Co dělat s letní úrodou?

Nevíte si rady s bohatou úrodou letního ovoce a zeleniny? Vyzkoušejte odšťavňovač nebo sušičku, díky nimž můžete část letních dobrot bohatých na vitaminy schovat do spíže na horší časy.

Různé druhy ovoce a zeleniny, které dozrávají v sadech a zahradách, jsou nejšťavnatější právě v tomto období vrcholného léta. Část úrody se rozhodně vyplatí zkonzumovat okamžitě a určité množství je moudré uchovat i na pozdější dobu, kdy už bude vše dávno sklizeno. Mezi šikovné kuchyňské spotřebiče, které vám pomohou čerstvé ovoce a zeleninu zpracovat, abyste vše nemuseli jen uskladnit v mrazáku, patří odšťavňovače a sušičky.

Šťávy i mražená dřeň

Nejrůznější druhy ovoce a zeleniny lze uschovat do sklenic například v podobě domácí marmelády, džemu, pikantního čatní, mražené ovocné dřeně i sladkého sirupu. Záleží jen na vaší chuti, pro co se rozhodnete a kterou dobrotu si v kuchyni vyrobíte. Kromě tyčového mixéru je v tomto případě vítaným pomocníkem také odšťavňovač – ovšem který vybrat, když je těchto přístrojů na trhu celá řada?

Který je ten pravý

Hned na samém začátku se zamyslete nad tím, jaké ovoce a zeleninu máte nejraději nebo čeho máte na zahradě nejvíce a budete tedy nejčastěji odšťavňovat. Důvod je prostý – odšťavňovač vhodný na výrobu šťávy z tvrdé kořenové zeleniny nemusí být automaticky také vhodný na zpracování měkkého ovoce. Výsledná šťáva bude mít různou konzistenci a také odpad z ovoce a zeleniny, který vznikne během výroby šťávy, nemusí být vždy vytěžen na maximum.

Šnekové versus odstředivé

Obecně platí, že šnekové odšťavňovače, které pracují při nižších otáčkách, vyrábějí hustější šťávu s vyšším obsahem vlákniny. Hodí se nejlépe na zpracování tvrdých plodů a zeleniny, z nich je pak šťáva čistější. Pokud přístroj použijete na měkké druhy ovoce, výsledkem pravděpodobně bude hustší šťáva, která bude spíše připomínat ovocné pyré.
V takovém případě raději sáhněte po odstředivém přístroji, který z dužiny dostane více šťávy a lépe oddělí tekutou a pevnou složku od sebe. Šťáva z odstředivého přístroje, pracujícího při vyšších otáčkách než přístroj šnekový, je také hodně napěněná a obsahuje velké množství vzduchu, proto by se měla rychle spotřebovat, aby nestihla zoxidovat.
O obou typů odšťavňovačů pak platí, že čím větší vstupní otvor pro vkládání surovin mají, tím se s nimi bude lépe pracovat. Nebudete totiž muset ovoce a zeleninu krájet na drobné kousky a příprava šťávy se tak opět o něco zrychlí.

Čeho si ještě všímat

U odstředivého i šnekového odšťavňovače je podstatná kapacita nádoby na odpad. Pokud bude malá, budete muset proces výroby šťávy často přerušovat, abyste nádobky vyprázdnili a mohli pokračovat.
Je praktické, pokud je přístroj vybaven uzávěrem odtoku šťávy, což vám umožní vyměňovat nádoby, do kterých šťávu lisujete, opět bez přerušení provozu.

Počet otáček

U šnekových přístrojů tento parametr úzce souvisí s kvalitou výsledného produktu: tedy čím pomalejší, tím více živin by měla šťáva obsahovat. Pomalé odšťavňování je obecně považováno za šetrnější a zaručuje, že džus bude také daleko výživnější.
Oproti tomu přístroje odstředivé, které pracují na zcela jiném principu, zvládnou tisíce otáček za minutu – některé dokonce nabízejí možnost regulace rychlosti. Tato funkce se hodí pro zpracovávání různých druhů ovoce a zeleniny s rozdílnou tvrdostí a může významně ovlivnit celkovou výtěžnost, tedy množství vyprodukované šťávy.

Sušené přijde vhod

Další možností, jak úrodu zpracovat a uchovat, představuje usušení. Nejjednodušší způsob vám nabízí domácí horkovzdušná trouba. Stačí jen nakrájet ovoce, zeleninu nebo houby na tenké plátky, rozložit na větší plochu a nechat teplý vzduch, ať ukáže, co umí. Abyste nepřišli o všechny cenné vitaminy a další tělu prospěšné látky, volte nejnižší stupeň teploty a sušené dobroty hlídejte, aby se nespálily.
Pokud však dáte přednost šetrnější metodě, poohlédněte se po domácí sušičce, která ohlídá teplotu i potřebný čas celé procedury za vás. Na rozdíl od trouby vám také zaručí, že sušení bude probíhat rovnoměrně a pozvolna, takže se vám nestane, že některé kousky ovoce či zeleniny budou již skoro připálené a jiné naopak stále ještě dosti vlhké a plné vody.

Zvládne švestky i rajčata

Každý takový přístroj je vybaven různým počtem několika sušicích sít naskládaných nad sebe do komínku, na která rozprostřete potraviny určené k sušení a zasunete do nitra spotřebiče. Teplý vzduch cirkulující uvnitř sušičky vše dokonale usuší. S její pomocí lze zpracovat ovoce (jablka, hrušky, meruňky, švestky, banány, hrozny a další), zeleninu (rajčata, cibuli, mrkev, celer, petržel, česnek, papriku), houby, ale také bylinky, jako je například libeček, petržel, pažitka, bazalka, máta, meduňka a celá řada dalších druhů.

Na co se zaměřit

Při výběru sušičky potravin jsou nejdůležitější čtyři základní parametry: velikost, výkon, funkce a samozřejmě také cena.
Co se týče velikosti, řiďte se počtem členů vaší domácnosti. Menší rodině postačí přístroj vybavený sedmi sušicími platy, pro větší rodinu se vyplatí pořídit sušičku s větším počtem sušicích sít. Výjimkou nejsou ani spotřebiče s patnácti patry.
Výkon se u sušiček potravin pohybuje zpravidla v rozmezí 200 až 700 W, dražší modely a přístroje určené pro profesionální použití však mívají výkon kolem 1000 W. S výkonem souvisí také možnost regulace teploty sušení, jež se u většiny přístrojů pohybuje od 30°C do 70°C.

Důležité detaily

Z nabízených funkcí je u těchto přístrojů nejdůležitější právě možnost nastavení teploty, což zajistí termostat s dostatečným rozsahem, a časovač, který umožní automatické vypnutí sušičky. Praktická je i zvuková signalizace, která vás upozorní na konec celého procesu. Sušené potraviny totiž není dobré nechávat dlouho volně na vzduchu, ale nejlepší je hned po skončení sušení vše uklidit do vhodných obalů, aby potraviny do sebe opět zbytečně nenasávaly vzdušnou vlhkost.

Který přístroj na co?

• Citrusy (pomeranče, grepy, mandarinky) – díky vysokému obsahu vody (až 90%) se skvěle odšťavňují v obou typech přístrojů, přímo na jejich zpracování jsou pak určené citrusovače.
•  Bobuloviny (rybíz, angrešt, maliny, borůvky) – pro odstředivé přístroje jsou tyto suroviny naprosto nevhodné, výtěžnost je nízká, rychle ucpou sítko a do odpadu jde velké množství šťávy. Pro jejich zpracování se více hodí šnekový odšťavňovač, nejlépe ten, který je vybaven stěrkou čistící sítko během procesu.
• Tropické ovoce s velkým množstvím šťávy (ananas, mango) – obsahuje hodně vlákniny, která velmi rychle zanese síto. Nejlepších výsledků dosáhnete opět s vertikálním šnekovým odšťavňovačem, který síto čistí průběžně při odšťavňování.
• Kořenová zelenina (mrkev, řepa, celer, petržel) – největší výtěžnost mají šnekové odšťavňovače, přičemž hraje roli, jak silný motor daný přístroj má a také jakým sítkem a tvarem šneku je vybaven. Odstředivé přístroje mají v případě kořenové zeleniny mírně horší výtěžnost, typy se slabším výkonem se mohou v průběhu procesu zpomalovat, což se projeví na množství vyprodukované šťávy.
• Zelí a kapusta – obsahují větší množství šťávy, proto je zvládne dobře zpracovat výkonnější šnekový i odstředivý odšťavňovač.
• Bylinky, špenát, mladá pšenice – odšťavnit jdou velmi špatně a odstředivé přístroje mohou dokonce poškodit. Na jejich zpracování je nejvhodnější ruční šnekový odšťavňovač, v menším množství je zvládnou zpracovat i výkonnější vertikální šnekové přístroje – ideálně v kombinaci s mrkví.

Text: Naděžda Vondrášková
Foto: archiv firem

Datum vydání: 4. 9. 2017

Edit: Andrea Moudrá