. Máte-li na zahrádce růže, víte, kolik je s nimi práce – na konci března z nich musíte odstranit zimní zábal a odhrábnout půdu, která dosud zakrývala kořeny, a růže prořezat. U popínavých růží stačí odstranit nezdravé a poničené větvičky a větve. A pokud se na výsadbu teprve chystáte, opět je březen ideálním měsícem. Zasaďte je na důkladně připravený záhon, který je na slunném a vzdušném místě.

 

 

A NEZAPOMEŇTE NA VERTIKUTACI
Patří totiž společně se sečením mezi nejdůležitější části údržby trávníku. Bez vertikutace neboli provzdušnění bude trávník vypadat nezdravě a omšele, jeho vzhledu nepomohou ani hnojiva, ani pravidelné zavlažování. Důležitá je vertikutace zejména po zimě, kdy trávník potřebuje rychlou regeneraci. Drží se v něm mechy a plevely, které vytvářejí travní plsť a ta trávník ucpává. Travnatá plocha se dusí, nepronikají do ní žádné živiny ani vláha a vypadá, jako by usychala. Znovu oživit ji dokáže jedině verikutátor. Vypadá na první pohled jako sekačka na trávu, rozdíl je v postavení nožů – sekačka je má umístěné vodorovně, vertikutátor svisle. Nože lehce a šetrně nařezávají travní drny do hloubky dvou až čtyř milimetrů a vytrhávají mechy a plevel. Půda se tak krásně otevře a živiny i vláha do ní mohou snadno pronikat. A to je pak trávníček!

 

 

 

 

 

 

 

 

Datum vydání: 3. 5. 2015

Edit: Mirka Vernerová