Znáte denivky?
Oranžové zvonky denivek obstojí na kterémkoliv místě, včetně rumiště za vaším domem. O moc lépe se ovšem vyjímají na zahradě ve společnosti spřátelených letniček.
Patřily do venkovských zahrádek a občas z nich i utekly. V terénu často označují místa po zmizelých pohraničních obcích. Tohle vše dokážou skromné denivky, které se poslední dobou stávají velmi populárními. Moderní kultivary kvetou zeleně, bíle, žlutě, oranžově, červeně až fialově. Každá barva může být zastoupená v pestré škále odstínů. Nechybí jim ani ozdobné prvky známé u ostatních květin, jako například lemování květů v jiném odstínu či barvě, očka a záře.
JEDNODENNÍ KVĚT
Květ denivky kvete pouze jeden den, ale rostlina má více květních lodyh s velkým počtem poupat (u moderních odrůd jich může být až padesát), takže zdánlivě kvete bez ustání až tři týdny. Na světě byly vyšlechtěny nesčetné formy denivek lišící se výškou, velikostí a zbarvením květů nebo dobou kvetení. Pokud si jimi chcete vyzdobit letní zahradu, můžete smíchat různé barevné odstíny nebo zvolit velkou plochu osázenou jedním kultivarem. Zároveň lze nakombinovat jednotlivé odrůdy tak, aby rozkvétaly postupně, a tím naředit dobu kvetení i o dva týdny.
PATŘÍ NA SLUNÍČKO
Milují slunce, vlhkou a úrodnou půdu. Když to nejde jinak, snesou i polostín, ale pak musíte počítat s menším množstvím květů, které navíc nebudou tak hezké, jak by mohly být. Některé plnokvěté odrůdy dokonce na zastíněných stanovištích tuto vyšlechtěnou vlastnost ztrácejí a kvetou „docela obyčejně“. Tyto krásky nejsou nijak náročné, ovšem za půdu dobře prohnojenou kompostem se vám odmění větší porcí květů. Jedna z možností, jak denivky na zahradě využít, jsou souvislé plochy nebo lemy výsadeb, cest či břehů vod. Kompaktní výsadbu v době kvetení nelze nepřehlédnout, milé je i to, že po zbytek roku budou listy denivek ozvláštňovat terén pozemku rustikálními ostrůvky svěží zeleně. Denivky lze ovšem sázet i jako solitéry nebo je ladit do vícedruhových výsadeb. Mohou se uplatnit na pozadí vysokých topolovek nebo treláží s popínavkami, vyšší kultivary mohou být středem a vrcholem výsadby. Před denivkami se uplatní téměř jakékoli trvalky nebo letničky, dobře před nimi vypadají i hosty s panašovanými listy. Zajímavě působí, když kolem větší skupiny denivek vysázíte plazivé jalovce.
VÝLET ZA DENIVKAMI
Na našich zahradách se stále ještě pěstují i botanické druhy denivek. Je jich ke dvacítce, a pokud se smíříte s tím, že jejich květy na dnešní dobu vypadají „obyčejně“, mohou se stát vašimi oblíbenými rostlinami. Jejich společnou vlastností je, že mají menší květy s užšími okvětními plátky. Mezi prvními vykvétají denivka menší nebo denivka žlutá, obě se žlutými vonnými květy. Naopak nejběžnější denivka plavá s oranžovými až červenými květy nevoní a vykvétá hodně pozdě, od července do srpna. V dnešní době se však místo botanických druhů prosazují kultivary. Ty prodělaly svůj vývoj v závislosti na rozvoji šlechtitelských metod a na dostupnosti nového materiálu. Zpočátku, zhruba od 30. let minulého století, vznikali kříženci botanických druhů, jejichž květy se protahovaly do délky okvětních plátků. Takto cípatým květům se mezi pěstiteli říká „spider“, tedy pavouk. Po válce ale nastala nová éra, nastoupily uměle vyvolané mutace a objevili se i kříženci kříženců. Nejnovější trendy směřují k zajímavým tvarům květů a k výraznějším kombinacím barev. Moderní denivky mají zvlněné okvětní plátky, jejich květy mohou být malé a kompaktní, připomínající obrysem narcisy, a jsou k mání i plnokvěté odrůdy. Chcete-li získat o denivkách přehled, můžete stejně jako my navštívit Botanickou zahradu hl. m. Prahy. Ing. Iveta Bulánková nám tu předvedla všechny tři velké denivkové výsadby a nutno říci, že u nich každoročně mají žně desítky amatérských fotografů – milovníků přírody. Pravda, z celosvětově známých 20 000 kultivarů tu najdete „pouhých“ 900, ale asi stovka pochází od nás – většinou od šlechtitele ing. Jiřího Šťastného. Neméně pěkné sbírky vás čekají i v Průhonickém parku nebo v Liberecké botanické zahradě.
ROK S DENIVKAMI
Většina odrůd na zimu zatahuje listy, jen některé (typ „evergreen“) si listy ponechají do jara, ovšem ty se musejí dobře hlídat před mrazem. S opravdu teplými jarními dny vyraší nové zelené listy – většinou v souladu s tvrzením Karla Čapka, že i když zahradník hlídá jako ostříž, probuzení rostlin mu stejně vždycky uteče. Jaro je také obdobím, kdy je možné denivky přesazovat. Pokud to nestihnete, máte v srpnu a září další a poslední příležitost, kdy lze trsy denivek dělit a přesazovat. Do října raději nečekejte, hlíznaté kořeny by nestačily do zámrazu zakořenit. Kořeny řežeme ostrým nožem, pak není třeba je ani nijak ošetřovat.
Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: Zdeněk Roller
Datum vydání: 13. 9. 2017
