Dům s ocelovou pavlačí

Umístění schodiště vně budovy umožnilo zásadní proměnu dispozice poloviny rodinného dvojdomku z třicátých let v pražské vilové čtvrti. Jak se to povedlo?

Rekonstrukce dvojdomku je vždy výzvou, jak říkají architekti ze studia Mio Architects, kteří se tohoto nelehkého úkolu ujali. Úkolu o to obtížnějšího, že se jednalo jen o jednu polovinu dvojdomu, tedy bylo potřeba respektovat vzhled zatím neopravovaného dvojčete. Naštěstí stavebně spolu dvě poloviny domu nesouvisejí.

Ocelová přístavba

Dům je umístěn v mírném svahu směrem do zahrady. Tři podlaží rodinného domku tvořící jednu bytovou jednotku původně spojovalo vnitřní schodiště, které však vystupovalo z půdorysu domu. Majitel si přál přestavět dům tak, aby ve spodních dvou podlažích vznikly malé byty k pronájmu, v podkroví pak byt pro jeho vlastní potřebu.
„Vzhledem k tomu, že nebylo možné jít cestou razantnější rekonstrukce průčelí, zvolili jsme variantu setrvání ve formě definované původním objektem,“ popisuje architektka Jana Šimánková. „Přisazené schodiště jsme nahradili a rozšířili novým prvkem – ocelovou konstrukcí, která v sobě skrývá vstupy do jednotlivých bytů.“ Vnitřní dispozice tak mohla být plně využita k bydlení. Poměrně malá zahrada domu je orientována na sever a působí stísněným dojmem mezi okolní zástavbou, proto příliš nelákala k posezení. Novým řešením získala každá bytová jednotka svůj soukromý venkovní prostor – na střeše přístavby se vytvořila prostorná terasa rozšiřující horní byt, dva byty ústící do ulice mají každý svou malou jižní zahrádku. A dvě garsonky v úrovni zahrady mohou využít krytého posezení pod ocelovou konstrukcí.

Pod mohutným trámovím

Od třetích dveří na „pavlači“ vytvořené ocelovou konstrukcí vedou původní kamenné schody do podkrovního bytu majitele domu. V jeho centru se nachází hlavní obytná místnost, která působí neobyčejně prostorně díky otevření do krovu a velkým francouzským oknům v šíři celého balkonu. Na první pohled upoutá mohutný trám vedoucí středem místnosti, nesoucí štíhlejší kolmý trám a vzpěry. Vytvoření této dominanty předcházela řada výpočtů a úprav.
„Stropní konstrukci jsme museli upravit, zjednodušit, tedy některé prvky ubrat, některé kleštiny se musely vyztužit ocelovými příložkami, prostřední se zdvojnásobila, přidal se ještě jeden střední trám,“ popisuje Jana Šimánková. Staré časy dýchají nejen z trámoví, atmosféru prvorepublikové vily podtrhují obnažené cihly ve štítové stěně a dozdívkách výklenků či kolem kuchyňské linky. Na ty se použily staré cihly z jiných staveb.

Na míru vyrobená knihovna slouží zároveň jako přístupové schodiště na nízkou galerii.

Po schodech knihovny

Jednoduché zařízení místnosti v kombinaci bílého lamina a přírodního dřeva se podřizuje prostoru s jeho dominantami. Upoutá především knihovna vestavěná do trojúhelníku boční stěny. Část polic vytváří schůdky vedoucí na galerii, kde majitel plánuje příležitostné ležení či hernu pro děti. To až přibude i ochranná síť. Motiv režných cihel se objevuje i v ložnici, kde tvoří čelní stěnu cihelný obklad. K ložnici přiléhá prostorná šatna, součástí bytu je i dětský pokoj a koupelna. A samozřejmě zmíněná nově vybudovaná terasa, která je mnohem více zásobena sluncem než zahrada a slouží obyvatelům bytu jako venkovní obývák.

S pomocí otce

Práce na rekonstrukci nebyly svěřeny generálnímu dodavateli, ale probíhaly pod taktovkou majitelova otce, stavaře. V podstatě bylo potřeba očistit dům až na hrubou stavbu, samozřejmostí bylo zateplení domu – střechy minerální vatou, obvodových stěn kontaktně polystyrenem, k odvedení vlhkosti bylo potřeba umístit kolem domu drenáže. „Nejobtížnější bylo vyrovnat se s předchozími neodbornými zásahy, které rekonstrukci o hodně prodražily,“ říká majitel, sám také stavař. A pochvaluje si, že nechal instalovat rozvody pro větrání s rekuperací tepla, vzduchotechnická jednotka umístěná v technické místnosti v prvním podlaží se stará o čerstvý vzduch v celém domě. „V létě to tolik potřeba není, ale v zimě si opravdu užívám, že máme pořád čerstvý vzduch,“ říká.

Rekonstrukce rodinného domu

Realizace: 2017
Autoři projektu: Ing. arch. Jana Šimánková, Ing. arch. Radka Bartošová, Ing. arch. Vít Černý

Mio architects

Ateliér Mio architects byl založen v roce 2010 spolužáky z vysoké školy, v současné době funguje pod vedením Jany Šimánkové s týmem tří mladých architektů.

„V tvorbě nás neomezuje velikost projektů, v portfoliu máme práce malého i velkého rozsahu a různého zaměření. Rádi pracujeme od začátku návrhu až po realizaci, při které jsme schopni zkontrolovat vše, aby výsledek dopadl, jak má. Máme rádi hezký design a nápaditost, ale zároveň se nebereme smrtelně vážně a přemýšlíme o lidech, kteří budou prostor obývat.“

Kontakt:
Mio architects s. r. o.
Vídeňská 340, 252 42 Vestec
tel.: 774 722 800

Text: Miloslava Perglová
Foto: Vít Černý

Datum vydání: 25. 11. 2021

Edit: