První kvetoucí otužilci

Můstkem k jaru jsou nejen sněženky a čemeřice, ale i časně kvetoucí dřeviny – vilíny a jasmíny. Jsou to sice exotičtí přistěhovalci z Číny či Japonska, ale na českých zahradách se už dávno zabydlely.

Dřeviny kvetoucí v předjaří mají drobnější květy, avšak ty jsou na neolistěných větvích nepřehlédnutelné. Mnohé z nich na sebe upozorňují sladkou vůní, kterou v esenciální podobě znáte z parfumerie či lékárny. Nejvoňavější dvojicí je asi kalina vonná a vilín. Žluté kvítky jasmínu nahokvětého sice na rozdíl od jasmínu pravého nevoní, ale zato do dálky září sytě žlutým tónem.

Jak kvete vilín

Když přimhouříte oči, promění se vilín v pohádkový strom, obsypaný hejnem žlutých motýlků. V každém případě se květy vilínu podobají svazkům třásní, klubíčkům či mašličkám, jimiž jsou poseté holé větve stromu trochu podobného lísce.
Erbovní barva květů vilínu je žloutkově žlutá, ale zahradníci vyšlechtili i kultivary se sytě oranžovými až purpurovými květy. Bez ohledu na barvu sladce a intenzivně voní a snesou až dvacetistupňový mráz. Ideální stanoviště pro vilín je proto místo před okny nebo poblíž cestičky, kde si nejlépe vychutnáte jeho vůni a nevšední krásu.

Z Číny nebo z USA?

Paleta odrůd, které si na zahradu můžete vysadit, je hodně široká a čítá desítky odrůd. U nás je nejznámější sytě žlutý vilín měkký, pocházející z Číny, který kvete v lednu až březnu. Zajímavý je i vilín prostřední, který je křížencem vilínu měkkého a vilínu japonského. I ten je obalený jasně žlutými květy, které vyrůstají na neolistěném keři.
Mezi nejraněji kvetoucí patří méně pěstovaný vilín virginský, pocházející z východu USA. Do Evropy byl dovezen jako první z vilínů už v roce 1736.

Kouzlo kalin a jasmínů

V zimě vykvétají i další zahradní otužilci: keřovitý jasmín nahokvětý a vzrůstná kalina vonná.
Intenzivně vonící kalina vonná rozkvétá už v polovině ledna, zatímco jasmín nahokvětý vykvétá nepravidelně – od prosince do března v závislosti na mírnější či tužší zimě. Jak je poznáte?
Trubkovité, narůžovělé květy kaliny vonné vyrůstají na koncích bezlistých větviček a jsou uspořádány v řídkých hroznovitých latách. Jejím opakem je kalina bodnanská, která vznikla křížením kaliny vonné a kaliny velkokvěté. Ta kvete růžovými květy sdruženými do okolíku. V posledních letech se stala hitem nově zakládaných zahrad.

Jsou i jiné otužilé byliny: v zimě klidně vykvetou čemeřice, talovíny, vřesovce nebo bergenie.

Jasmín nahokvětý

Bohatě kvetoucí jasmín nahokvětý zdálky připomíná zlatici (zlatý déšť čili forsitii) a na rozdíl od jasmínu pravého nevoní. Lidově se mu říká jasmín zimní. Jasně žluté, hvězdičkovité květy vykvétají z paždí listových pupenů na holých větvích. Větve a jednotlivé šlahouny jasmínu mají tendenci obloukovitě přepadávat k zemi.
Nejlépe se uplatní u zdí a zídek, z nichž mohou jeho šlahouny kaskádovitě přepadávat. Poléhavý keř se někdy pěstuje i jako náhradu trávníku, protože rychle pokryje plochu, která se špatně udržuje.

Stanoviště pro vilín

Vilíny vyžadují slunné stanoviště či lehký polostín. Dobře se vyjímají před tmavými jehličnany, jako jsou tisy, jedlovce a jedle, zajímavě působí i v sousedství stálezelených dřevin, například cesmíny či zimostrázu. Při výsadbě nezapomeňte, že z keře časem může vyrůst strom, který může dosáhnout výšky až čtyř metrů.

Znáte lískovníček?

Předjarní zahradu mohou zkrášlit i zelenavé květy keřovitého lískovníčku, které tvarem i barvou připomínají šištice chmelu. Pěstuje se ve dvou základních druzích – lískovníček chudokvětý a lískovníček klasnatý.  Na našich zahradách zatím patří k méně často pěstovaným dřevinám.

Kam s nimi?

Při výsadbě keřů, které rozkvétají v zimě, mimořádně záleží na volbě místa. Nesázejte je do odlehlých koutů zahrady, kam přijdete jen málokdy. Vilínu a kalině přísluší úloha solitéru. Když k nim vysadíte čemeřice a talovíny nebo některou z časně kvetoucích cibulovin, bude k vám jaro pospíchat o hodně rychleji nežli k sousedům.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Datum vydání: 17. 3. 2020

Edit: