Zateplovat, nebo ne? A jak?

Zatímco u rekonstrukcí rodinného domu je favoritem zateplená fasáda, v případě novostaveb se zdá být otázka v titulku zcela otevřená. Jednovrstvé i zateplené zdivo mohou dosahovat přibližně stejné tepelné izolace. Ale co cena, rychlost výstavby a vlastnosti zdiva v budoucnu?

Při zachování srovnatelných hodnot tloušťky zdiva a kvality tepelné izolace vašeho domu mohou vycházet obě varianty zhruba na stejnou cenovou hladinu. Jediný rozdíl spočívá v tom, že realizace dvouvrstvé konstrukce je zákonitě o něco pomalejší. A uspěchat ji by bylo tou největší chybou.

Kontaktní zateplení

Vnější kontaktní zateplení (systémy ETICS) má nepopiratelný význam zejména u rekonstrukcí bytových domů. Jen těžko si lze představit bourání obvodového zdiva staršího domu, zato je snadno představitelné i prakticky změřitelné, že dodatečné zateplení stávajícího zdiva přinese majitelům utěsnění a ochranu celé obálky stavby, prodloužení její životnosti a především nemalou finanční úsporu za vytápění. Důležité je pochopitelně správné provedení. Přestože je zateplení budov léty prověřené, stále se při jeho realizaci dělají chyby – od těch „jen“ estetických, kdy fasádu hyzdí drobné praskliny špatně provedené perlinky nebo flíčky rozdílně teplých hmoždinek, až po ty závažnější, které sice nemusí být vidět, v konečném důsledku však umožňují prostup tepla mezi interiérem a exteriérem (tepelné mosty), což je v přímém rozporu s prvotním smyslem takové konstrukce. Riziko chyb u dvouvrstvé konstrukce je každopádně o něco vyšší než u konstrukce jednovrstvé. Její užitečnost to ovšem nijak nezpochybňuje.

Provětrávaná fasáda

Zateplení formou provětrávané fasády znamená zdravější, úspornější a modernější bydlení. Je to investice, která se pozitivně promítne do celkové hodnoty objektu. V podstatě jde o druh vnějšího zateplení, jenže oproti klasickému kontaktnímu zateplení funguje na úplně jiném principu. Jedná se o bezkontaktní zateplení domu, kdy je mezi tepelným izolantem (nejčastěji minerální vatou) a fasádními deskami vzduchová mezera, která díky komínovému efektu (proudění vzduchu) pomáhá odvádět vlhkost z celé konstrukce domu. Zabraňuje tak tvorbě plísní uvnitř domu a zároveň konstrukci aktivně vysouší. Řeší tím problém, který běžně vzniká právě v souvislosti s kontaktním zateplením: Pokud si pořídíte nová okna, která dobře těsní, a zároveň zateplíte dům polystyrenem, začne se leckdy v zimním období tvořit v rozích místností plíseň. Je to nezdravé, ale přirozené, protože přebytečná vlhkost z interiéru nemá kudy unikat. K tomu byste museli často a pravidelně větrat – a vaše investice do zateplení by pak trochu pozbývala smyslu. Jenže neodvětraná vlhkost se časem začne srážet uvnitř… Provětrávaná fasáda není jen konstrukce pro elegantní obklad domu: Umožňuje stavbě dýchat a zároveň nepřicházet o teplo.

Jednovrstvé zdivo

U novostaveb ovšem někteří odborníci označují za trend ještě úplně jinou technologii – jednovrstvé zdění. Preferují tento způsob nejen z hlediska energetické úspornosti, ale i životnosti staveb a ekologie. Stávající trh s cihlami (tvárnicemi) nabízí již řadu tepelněizolačních cihel, které splňují současné i plánované budoucí normy bez vnějšího zateplení. Za tři hlavní výhody oproti klasickému zateplení lze považovat:

1. jednovrstvá konstrukce zůstává difuzně otevřená – objekt přirozeně dýchá (jako v případě provětrávané fasády), což je prospěšné pro vnitřní prostředí budovy a nehrozí hromadění vlhkosti uvnitř konstrukcí;
2. podmínkám vnějšího prostředí je vystaveno zdivo s finální vrstvou (podobně jako u provětrávané fasády), což zvyšuje odolnost vůči mechanickému poškození (nejen vůči prokopnutí nebo oděru, ale i vyklování ptáky) a tedy i životnost (u cihel se odhaduje na 180 let, u zateplení je garantována na 30 let);
3. realizace jednovrstvého zdiva vyžaduje méně technologických kroků, což samo o sobě snižuje riziko chyb; méně kroků a materiálu znamená i rychlejší (a tedy levnější) stavbu.

Vlhkost ve stavbě

Ve prospěch jednovrstvého zdiva v novostavbě mluví i běžná praxe na stavbách – pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však na výstavbu spěchá, a proto se zateplení aplikuje ihned po dokončení hrubé stavby, aniž by vlhkost měla šanci přirozeně se odpařit. Zejména při nekvalitně provedeném kontaktním zateplení se pak stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu, což následně vede k problémům s vlhkostí uvnitř zdiva a ke vzniku plísní, které se obtížně odstraňují. U jednovrstvé konstrukce na výstavbu tolik spěchat nemusíte, protože je rychlejší. Tady je naopak žádoucí dát si záležet na precizním provedení bez tepelných mostů. Výsledkem by měla být vysoká paropropustnost, tepelná akumulace i tepelná setrvačnost zdiva. A také delší životnost nejen zdiva samotného, nýbrž celého domu.

Text: Vít Straňák
Foto: se svolením firem Isover, Heluz, Gréza, DOMbau

Datum vydání: 19. 6. 2024

Edit: Andrea Moudrá