O pasivním domě
S pojmem pasivní dům se setkáváme již čtvrt století, patnáct let se s nimi můžeme setkat také fyzicky i na území České republiky. Pasivní dům je v současné době jedním z hlavních marketingových hesel výrobců stavebních materiálů a technologií. Přesto se zdá, že přes veškerou osvětu nejsou o smysluplnosti snahy o stavbu pasivních domů přesvědčeni jak investoři, tak mnozí projektanti a stavební firmy. Proč?
Na to jsme se zeptali ředitele Centra pasivních domů Ing. Jana Bárty:
Jan Bárta: Ano, kolem pasivních domů stále přežívají mýty, že se v nich nesmějí otevírat okna, že je to uzavřená termoska, že jsou extrémně dražší. Sám si příliš nedovedu vysvětit proč. Třeba je to jen špatně zvolené slovo. Vnímám totiž velký posun v tom, že lidé přemýšlejí o nákladech na provoz domu, chtějí stavět úsporné domy. Ale často rovnou řeknou, že nechtějí pasivní. Když však blíže popíšou svou představu, ukáže se, že to, co chtějí, je právě pasivní dům.
Proč je tedy stanovena striktní hranice pro to, aby dům mohl být označen jako pasivní?
Dům s potřebou tepla na vytápění menší než 15 kWh na metr čtvereční za rok vychází z fyzikálních zákonitostí. Dobře navržený dům s touto měrnou potřebou je možné kvalitně vytápět pouze vzduchem. Nicméně pasivní dům neznamená jen úsporu nákladů na vytápění, ale je především o vyšším komfortu života v něm, o stálém přívodu čerstvého vzduchu, bez průvanu, a to i v noci.
Patrová dřevostavba realizovaná v roce 2006 v Březí u Milevska patří mezi jedny z prvních, které dosáhly k hranici pasivních domů. Je zateplena foukanou celulozou, vytápěná teplovzdušně a interiérovými krbovými kamny, má větrání s rekuperací tepla ohřev vody pomocí solárních kolektorů. Autoři: Akad. arch. Aleš Brotánek, Ing. arch. Jan Praisler, ABateliér
Dřevostavba v Brandýse nad Labem realizovaná podle návrhu Ing. arch. Pavla Šmelhause, Atelier ARS společností PENATUS dosáhla na dotaci z programu Zelená úsporám.
Přesto se ale pasivní domy vytápějí pomocí teplovodních systémů, samozřejmostí bývá tepelné čerpadlo. Laická představa je, že v pasivním domě stačí k vytápění jen pasivní zisky ze slunce, spotřebičů, osob…
I v pasivních domech musíte občas topit. Na rozdíl od běžných domů to ale nejsou měsíce, ale dny až týdny, kdy je potřeba topit. Vybrat správný způsob je na projektantovi a investorovi. V pasivním domě budete většinu tepla potřebovat na ohřev vody. Tepelné čerpadlo je jednou z možností, jak teplo vyrobit. Ale samozřejmě ne jedinou.
Nová zelená úsporám podporuje výstavbu pasivních domů, pojem pasivní dům však nepoužívá.
V programu Nová zelená úsporám je použita trochu jiná výpočtová metodika, pro podoblast B1 stačí roční měrná potřeba tepla 20 kWh/m2. Na dotaci tak mohou snadněji dosáhnout i menší domy, nebo bungalovy.
A Průkazy energetické náročnosti budov? Proč ani tam nefiguruje pojem pasivní dům? V čem se hodnocení liší?
Pro zatřídění do energetické třídy A až C se používá jiná metodika. Velmi zjednodušeně řečeno zatřídění ovlivňuje v největší míře kvalita tepelné izolace. Definice pasivního domu naproti tomu klade velký důraz na správný návrh: natočení vůči světovým stranám, kompaktnost, dispozici a podobně. Špatně navržený dům s velkým množstvím izolace tedy ve výsledku může být v lepší třídě, než dobře navržený dům s méně izolací, který má menší spotřebu energie na vytápění.
Na místě zahradního domku byla vystavěna pasivní dřevostavba pro rodinné bydlení. Technologickým srdcem domu je akumulační nádrž o objemu 800 l, které dodává energii krb v obytné místnosti. V létě ji zásobuje energií fotovoltaická elektrárna o výkonu 2,99 kWp umístěná na střeše domu, hlavním zdrojem vytápění zůstala teplovzdušná jednotka s rekuperací tepla. Autor: Ing. Arch. Lukáš Pejsar, 3AE
I pasivní dům se může přizpůsobit regulativům v chráněné krajinné oblasti. Konstrukce stavby je dřevěná, stěny jsou izolovány slaměnými balíky, zbytek domu foukanou celulózou. Omítky i některé další prvky jsou hliněné. Autor: Ing. Martin Němeček, TECTOR ateliér
Dřevostavba v Nové Pace společnosti PENATUS je realizovaná systémem Two by four se sendvičově vrstvenými izolacemi Orsil Orsik.
Není podstatné, jak dům funguje, než jaká se používá výpočtová metodika?
Ano, tohle je samozřejmě to nejdůležitější. Ale aby dům mohl dobře fungovat, musí být dobře navržený. Pokud při návrhu zvolím špatnou metodiku, může se výsledek od návrhu velmi lišit. Například může být špatně dimenzováno a regulováno vytápění, a provoz může být drahý.
Je možné postavit pasivní dům bez řízeného větrání?
Není, ztráty větráním jsou tak velké, že nesplní výpočtovou hodnotu, ale především chybí komfort, o němž jsem hovořil.
Komfort možná vypadá jako něco nadbytečného.
Pokud vnímáme komfort pouze jako pohodlí, přepych. Ale mám na mysli, že komfortní bydlení je takové, které nabízí to, co k životu potřebujeme. A zajištění kvalitního ovzduší a mikroklimatu v domě je podle mne to nejdůležitější. Bydlení v domě se zařízením, které větrá i v noci, je nesrovnatelné se spánkem v nevětrané ložnici. Podle hygienických předpisů je maximální povolená koncentrace CO2 v místnostech 1500 ppm. Přitom venku, na čerstvém vzduchu je to kolem 400 ppm. Při špatném větrání klidně vzroste i nad 5000 ppm. Vysoká koncentrace CO2 způsobuje únavu a malátnost. Dobře to známe ze školních lavic. Navíc řízené větrání reguluje vlhkost, takže se nerosí okna, nesráží se vlhkost na stěnách, netvoří se plísně. Tedy opět komfort.
Rodinný dům v Rajhradu je jedním z mimořádně úsporných domů z dílny ateliéru ELAM architekta Mojmíra Hudce. Je řešen jako dvojpodlažní stavba s pultovou střechou a předsazenou stínicí konstrukcí s přesahem střechy. Je postaven z tvárnic YTONG tloušťky 250 mm, zateplených kontaktním izolačním systémem z polystyrenu tloušťky 250 mm. „Zdivo z pórobetonu jsme zvolili pro dobré izolační vlastnosti shodné ve všech směrech. Dá se tak použít i jako levné přerušení tepelného mostu u paty zdi například z keramických tvarovek,“ říká architekt Hudec.
Bydlíte v pasivním domě?
Ne, bydlím ve starém domě, který jsme nedávno zrekonstruovali, zateplili, vyměnili okna… A i když to bylo obtížné, vybavili jsme ho řízeným větráním s rekuperací tepla. A udělal bych to znovu, každému to doporučuji. Okna ložnice máme do rušné ulice, což docela omezovalo větrání kvůli hluku a smradu.
Teď spíme při zavřených oknech, máme klid a příjemný vzduch. V létě otevíráme okna na provětrávání, ale není to nezbytně nutné. Na terasu, do zahrady, máme otevřeno v létě skoro pořád. Zažívám na vlastní kůži, že řízené větrání je ohromný komfort.
A proč myslíte, že mají lidé ze vzduchotechniky takový strach?
Pořád mají zakořeněné, že se v pasivním okně nesmějí otevírat okna. Přitom je to opravdu nesmysl. Proto organizujeme Dny pasivních domů, aby se každý mohl vyptat na zkušenosti těch, kteří v nich žijí, popovídat si o konkrétních zkušenostech, obhlídnout si technickou místnost. Dokud si to člověk nezažije, tak se dá velmi obtížně přesvědčit.
Kam se posunul vývoj? Je dnes snadnější pasivní dům postavit?
Ano, vyvíjejí se materiály i technologie. Ještě před pěti lety nebyla běžná trojskla, dnes nabízejí mnozí výrobci kvalitní okna fungující jako celek, tedy s kvalitním prosklením i rámy. Dřív byl problém sehnat 15ti centimetrový polystyren, dnes se nabízejí různé druhy kvalitních izolací, které splňují potřebné nároky i v menších tloušťkách. Tím se zmenšuje tloušťka obvodových stěn.
Vyvíjejí se i technologie, řízené větrání, zjednodušuje se ovládání. Dům má fungovat sám o sobě, nemá obtěžovat toho, kdo v něm bydlí. V okamžiku, kdy technologie omezuje, je dům špatně navržený, či špatně postavený. Dají se postavit pasivní domy, které jsou jednoduché. Jedinou nutnou technologií navíc je řízené větrání s rekuperací tepla.
Jak investor pozná, že mu postavili skutečně pasivní dům?
Do nedávna u nás bylo jen pár firem, které se zabývaly pasivními domy, dnes je „umí“ i díky programům jako je Nová zelená úsporám stavět kdekdo. Kvalita je bohužel obecně slabinou českých realizačních firem. Proto jsme jako nezávislá odborná organizace připravili pro investory jednoduchou pomůcku, nazýváme ji „desaterem“, která pomůže laikovi ověřit si, jestli se daná firma vůbec v pasivních domech orientuje a nepoužívá tento termín pouze jako marketingový nástroj. A právě proto, abychom pomohli kontrolovat investorům kvalitu pasivních domů, nabízíme možnost certifikace projektu nebo hotového domu.
A nakonec peníze. Opravdu nemusí být pasivní dům příliš dražší než dům postavený tak, aby se vešel podle PENB do kategorie C?
Ze zkušeností víme, že schopný architekt či projektant umí navrhnout pasivní dům se stejnými náklady oproti běžnému domu, maximálně o 15 % vyššími. Pokud firmy tvrdí, že pasivní dům vyjde o třetinu, nebo polovinu dráž, neumějí pasivní domy stavět. Cenu domu ovlivní především volba lidí, kteří dům navrhují a následně staví. Tedy pro pasivní dům za rozumnou cenu je rozhodující kvalitní projekt a prověřená stavební firma. Špatný návrh dům vždycky prodraží, a to nejen u pasivního domu.
Foto: archiv Centrum pasivního domu a firem
Datum vydání: 1. 7. 2016
