Zahradní zídky
Nevýhody zahrady na svahu jsou známé, dobrou zprávou však je, že výhod je daleko více. Mezi nimi i možnost uplatnit další z atraktivních prvků zahradní architektury – opěrnou zídku.
Zahrada s opěrnou zídkou získá na plasticitě a kráse a kromě toho je zídka na překonávání dvou rozdílných úrovní užitečným řešením. Nepřipravíte se tak o žádný prostor, právě naopak, i ve svahu získáte plochy, které můžete plnohodnotně využívat. Nejčastěji se na stavbu zídky volí betonové prefabrikáty, opracovaný či neopracovaný přírodní kámen, případně kombinace obou materiálů, někdy dokonce i ostře pálená cihla. Pro všechny však platí, že pod nimi musí být štěrková vrstva propustná pro vodu.
Plynulý přechod
Zídky z přírodního kamene postavené na sucho jsou levné a jako technicky nenáročné betonový základ většinou nepotřebují. Vystačíte si u nich se zapuštěním spodních kamenů do půdy. Pokud by však svou výškou ohrožovaly vlastní stabilitu , což hrozí především u zídek vyšších než 60 cm, potom bude základ nezbytný. U obou se však vyžaduje mírné přimknutí ke svahu pod úhlem minimálně 10 °. Ze všech řešení právě jednoduchá suchá zídka v zahradě nejvíc vynikne. Ve své nižší podobě je dostatečně pevná, lze ji rozebrat a do spár můžete zasadit drobné rostliny. Pokud nechcete dlouho čekat na efekt porostlé zdi, už při budování zídky nechávejte větší volné prostory, naplňte je substrátem a vysaďte do nich už starší rostliny. Z kamene připadá v úvahu pískovec, žula, břidlice a vápenec.
Větší terénní převýšení
Překonáváte-li větší terénní odskok, jsou nejvhodnější vegetační tvárnice, které osázíte zelení. Vyznačují se vysokou pevností, nízkou nasákavostí a snadným použitím. Nevyžadují při stavbě maltu, lepidlo ani kotvicí šrouby či kolíky. Bloky se jednoduše skládají na sebe a mezi sebou jsou spojeny drážkami, které zajistí jejich bezpečné uložení a pevné spojení. Jsou velmi variabilní a poskytují libovolné zakřivení zídky. Nízké zídky můžete zakládat pouze na štěrkopískovém podsypu. U opěrných zídek vyšších než 1,5 m postačí základ ve výši 30 cm. Vhodnější jsou však pro méně namáhané opěrné zdi s výškou do 1,2 m bez použití výztuže. V takovém případě můžete zvolit rozestupy a přizpůsobit překrytí tvárnic sklonu svahu. Nezapomeňte však, že pokud je sklonpříliš prudký, nebo v případě, že budujete skoro kolmou stěnu, neměla by maximální výška přesáhnout 90 cm. Tato zásada je důležitá z hlediska stability. Dodržíte-li ji, nemusíte budovat složité opěrné konstrukce a můžete se zcela spolehnout na samonosnost zídky. Tvárnice se kladou zásadně na vazbu a po celou dobu se dorovnávají a vyplňují zeminou. Za zadní částí tvárnic se dělá štěrkový zásyp. Jednotlivé prvky se mohou ukládat svisle nebo s libovolným odskokem. Sázet rostliny můžete už při stavbě nebo dodatečně.
Rychlý efekt
Tvárnice jsou na trhu v různých provedeních a tvarově jsou přizpůsobeny k částečnému zachycování půdní vlhkosti, aby se vegetaci na zdi dařilo. Betonový materiál je pórovitý a odolný vůči povětrnostním vlivům. Díky konstrukci tvárnic je stavba rychlá, barevné odstíny navíc umožňují, aby celek harmonicky splynul s okolím. Vegetace celou stavbu zpevní a rostliny zase na pohled změkčí tvrdé linie betonu.
Zídky ze svahových tvárnic
Začněte zpevněním povrchu. Štěrkopískový podsyp je dostatečným základem pro zídky, které neplní opěrnou funkci. Jsou-li však vyšší než 1,5 m, vyhotovte nejprve betonový základ do výšky 30 až 40 cm, přičemž by měl sahat až do nezámrzné hloubky. Šířka základů má být o 20 cm větší, než je hloubka tvárnic. Před ukládáním jejich horní i spodní části očistěte od zeminy, stejně jako povrch základu. Tvárnice ukládejte na ztvrdlý vyzrálý základ a zasypávejte zeminou po každé položené vrstvě tak, abyste je půdou zcela vyplnili. Vyplňte i všechny mezery a štěrbiny. Konstrukce tvárnic umožňuje sklon zídky od 45 až do 75 stupňů, v závislosti na výšce a zakřivení zdi. Spotřeba je různá podle typu a pohybuje se od 8 do 14 kusů na 1 m2.
Upozornění
Výstavbu opěrné zídky vyšší než 80 cm nelze brát na lehkou váhu. Zídka bude muset odolávat hmotnosti mokré zeminy, kterou bude mít za sebou, a má-li stavba vydržet, musí být zabezpečená proti prosakování. Při stavbě opěrné zdi blízko u domu se raději poraďte s odborníkem.
Foto: Vladimír Vavrek, profimedia.sk, kresby autor
Základ vysoké opěrné zídky by měl sahat až do nezámrzné hloubky, což je u nás asi 80 cm pod úrovní terénu.
Pod zeleným vodopádem
V případě, že překonáváte rozdíl přesahující 1,5 m, vsaďte na jistotu a pusťte se do budování bezpečné zdi, která vydrží každý nápor. Nejpevnější je z betonu litého přímo do připraveného bednění a vyztuženého ocelovými pruty. Pevnou opěrnou zeď můžete zhotoviti z dutých betonových tvárnic zpevněných kovovými pruty, do nichž nalijete beton. Cihla je méně pevná a na stavbu opěrných zdí vyšších než 1,5m nevhodná. Pokud přece jen chcete mít efekt cihly, vyzděte nejprve betonové těleso zídky a potomna něj zepředu přizděte cihly. Na opěrnou zídku je vhodný i přírodní kámen, který je z jedné strany osekaný nebo nahrubo opracovaný. Je důležité, aby byly v opěrných zdech průsakové otvory, které zabraňují hromadění vody –můžete nechat volné mezery nebo zabudovat drenážní trubky, které budou vpředu ústit v různých rozestupech. Voda tak bude odtékat podél zdi odvodňovacím žlabem. Zadní část vyplňte nejprve hrubým štěrkem, na který nasypete jemnější štěrk, a nakonec zasypte pískem smíchaným s jemnou zeminou. Kromě betonových palisád, případně betonových vegetačních tvárnic používaných na zpevnění svahu, lze na opěrné zídky použít i betonové bloky s reliéfem, který vypadá jako sestava kamenů. Ty se ukládají zcela jednoduše na principu suchých zámků. Vyžadují však pevný základ v nezámrzné hloubce, to znamená 80 cm pod úrovní terénu. Na konečný efekt dbejte i při osazování zídky rostlinami. Při výběru berte ohled na požadavky jednotlivých druhů, které mohou být například kyselomilné nebo vápnomilné. Stejně tak vezměte v úvahu i to, jak rychle se rozrůstají. Velmi rychle roste třeba rožec plstnatý – vytváří souvislé koberce, které mohou i přepadávat. Nejvhodnějším rostlinným materiálem na horní osvětlenou část zídek jsou různé druhy skalniček, okrasných trav a trpasličích dřevin. K nim nezapomeňte zasadit i převislé druhy a k patě zídky zase popínavky, například břečťan nebo přísavník.
Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Autor: Martin Čurda
Foto: Vladimír Vavrek, profimedia.sk, kresby autor
Datum vydání: 31. 3. 2016
