Stačí přežít rekonstrukci

O tom, jak může být rekonstrukce zapeklitá, by mnozí mohli vyprávět. Případy, kdy vše probíhá hladce, bez komplikací a průtahů, jsou opravdu zářnými výjimkami. O svém by mohli vyprávět majitelé krásné vily v pražské Michli.

Vícegenerační vila z roku 1928 stojí v klidné části Michle. Investoři v ní chtěli vybudovat dva samostatné byty – pro sebe a pro dospělého syna. Spodní část domu si také přáli více propojit se zahradou. Na počátku přitom zvažovali i variantu celý dům zbourat a jít cestou novostavby. „Tuto možnost jsme i hmotově prověřovali, byla by jednodušší v mnoha ohledech. Ale stávající objekt má své kouzlo, rodina tu žije po generace. Myslím, že to rozhodlo, a investor nakonec zvolil komplikovanější a nákladnější cestu v podobě rekonstrukce s přístavbou směrem do zahrady,“ líčí architektka Tereza Tejkalová. Na projektu pracovala společně s Ing. arch. Petrem Vágnerem v rámci architektonického studia AI – DESIGN.

JASNÉ PŘEDSTAVY

„Hned od začátku měl klient jasnou představu o budoucí podobě svého bydlení, předložil nám dokonce i skicu přístavby. Promyšlenu měl i podobu kuchyně, a to do detailu. Zpočátku jsme považovali tuto skutečnost za svazující, ale právě investorova jasná představa i o sebemenších detailech výrazně přispěly k dobrému výsledku. Skvělý byl také jeho přístup a úsilí během realizace, díky nimž se podařilo docílit precizního detailu. I za cenu větších komplikací při realizaci se nebál méně standardních řešení, která ve výsledku působí minimalisticky a čistě,“ popisuje Ing. arch. Petr Vágner.

Ze dvou možných řešení investor nakonec zvolil cestu složitější i nákladnější a rozhodl se pro rekonstrukci s přístavbou směrem do zahrady.

DVA BYTY A ZAHRADA BLÍŽ

Rekonstrukce i přes veškeré komplikace zcela naplnila požadavky investorů. V prvním patře se nachází byt rodičů, který je přes přístavbu nově napojen na zahradu. Bezrámové zasklení přístavby toto propojení maximálně podporuje, díky němu obytný prostor také získal přísun denního světla. V druhém patře a podkroví se nachází druhý plnohodnotný byt, přičemž obytný prostor s kuchyní a jídelnou je situován v podkroví, ložnice o patro níž. V suterénu je pak technické zázemí včetně prádelny. Zde jsou také úložné prostory, v horních podlažích pak slouží k ukládání dvě šatny. Součástí zadání bylo i parkování na pozemku pro oba byty, upravovaly se tedy původní garáže, vjezd na pozemek, kryté stání i oplocení a vstup.

Barevný a materiálový základ interiéru představují dřevěné podlahy, šedá okna a bílé plochy stěn.

NA SCHODIŠTĚ JEŘÁB

Základní pojetí interiéru bylo navrženo architekty, kteří se snažili vytvořit maximálně čistý a jednoduchý základ, který bude možné doplnit a časem případně obměnit. Jde-li o materiály, je v interiéru použito dřevo, sklo, ocel a hliník – olejované dubové podlahy s minimalistickým řešením bez lišt, masivní dřevěný obklad schodiště, světlá velkoformátová dlažba a skleněné bezrámové dveře. „Ocelové mlynářské schody v podkroví byly vyráběny jako celek. Instalace probíhala pomocí jeřábu přes horní terasu,“ popisuje Tereza Tejkalová.

SOUKROMÍ U BAZÉNU

V zahradě mají majitelé k dispozici jacuzzi a bazén, částečně zapuštěný do terénu. „Terasa a její okolí jsou otevřeny slunci, ale zároveň chráněny před pohledy z okolních domů. Pomáhají tomu vzrostlé stromy, které zůstaly zachovány,“ komentuje Petr Vágner. Majitelé sice provádějí běžnou údržbu zahrady sami, pravidelně ale povolávají k odbornému zásahu profesionály. K zalévání části zahrady zde slouží automatický závlahový systém čerpající dešťovou vodu ze zahradní jímky.

VÍKEND V PRAZE

Ačkoli investoři si při rekonstrukci zažili nejednu náročnou chvilku, vše je již úspěšně za nimi a výsledek svého snažení si náležitě chválí a užívají. „Příště bych asi boural a stavěl znova,“ podotýká investor, ale zároveň vyzdvihuje přednosti svého domova: „Jednoznačně nejpříjemnější je prostorný obývák s kuchyní spojený prosklenou přístavbou s obytnou terasou, bazénem a zahradou.“ Díky tomuto těsnému spojení se zahradou i zázemí, které nabízí, prý již majitelé nemají potřebu odjíždět na víkendy z Prahy. Důsledkem vydařené rekonstrukce byl tak mimo jiné i fakt, že prodali chalupu.

VIZITKA DOMU

Název projektu: Rekonstrukce a přístavba rodinného domu
Realizace: 2011–2012
Autoři: Petr Vágner (AI – DESIGN), Ing. Tereza Tejkalová (dnes ESTÉ ARCHITEKTI s. r. o.)
Zastavěná plocha: 143 m2 + garáže 85 m2
Užitná plocha: 393 m2
Materiály použité na stavbu: původní objekt zděný, přístavba pohledový beton
Střecha: titanzinkový plech
Okna: dřevohliník, Josko
Dveře: pískované sklo, lakovaná hladká křídla se skrytou zárubní
Podlahy: masivní dřevěné dubové, olejované, velkoformátová dlažba
Vytápění a ohřev vody: plynový kotel, krbová kamna, solární panely

Ing. arch. Petr Vágner (*1970)

Autorizovaný architekt, vystudoval architekturu na ČVUT Praha. V roce 1999 založil společně s architektkou Evou Jiřičnou architektonické studio AI-Design, které se zaměřuje na veřejné i soukromé projekty zahrnující návrhy nových budov, rekonstrukce historických budov, mosty, výstavy, interiéry a jedinečné objekty. aidesign.cz

 

 

 

Ing. Tereza Tejkalová (*1983)

Vystudovala architekturu a stavitelství na ČVUT. Po dokončení studia pracovala v pražském ateliéru Evy Jiřičné a Petra Vágnera. V roce 2014 založila spolu s Michalem Škrnou vlastní studio esté architekti, které se věnuje převážně rezidenčním projektům, interiérům a rekonstrukcím. estearchitekti.cz „Na rekonstrukcích pracujeme rádi. Je to svým způsobem alchymie, kolik ze stávajícího zachovat a kolik přidat nového. Zde o tak velké zásahy nešlo, původní dům byl kultivovaný a klasicky pojatý. To jsme se snažili v návrhu rozvinout a doplnit o současný architektonický vstup, ve svém pojetí minimalistický a nerušící, ale přesto jasně definovatelný jako současný,“ shodují se Petr Vágner a Tereza Tejkalová.

Text: Kateřina Nová
Foto: Robert Žákovič

Edit: