První kvetoucí otužilci

Můstkem k jaru jsou nejen sněženky a čemeřice, ale i časně kvetoucí dřeviny – vilíny a jasmíny. Jsou to sice exotičtí přistěhovalci z Číny či Japonska, ale na českých zahradách se už dávno zabydlely.

Dřeviny kvetoucí v předjaří mají drobnější květy, avšak ty jsou na neolistěných větvích nepřehlédnutelné. Mnohé z nich na sebe upozorňují sladkou vůní, kterou v esenciální podobě znáte z parfumerie či lékárny. Nejvoňavější dvojicí je asi kalina vonná a vilín. Žluté kvítky jasmínu nahokvětého sice na rozdíl od jasmínu pravého nevoní, ale zato do dálky září sytě žlutým tónem.

Jak kvete vilín

Když přimhouříte oči, promění se vilín v pohádkový strom, obsypaný hejnem žlutých motýlků. V každém případě se květy vilínu podobají svazkům třásní, klubíčkům či mašličkám, jimiž jsou poseté holé větve stromu trochu podobného lísce.

Erbovní barva květů vilínu je žloutkově žlutá, ale zahradníci vyšlechtili i kultivary se sytě oranžovými až purpurovými květy. Bez ohledu na barvu sladce a intenzivně voní a snesou až dvacetistupňový mráz. Ideální stanoviště pro vilín je proto místo před okny nebo poblíž cestičky, kde si nejlépe vychutnáte jeho vůni a nevšední krásu.

Stanoviště pro vilín

Vilíny vyžadují slunné stanoviště či lehký polostín. Dobře se vyjímají před tmavými jehličnany, jako jsou tisy, jedlovce a jedle, zajímavě působí i v sousedství stálezelených dřevin, například cesmíny či zimostrázu. Při výsadbě nezapomeňte, že z keře časem může vyrůst strom, který může dosáhnout výšky až čtyř metrů.

Odkud vilín pochází?

Paleta odrůd, které si na zahradu můžete vysadit, je hodně široká a čítá desítky odrůd. U nás je nejznámější sytě žlutý vilín měkký, pocházející z Číny, který kvete v lednu až březnu. Zajímavý je i vilín prostřední, který je křížencem vilínu měkkého a vilínu japonského. I ten je obalený jasně žlutými květy, které vyrůstají na neolistěném keři.

Mezi nejraněji kvetoucí patří méně pěstovaný vilín virginský, pocházející z východu USA. Do Evropy byl dovezen jako první z vilínů už v roce 1736.

Kouzlo kalin a jasmínů

V zimě vykvétají i další zahradní otužilci: keřovitý jasmín nahokvětý a vzrůstná kalina vonná.

Intenzivně vonící kalina vonná rozkvétá už v polovině ledna, zatímco jasmín nahokvětý vykvétá nepravidelně – od prosince do března v závislosti na mírnější či tužší zimě. Jak je poznáte?

Trubkovité, narůžovělé květy kaliny vonné vyrůstají na koncích bezlistých větviček a jsou uspořádány v řídkých hroznovitých latách. Jejím opakem je kalina bodnanská, která vznikla křížením kaliny vonné a kaliny velkokvěté. Ta kvete růžovými květy sdruženými do okolíku. V posledních letech se stala hitem nově zakládaných zahrad.

Jasmín nahokvětý

Bohatě kvetoucí jasmín nahokvětý zdálky připomíná zlatici (zlatý déšť čili forsitii) a na rozdíl od jasmínu pravého nevoní. Lidově se mu říká jasmín zimní. Jasně žluté, hvězdičkovité květy vykvétají z paždí listových pupenů na holých větvích. Větve a jednotlivé šlahouny jasmínu mají tendenci obloukovitě přepadávat k zemi.
Nejlépe se uplatní u zdí a zídek, z nichž mohou jeho šlahouny kaskádovitě přepadávat. Poléhavý keř se někdy pěstuje i jako náhrada trávníku, protože rychle pokryje plochu, která se špatně udržuje.

Znáte lískovníček?

Předjarní zahradu mohou zkrášlit i zelenavé květy keřovitého lískovníčku, které tvarem i barvou připomínají šištice chmelu. Pěstuje se ve dvou základních druzích – lískovníček chudokvětý a lískovníček klasnatý.  Na našich zahradách zatím patří k méně často pěstovaným dřevinám.

Kam vysadit keře kvetoucí v zimě?

Při výsadbě keřů, které rozkvétají v zimě, mimořádně záleží na volbě místa. Nesázejte je do odlehlých koutů zahrady, kam přijdete jen málokdy. Vilínu a kalině přísluší úloha solitéru. Když k nim vysadíte čemeřice a talovíny nebo některou z časně kvetoucích cibulovin, bude k vám jaro pospíchat o hodně rychleji nežli k sousedům.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Datum vydání: 3. 3. 2024

Edit: Andrea Moudrá