Řadovka v klidném koutu velkoměsta

Ze stísněného prostorný, z tmavého světlý – dům nemusí být nafukovací, aby se ho podařilo opticky nafouknout. Aspoň pro ten pocit. A co je víc?

kuchyne 1

Recyklace, proměna – to jsou výzvy dnešní doby. Podívejme se, jak se jich zhostil mladý pár, který měl neskromné nároky na bydlení. Prvním požadavkem bylo žití v blízkosti centra Prahy, přitom lokalita to měla být klidná, tichá a v zeleni. Výborná dostupnost i občanská vybavenost byla považována za samozřejmost. Ideální dispozice bydlení zahrnovala obývací prostor propojený s kuchyní, dvě ložnice, velkou pracovnu – ateliér a terasu nebo zahradu. Rozlohou nemělo z čistě praktických důvodů přesahovat 120m2. „To je velikost, která se při běžném provozu domácnosti dá ještě v rozumné míře držet uklizená, aniž by člověk začal šúrovat v jedné části a po dokončení úklidu se musel vracet na začátek,“ podotýká majitelka.

kuchyn 4

Po náročném hledání se manželům podařilo v blízkosti centra města objevit místo, kde nebylo slyšet nic z hluku velkoměsta a i velkoměstský shon se někam vytratil. Byla to čtvrť řadové zástavby vybudovaná v letech 1947–1951. Domky dispozičně odpovídají většímu bytu, ale jejich devizou je vlastní zahrada. Rovné linie domů nahradily princip blokové výstavby s vnitrobloky. Mezi řadami domů se dá volně procházet. Domy jsou přístupné z chodníku u předzahrádky, i z chodníku ze zadní zahrady. To, že lze k řadě domů zajet autem pouze z boku, je nespornou výhodou, neboť auta nehlučí pod okny a děti mohou volně pobíhat okolo domů, aniž by jim hrozilo nějaké nebezpečí.

dum zepredu

Mladí manželé se rozhodli pro koupi domu před rekonstrukcí. Měli ambice vnést nové světlo do staré zástavby. A to doslovně. Před rekonstrukcí to byl nenápadný cihlový dům, standardně řešený a ničím se nelišící od domů sousedních. Původní dispozici domu tvořila samostatná kuchyně a obývací místnost v přízemí, jediná toaleta situovaná na první mezipodestě, dva pokoje v patře, malinká koupelna s vanou a umyvadlem na mezipodestě druhé. „Podkroví předchozí majitel upravil tak, že pod střechou vznikly dvě komůrky (užívané jako další ložnice) se sádrokartonovým podhledem, který snížil světlou výšku místnosti tak, že měl člověk pocit, že mu strop každou chvíli spadne na hlavu,“ dodává majitelka.

dum zezadu

Ač řadový, z řady vybočuje

Primárním požadavkem přestavby bylo vpustit do domu co nejvíce světla a získat otevřený prostor. První padly příčky, následně se řešila okna. Výběr padl na velkoplošná nedělená okna s černými hliníkovými rámy. „Chtěli jsme okna, která by rámovala výhled,“ ujasňuje majitelka. Okna se tak stala první výraznou věcí, která upoutá pozornost kolemjdoucích. Téměř současně člověku padnou do oka jasně oranžové vchodové dveře se skleněnými průhledy, jež také vnášejí světlo do přízemí. Při pohledu vzhůru zaujme netypická světle šedá střešní taška opticky odlehčující celou stavbu. Navazuje totiž na světle šedou fasádu.

detskyPokoj1

Přízemí domu je dnes tvořeno otevřeným prostorem, kde se pojí kuchyňská část s obytnou. Spojovacím prvkem je dlouhý stůl přecházející v kuchyňský ostrůvek. Obývací prostor se rázem zvětší, otevře-li se francouzské okno na terasu do zahrady. Z obytné části přízemí vedou dveře do sklepa, kde se nachází zázemí pro plynový kondenzační kotel, pračku a sušičku. Chytře a hlavně velmi prakticky je zde umístěno technické umyvadlo.

horni koupelna

Schody z kuchyňské části přízemí se dostaneme na první mezipodestu, kde byla zachována toaleta v původní dispozici. Schody dále vedou do patra, kde vznikl dětský pokoj propojený průchozí šatnou s ložnicí. „Snažili jsme se o prostor kompaktní a zároveň flexibilní. Šatnu lze z obou stran uzavřít posuvnými dveřmi anebo otevřená zajišťuje komunikaci mezi místnostmi,“ vysvětlují majitelé. Prosklená část stěny ložnice sousedící s koupelnou na druhé mezipodestě vytváří podobný komunikační prvek. V koupelně je pouze malé okno, skleněný blok do ní vpouští další světlo z ložnice. Stejně tak prosvětlují koupelnu skleněné dveře z chodby. Sprchový kout zde uvolnil místo pro WC. Třetí toaleta se nachází o patro výš, kde vznikl ateliér pod otevřeným krovem. Zároveň se ale tato nedělená místnost dokáže proměnit v pokoj pro hosty. Vlastní sociální zařízení včetně veliké vany zajišťuje maximální soukromí a pohodlí.

chodba v patr_e

Do střechy zasazená dřevěná okna poskytují ohromné množství světla. Jedno z oken je prakticky umístěno přímo nad schody, čímž zajišťuje jejich prosvětlení. Dalším se lze dívat rovnou z vany na hvězdné nebe. Zbylá čtyři okna jsou rozmístěna podle potřeb pracovních ploch v ateliéru.

koupelna 2

Dům je orientován východo-západně. „Takže ráno nám slunce svítí do ložnice a kuchyně a kolem poledne začne svítit do dětského a obývacího pokoje,“ pochvaluje si majitelka. Ateliér je světlem oděný celý den.

koupelna horni

Budiž světlo!

Na světla a jejich rozmístění byl kladen velký důraz. Přízemí a patro osvětlují ledková bodová stropní světla a v atelieru visí ze stropu skleněné tubusy ledkových lamp.

„Bohužel ne všechna naše přání okolo světel byla vyslyšena a tak nám podlahová svítidla, určená do obývací části, zůstala na ocet. Nepodařilo se nám totiž stavitelům vysvětlit skutečnost, že světlo nemusí vždy viset pouze ze stropu,“ stěžuje si majitelka. Neméně podstatný byl výběr tichých a vkusných vypínačů.

oby_va_k2

Můj dům, můj hrad

“Dům je šitý na míru nejen našim požadavkům a potřebám, ale i naší konfekční velikosti – s prodlouženou délkou. Výška pracovních ploch v kuchyni i sanity s keramikou v koupelnách je přizpůsobena naší výšce,“ popisují interiérové zařízení majitelé. „Kuchyňské pracovní plochy a jídelní stůl jsou z dřevěných desek. Když je dítě pomaluje, snadno se přebrousí několika tahy brusné houbičky, a deska je opět jako nová. Do obýváku jsme pořídili koženou sedačku a kožené křeslo. Vlhčený hadřík odstraní v mžiku vše, co se poťapkalo zapatlanými ručičkami. Dlouho jsme rozmýšleli nad různými variantami podlahové krytiny, nakonec jsme dospěli k laminu s titanovým povrchem. Je prakticky nepoškoditelné, snadno se udržuje a je povrchem i vzorem téměř k nerozeznání od dřeva. Nejednou nám návštěva chválila dřevěnou podlahu. Přitom dřevěná podlaha by neunesla zacházení našeho nejmladšího člena rodiny, který nemá problém cokoliv o podlahu omlátit. Kromě koupelen, kde jsou keramické obklady a dlažba, je laminátová podlaha položena všude a nemůžeme si ji vynachválit,“ pokračují domácí.

podkrovi_

V přízemí je pod podlahou skryto topení, což velmi zpříjemňuje pobyt v zimním období. Dům je zároveň vytápěn radiátory, v koupelně na mezipodestě je umístěno elektrické topné těleso – žebřík na sušení ručníků a v obou koupelnách je i elektrické podlahové topení. Celý dům „dýchá“ vzduchotechnikou. Ta je umístěna v sádrokartonových podhledech. Pouze v podkroví je vzduchová ventilace nahrazena klimatizací.

Kam to jen dám!

„Když jsme seděli nad načrtnutými dispozicemi domu, musela jsem si udělat seznam všech věcí, které se měly stěhovat s námi,“ vypráví majitelka a pokračuje: „Nebylo jich moc, ale bylo třeba je nějak smysluplně umístit. Když se nevejde do ložnice postel, dá se koupit jiná, ale co když člověk zjistí, že zapomněl na vysavač a musí ho pak tahat třeba ze sklepa! Dali jsem si předsevzetí, že pro každou věc vymyslíme úložný prostor a to, co se nám nikam nevejde, toho že se zbavíme. A tak od vysavače přes šití, látky, sezónní věci až po hrabičky na zahradu mělo vše své místo ještě před tím, než se vůbec začalo s rekonstrukcí.“

Vestavěné skříně sahají až ke stropu, čímž cele využívají niky pro ně vytvořené. V přízemí je skříň zapuštěna do stěny pod schody a je tam tak přirozeně uložena až se stává téměř neviditelnou. Je dělena šesti úzkými dveřmi bez úchytek, takže zde není žádný rušivý element, jež by ze stěny vyčníval. „Stává se často, že se nás návštěvy ptají: A co je tohle?“

pruhled loznice schody

Bílá barva v pozadí

Základ interiéru tvoří bílá a mléčná barva na zdech, obkladech, podlaze i kuchyňské lince. Dává prostor pro barevné doladění textiliemi, obrazy a doplňky. Je platformou pro barevnou změnu podle nálady nebo třeba ročního období. „Můžeme mít modro-bílou zimu, pastelové jaro, červené léto a barevný podzim. Třeba.“ Chválí si majitelka.

Text a foto: Irena Svobodová

Edit: