Venkovská harmonie

1

Dvůr s kamennou zídkou, rozkvetlými denivkami a diviznami uprostřed léta.

 

Bílé venkovské stavení s tradiční předzahrádkou, dvorem a ovocným sadem dokáže poutavě vyprávět o životě na vsi, když zde ještě nehlučely motory, ale zvukovou kulisu zajišťovalo především domácí zvířectvo. Vypráví o časech, kdy se žádný statek ani chalupa ještě nedívaly do kraje plastovými okny.

Usedlost v roce 2003 koupili a postupně zrekonstruovali manželé Jana a Petr Kolkovi. K úspěšnému oživení stavení měl manželský pár ideální předpoklady: Jana je zahradní projektantka, Petr architekt.

2

Stejnou branou jako kdysi se vstupuje ze dvora do ovocného sadu.

 

3

Vstupní brána do celého areálu usedlosti, štít stavení a předzahrádka. Vysazená švestka se má k světu stejně jako květiny – denivky, divizny, topolovky…

 

JAK TO VŠECHNO ZAČALO 
Na začátku byl vřelý vztah manželů k jižním Čechám. Získaly si je nejen svou malebností a historií, ale i jistou fortelností způsobenou kontinuitou osídlení. Hledali zde místo, kam by se mohli vracet. „Chtěli jsme v jižních Čechách koupit kamenný dům, pokud možno usedlost v původním stavu, něco, do čeho ještě nezasahoval někdo jiný,“ říká Jana. Přesně to, co hledali, manželé objevili na návsi obce Višňová nedaleko Jindřichova Hradce. Usedlost byla malebná, ale značně zchátralá. Jak by ne – čtyři desetiletí neměla obyvatele. Postupně se proměnila tak trochu ve strašidelný statek se dvorem zarostlým bezinkami. I původní majitelé ji nabízeli s dovětkem, že by bylo lepší to zbourat. Jinýma očima se na ni však dívali její noví majitelé. „Přes opadané omítky a propadlou střechu jsme viděli půvab celé sestavy budov, trojúhelníkový mírně svažitý dvůr, pozemek za stavením, jehož optické pokračování je v otevřené krajině. Většina našeho okolí považovala koupi za nerozum, my však měli chuť stavení probudit k životu, citlivě ho zrekonstruovat a založit připomínku klasické vesnické zahrady,“ přibližuje zahradní architektka tehdejší plány.

4

Kdysi chlívek se dnes využívá jako sklad, dřevník a sušárna bylinek.

 

5

Zeleninová zahrada v létě

 

6

Léto u altánu, který tvoří lehká konstrukce z kulatiny. Místo klidného posezení pod starou švestkou s pohledem na kvetoucí keře.

 

ZAHRADA NEEXISTOVALA
Ještě hůře než objekt sám dopadla zahrada. V podstatě neexistovala a dvůr částečně zarostl náletovými dřevinami. Z původní výsadby noví majitelé našli jen pár trsů denivek, keř mahonie a šeříku v předzahrádce, malou starou švestku ve dvoře a velký jilm u zadního vjezdu do zahrady. To vše s radostí zachovali. Z náletů pak ponechali čtyři staré keře černého bezu. Jsou totiž krásné, a tak dva dělají parádu ve dvoře, jeden veliký v zahradě a poslední u statku u silnice. „To, že ve dvoře není velký starý strom nebo v zahradě letité ovocné stromy, nám bylo líto. Vše vzal čas a pila sousedů, kteří občas chodili sekat trávu do opuštěného dvora a zahrady,“ říká Jana a vypráví, že když zakládají zahradu u starých objektů, s chutí využijí to, co v nich bylo vysazeno dříve, pokud to souzní s budovou a okolím. Z velkého krásného stromu jsou ochotni udělat krále zahrady. Kolkovi začali současně rekonstruovat usedlost a zakládat zahradu. V zahradě jako první vysadili ovocné stromy a živý plot z volně rostoucích keřů, aby zahradu oddělil od oranžové novostavby sousedů. Práce bylo sice více než na kostele, většinu ale zvládli sami. „Nic z toho, co se při rekonstrukci stavení i zakládání zahrady odehrávalo, jsme nepovažovali za zvlášť těžké nebo problematické, a je tomu tak doposud,“ říká majitelka. Rekonstrukcí se majitelé snažili stavení co nejvíce přiblížit původnímu stavu. Prostory ale získaly nové využití, protože hospodařit ve velkém se nechystají. Kromě obytné části vznikl v bývalé maštali vzdušný projekční ateliér, kde je radost pracovat. Z bývalého chléva se stal skládek, dřevník a prostorná sušárna bylin. „Čeká nás ještě stavba proskleného domku zahradníka v zahradě u kamenné zdi. Petr už k němu chystá skici, bude to jednoduchá pěkná stavbička, kde bude dostatek prostoru a světla k přesazování rostlin, uchovávání zahradnického náčiní a podobně. Už se na ni těšíme,“ přibližuje Jana příští plány.

7

V létě zahradu ozdobí i jasně červené květy vajgelie.

 

8

Dvířka do sklípku

 

9

Pohled do nově vysázeného sadu navazujícího na otevřenou krajinu

 

POŘÁD JE NA CO SE TĚŠIT 
Dnes už má zahrada opět tvář. Co se týče dispozice, sestává ze tří částí, jak to bývalo na vsi u statků běžné. Před domovním štítem je malá předzahrádka, kde je nově vysazena švestka. Je osázena rovněž trvalkami, které nevyžadují příliš péče. Stejným způsobem jsou založeny i trvalkové výsadby ve dvoře. Vzhledem k tomu, že uzavřený dvůr je poměrně intimní prostor, je řešen jako místo k potěše oka i k odpočinku. Ze zápraží přes kamennou zeď uzavírající dvůr je pěkný výhled do kraje. Dvůr je zatravněný, ale nejde o žádný anglický trávník. V trávě rostou sedmikrásky, pampelišky, řebříčky a další rostliny, které najdeme na louce. Trvalkové a keřové výsadby mají své místo po obvodu dvora. V místě bývalé kolny majitelé znovu založili malý sádek, na jehož dávnou existenci je upozornili pamětníci. Kolem stavení se pak rozprostírá zahrada, kde Kolkovi, jak bylo v záhumenních zahradách běžné, vysadili malý sad z vysokokmenných ovocných stromů a prozatím malou zeleninovou zahrádku. V celé zahradě nenaleznete jediný jehličnatý strom. „Ke stavení ani do vesnické zahrady se nehodí, a tudíž zde neschází. S chutí si za nimi vyrazíme do nedalekého lesa,“ říká Jana. Zahrada je založena tak, že už je do značné míry schopna žít svým vlastním životem. Rostliny, které jsou zde vysázené, by měly být schopné přežít bez neustálých zásahů majitele, aby zahrada mohla přirozeně stárnout do krásy. „Přes plochy potažené textilií a zasypané kůrou, jak se dnes často dělá, u nás cesta nevede… Naše trvalkové záhony jsou zapojené, tudíž je téměř není třeba plít, keře v živém plotě se spojily, a dokonce pod nimi přirozeně vzniká bylinné patro z fialek, konvalinek a podobně. Ovocné stromy rostou a už i přinášejí úrodu. Během sezony sekáme trávník maximálně jednou za 14 dní, ale i méně často,“ přibližuje zahradní projektantka charakter vlastní zahrady a dodává: „Přestože to v podstatě není nutné, na zahradě trávíme poměrně dost času, protože jsme tam prostě rádi. Pořád je čím se těšit a v případě chuti i co vylepšovat. Každé ráno začíná procházkou po zahradě.“

10

Macešky prorůstající mezi kameny zápraží

 

11

„Máme rádi, když se k sobě věci hodí,“ vyznává se Jana Kolková.

12

Šnečím okénkem pronikalo dříve světlo k ovcím, dnes do hostinského pokojíku.

 

13

PŘÍRODNÍ ZAHRADA 
Zahrada ale nejsou pouze stromy, keře, květiny a další flóra… Její součástí jsou i živočichové, kteří tam žijí. „Bydlí u nás slepýši, žáby, užovky, ve zdech i korunách stromů mají hnízda ptáci, ve stodole spí netopýři,“ vypráví Jana a pokračuje: „Zahrada je živá ve všech směrech. Do jisté míry to souvisí s tím, že v ní nepoužíváme chemické přípravky. Naše zahrada je vedena jako přírodní. Nejsme však v tomto směru nijak militantní, jen jsme se sami rozhodli zahradu založit tak, aby chemické přípravky nebylo nutné používat. Nepovažujeme to za nic alternativního, spíše návrat k normálu. Jde třeba o to najít pro stanoviště vhodné rostliny, jimž budou nabízené podmínky vyhovovat, a zasadit je tak, aby v dohledné době zakryly půdu. Na trhu jsou dostupné přípravky k ošetření a hnojení rostlin na přírodní bázi, takže není nutné dělat výluhy, vozit ze statku hnůj na kolečku a podobně. Přírodně lze založit klidně i zahradu moderní a poměrně pohodlně se o ni starat. Nikomu však tento přístup nenutíme a ani aktivně nenabízíme, pokud zákazník sám neprojeví zájem. Každý má právo na svou cestu a přístup.“

14

Pohled do vysázeného sadu. V čerstvě posečeném trávníku jsou ponechány ostrůvky rozkvetlých kopretin. V popředí stará bezinka – černý bez.

 

15

Velká role v úpravě dvora připadá místnímu kameni – kdysi i dnes.

 

16

Živý plot ze směsi keřů (hlohy, dříny, kaliny, štědřence, šeříky, tavoly a další) odděluje dvůr od sousedního pozemku.

 

PROMĚNLIVÁ KRÁSA
Na otázku, kdy je podle jejího názoru zahrada nejkrásnější, mi Jana Kolková odpověděla, že každé roční období má svůj půvab, a to se týká i jejich zahrady. Tím, že je založena na listnatých dřevinách a trvalkách, je proměnlivá v průběhu celé vegetace. „Na jaře se těšíme, až vylezou jarní cibuloviny, rozkvetou ovocné stromy, šeříky, bude se sít a sázet zelenina. Koncem jara je čas, kdy kvetou naše první trvalky – orlíčky, šanty, kakosty, konvalinky, v trávníku se objeví kopretiny, které nesekáme. Pak přijde čas růží, šalvějí, levandulí, divizen a denivek. Denivky se v naší zahradě opakují. Odměnou za to, že zde přečkaly 40 let bez péče, jsme jejich trsy rozsadili na několika místech ve dvoře i na zahradě. Jsou jednoduše krásné a spolehlivé. V sadu vykvete velká trvalka jménem sadec, která u nás není příliš vysazována, a je to škoda, je nádherná. Ke konci léta je doba sklizně broskví, červených šípků, prvních hrušek a jablek. Vykvetou velké trsy oranžových zápleváků, které vydrží kvést téměř do zámrazu. Kvetou rozchodníky a astry. Blíží se doba sklizně pozdních jablek, dýní a barvení listí. Podzim má v našem srdci i zahradě své významné místo. Listnatá zahrada poskytuje v tomto období mimořádný zážitek. Ranní mlhy, pavučinky protkané rosou a zlatorudé stromy, keře a hromádky barevného listí… Rádi odběhneme od kamen a hrabeme barevné listí, zabere to podstatně méně času, než se často traduje… První sníh a námrazy na větvích stromů, keřů a suchých květech trvalek mají také nesmírný půvab. Je to druh krásy, kterou je třeba hledat a objevit,“ popisuje Jana, co zahrada nabízí v jednotlivých ročních obdobích.

 

17

Jana Kolková Rydvalová, DiS. 
zahradní a krajinná projektantka 
Společně s Ing. arch. Petrem Kolkou založili v roce 2012 Alterstudio, které se zabývá především projekcí staveb a zahrad. Pracují převážně ve dvojici, za ideální zakázku považují možnost ovlivnit vzhled domu společně se zahradou, pracují však i na oddělených zakázkách. Za důležité považují citlivý přístup a harmonii mezi domem, zahradou, majiteli a okolím. Se stejnou chutí navrhují moderní domy a vzdušné moderní zahrady stejně jako citlivé rekonstrukce starých budov a zahrad. Věnují se i publikační činnosti, fotografování, krajině a venkovskému prostředí. 
Kontakt: ALTERSTUDIO Tel.: 777 787 939, 777 016 138 www.alterstudio.cz

Datum vydání: 25. 5. 2015

Edit: