Dřevostaby

Proč se v zemích s drsnějšími podmínkami jako je Skandinávie či Kanada staví až 80 % rodinných domů ze dřeva, zatímco u nás vládne cihla? A čím to, že se dřevostavby přece jen na našem trhu prosadily, a jejich podíl v posledních letech stoupá?

Oblíbenost dřevostaveb v severských zemích dokazuje, že se dobře vyrovnávají i s těžšími klimatickými podmínkami než jsou u nás. Proč tedy stavíme tak málo ze dřeva? Za tradicí zděných domů v našich zemích možná stojí ohňový patent Marie Terezie z let 1751, ve kterém mimo jiné ve snaze zabránit častým požárům zakázala stavět obytné domy ze dřeva. Tím vzniklo obecné povědomí, že zděný dům lépe odolává ohni. Ale je třeba si uvědomit, že příčinou požárů nebylo dřevo jako takové, ale způsob jeho užití a souhrn mnoha dalších faktorů. V té době byly hořlavé střešní krytiny – ze slámy či dřevěných šindelů, těsně pod střechou se skladovalo seno a sláma, ze dřeva byly postaveny i komíny, z nich vylétaly chomáče jisker, vařilo se na otevřeném ohni, řemeslné dílny pracující s otevřeným ohněm jako kovárny bývaly i uprostřed husté zástavby… Požár tak vznikl snadno a ještě snadněji se šířil, bez ohledu na to, z čeho byla základní konstrukce domů. Patent proto obsahoval i řadu dalších opatření, které by situaci zlepšily. V protipožárních opatřeních, které zahrnovaly i zákaz stavění domů jen ze dřeva, pokračoval i Josef II. a ještě v roce 1816 byl tento zákaz obnoven dvorským dekretem, který se vztahoval i na hospodářská stavení i ploty. Není proto divu, že nedůvěra k dřevěným stavbám u nás tak hluboce zakořenila.

Sendvičová dřevostavba společnosti DUMRAZDVA je postavena stavebním systémem Two by Four (2By4) – dřevěná rámová konstrukce je vyplněna tepelnou izolací. Toto řešení dovoluje širokou škálu variací jak ve skladbě stěn – difuzně otevřené i uzavřené, tak v energetické náročnosti či konečné finální úpravě. www.dumrazdva.cz

Dřevostavba postavená technologií d3D z dřevěných lepených hranolů je zvenčí zateplena
a opláštěna dřevovláknitými deskami. Přírodní dřevo vytváří vnitřní prostředí a tepelná izolace
z dřevité vlny ho chrání před vnějšími vlivy. Skladba konstrukce je difuzně otevřená, dýchá, bez
použití fólií. www.d3d.cz

Proč se nebát ohně?

Dřevostavba, stejně jako každá novostavba, musí odpovídat současným normám, není tedy možné postavit dům, který by nevyhověl protipožárním předpisům, které jsou přísné nejen na samotnou konstrukci, ale i na povolené odstupy staveb. Neměla by vás tedy ohrozit ani dřevostavba sousedova. A možná vás překvapí, že si dřevo při požáru uchovává svou vysokou nosnost déle, než například ocelová konstrukce. Při hoření se totiž ze dřeva nejdříve odpařuje jeho přirozená vlhkost, což oddaluje okamžik vznícení. A hořením vzniká zuhelnatělá vrstva, která brání okysličování, a zpomaluje hoření. Navíc se pro stavební účely většinou nepoužívá masivní dřevo, ale lamelový lepený materiál, který se vyznačuje vyšší hustotou, tedy logicky i vyšší požární odolností, i samotné lepidlo působí jako retardér hoření. A třeba nevíte, že snadněji hoří dřevo s ostrými hranami a drsnějším povrchem. I proto hladké prvky se zaoblenými hranami vzdorují ohni lépe. Navíc je požární odolnost možné zvýšit chemickými nátěry a nástřiky.

Vlhkost, natírání?

Dřevo jako organický materiál vzbuzuje obavy i z dalších důvodů – jak odolá vlhkosti, zda se nebude rozesychat a zda ho nebude nutné často natírat… Co se vlhkosti týče, je známo, že mikroorganismy napadají jen dřevo o vlhkosti vyšší než 15 %. Pokud je tedy konstrukce chráněna před vlhkostí, nebo má možnost přirozeně odvětrávat, není třeba se jí bát. Navíc se dřevostavba dokáže s krátkodobou vlhkostí, třeba po povodních, vyrovnat lépe než stavba zděná.
Další otazník – nad rozměrovou nestálostí dřeva – můžeme smazat tím, že lepené stavební prvky nereagují na změny vlhkosti jako dřevo rostlé a jsou vysoce rozměrově stabilní. Kromě toho se v dnešních dřevostavbách uplatňují dřevotřískové a dřevoštěpkové desky, které jsou stabilní a požárně odolné.
A jak je to s natíráním? Dřevostavba není synonymem vnějšího pláště ze dřeva. Může být omítnutá stejně jako zděný dům, péče o ni bude tedy obdobná. Pokud se rozhodneme pro dřevěnou fasádu, můžeme zvolit exotické dřevo či modřín, které není nutné natírat, pokud nám nevadí, že přizná své stáří. Pokud chceme mít dřevo stále jako nové, pak se natírání nevyhneme, ale vzhledem k tomu, že natíráme většinou oleji nebo tenkovrstvými lazurami, které lze jednoduše přetírat, odpadá nepříjemné odstraňování starých vrstev.

Dům Natura Space 6 x 12 m je montován z panelů, které tvoří desky na bázi dřeva a polystyrenové jádro, sloužící jako tepelný izolant. Provětrávaná fasáda je z nehoblovaných modřínových latí bez povrchové úpravy. Nabízí podlahovou plochu 93 m2 s prakticky řešeným interiérem a vestavěnou knihovnou v obývacím pokoji. www.naturaspace.com

Akumulace a akustika?

Za nevýhodu dřevostaveb bývá považována nízká akumulace tepla do konstrukce domu. Je však otázkou, zda to naopak není výhodou. Záleží na úhlu pohledu. Stěny sice nepohltí příliš tepla a rychle vychladnou, jakmile se přestane topit, ale zase se rychle ohřejí. To je při současném způsobu života spíše vítané. Přes den, kdy není nikdo doma, stačí stavbu jen lehce temperovat a večer po návratu se dům rychle vytopí. Nebo dokonce před návratem díky programovatelné regulaci otopných systémů. Vyšší povrchová teplota stěn přispívá k rychlejšímu dosažení tepelné pohody, a proto můžeme dřevostavbu vytápět na nižší teplotu než masivní zděnou stavbu.
Subtilnost dřevostavby a akustické vlastnosti dřeva navozují obavy z toho, že zde bude všechno slyšet. U správně navržené dřevostavby bývá akustika mnohem příjemnější než u zděných staveb, kde se zvuk nepříjemně nerozléhá. Sendvičové stěny díky inteligentní kombinaci materiálů vykazují vynikající vzduchovou neprůzvučnost. Při navrhování stropů je třeba zvyšovat neprůzvučnost pomocí kročejové izolace, zvolit vhodnou podlahovou krytinu. Pak budete možná překvapeni, jak se bude v dřevostavbě rozléhat ticho.

Bungalov navržený architektem Lukášem Pejsarem (NOVAHOME) ze systému NOVATOP, který vytváří bezpečnou, masivní a skutečně celodřevěnou konstrukci pro úsporné i pasivní dřevěné domy a dává možnost vyniknout kráse dřeva v interiéru. Velkoformátové masivní panely z křížem vrstveného masivního dřeva (CLT – cross laminated timber) řeší jak nosné, tak nenosné stěny a příčky, popřípadě stropy. Vyrábějí se z vysušených smrkových lamel skládaných do vrstev. Počet vrstev určuje konečnou tloušťku panelu. www.novatop-system.cz

A proč ano?

Odvraťme se již od obav a věnujme se výhodám dřevostaveb. První z nich je rychlost realizace a suchý proces výstavby. Stavba proto může probíhat i v zimním období. Druhou a v současné době velmi vítanou předností je možnost stavět domy s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění, tedy domy nízkoenergetické i pasivní, při relativně malé celkové tloušťce stěn. Jsou tedy úsporné nejen energeticky, ale i z hlediska prostorového díky příznivému poměru obytné plochy vůči zastavěné.
Přestože se často vyzdvihují nízké investiční náklady dřevostaveb, jsou náklady na hrubou stavbu zhruba srovnatelné se zděným domem, ale vynaložené náklady může příznivě ovlivnit právě rychlost výstavby tím, že se dříve nastěhujeme a nebudeme již platit za původní bydlení, dříve začneme splácet hypotéku a podobně.
Pro někoho může být hodně důležité hledisko ekologické. Dřevo je obnovitelný materiál, který dokonce přináší užitek i během svého růstu, produkuje kyslík, zadržuje vláhu…
A nikoliv v poslední v řadě je i hledisko estetické. Některé technologie nechávají vyniknout kráse dřeva v exteriéru i v interiéru.

Nejprodávanější dům z typové nabídky společnosti VEXTA je dispozičně navržen jako jedna bytová jednotka kategorie 5 + k. k., v přízemí se společenským prostorem navazujícím na venkovní terasu, v patře s intimní zónou. Difuzně uzavřená konstrukce stěn dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,19 W/m2K. www.vextadomy.cz

Z čeho si vybrat?

Dosud jsme hovořili obecně o dřevostavbách, což je v klasickém pojetí srub nebo roubenka. V současné době však nemusíte dřevostavbu na první pohled vůbec rozeznat od stavby zděné. Za dřevostavbu je dnes považován jakýkoli objekt, který má základní nosnou konstrukci ze dřeva nebo z materiálů na bázi dřeva, obvykle dřevotřískových a dřevovláknitých desek, lepených hranolů či panelů. Z hlediska konstrukčního se nejvýrazněji prosazují rámové (sloupkové) konstrukce a montované domy z prefabrikovaných sendvičových panelů se silnou vrstvou izolace. Sendvičová stěna je složena z několika vrstev tak, aby propustila minimum tepla z vnitřního do vnějšího prostředí a zároveň, aby zabránila kondenzaci prostupující vlhkosti v izolační vrstvě. Podle toho, jakým způsobem se vyrovnávají s vlhkostí, mluvíme o difuzně otevřených a difuzně uzavřených stavbách. Kromě desek na bázi dřeva a sádrokartonu, které jsou nejčastějším materiálem tvořícím finální vrstvy stěnových dílců, se můžeme setkat i s masivními dřevěnými panely či stěnami z masivních trámků, nebo na pohled klasickými sruby a roubenkami. I tyto stavby však vyžadují vrstvu izolace, aby vyhověly současným požadavkům na energetickou náročnost.

Difuzně otevřená, nebo uzavřená?

Dřevo musí v konstrukci zůstávat suché, jinak hrozí poškození hmyzem, houbami či plísněmi.
Řešení, která zabraňují vlhkosti, aby do stěn či konstrukce střechy pronikla, nazýváme difuzně uzavřenými. Pronikání vlhkosti zamezí parozábrana, většinou neprůvzdušná fólie, a jako tepelná izolace může být použit málo průvzdušný polystyren.
Nevýhodou je vysoká náročnost na pečlivou realizaci tak, aby parozábrana nebyla nikde porušená, aby byly správně provedeny všechny konstrukční detaily a aby nebyla poškozena ani později, například při zavěšování nábytku.
Vlhkost, která by se do konstrukce netěsným místem dostala, nemá možnost se odpařit. Je-li parozábrana provedena bezchybně, ochrání dřevěnou konstrukci po celou dobu její životnosti.
Difuzně otevřená konstrukce počítá s prostupem vlhkosti, a je tedy méně náchylná k poškození, je však náročnější na správný návrh skladby stěny. Musí být navržena tak, aby do konstrukce nevstupovalo z vnitřní strany více vlhkosti, než z ní bude na vnější straně unikat. Vstup vodních par se pouze omezí pomocí parobrzdné fólie nebo desky a další vrstvy sendvičové konstrukce musí umožnit prostup vodních par. Jako tepelná izolace se používá většinou prodyšné materiály – minerální nebo skelná vlna.
Toto řešení je finančně náročnější, ale snadněji se vypořádá s případným poškozením.

Text: Miloslava Perglová, foto: archiv firem

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Edit: