Zelená střecha - zeminový systém nebo minerální vegetační systém?

K čemu je dobrá zeleň na střechách budov? Přispívá k jejich tepelné stabilitě, snižuje jejich tepelné ztráty a chrání také stavební konstrukce. Navíc zlepšuje kvalitu ovzduší, ochlazuje rozpálená centra měst a dokáže pročistit i naši mysl.

Správně založená zelená střecha ochrání nejen nosné konstrukce domu, ale i jeho hydroizolační vrstvy. Vytvoří účinnou ochranu střechy (případně i fasády) jak před mechanickým poškozením, tak i před UV zářením. A kromě toho tvoří také zvukovou clonu, což se zejména v hlučném prostředí může hodit. Proto stojí za úvahu, zda „zelenou ochranu“ vnějšího pláště budovy neprotáhnout rovněž na její svislé konstrukce.

 

 

Je to jednoduché

Pokud chcete, může být vytvoření zelené střechy snazší, než jste čekali. Dnes totiž nemusíte sypat na střešní konstrukci tuny zeminy. Můžete použít speciální vegetační pásy či panely z minerálních vláken a dosáhnout tím nejen podstatně vyšší schopnosti zelené střechy absorbovat a zadržet vodu (což se projeví tím, že střecha zůstane i v období sucha zelená), ale také uspořit na dimenzování nosné konstrukce (střecha bude lehčí než při použití klasického substrátu). Oproti klasickým systémům se zeminou vám minerální vegetační systémy umožní úsporu i na některých filtračních, drenážních, hydroakumulačních a separačních vrstvách. Jak to? Speciálně vytvořené vegetační systémy dokážou tyto funkce sdružovat.

 

 

Profesionální realizace

Rozhodnutí, zda použít na realizaci zelené střechy klasický zeminový systém, nebo některý z minerálních vegetačních systémů, je zcela na vás. V obou variantách musíte počítat se zvýšenými pořizovacími náklady a zejména u zeminového systému se zatížením nosné konstrukce, které prověří pevnost krovu či stropu. Zelená střecha sice nosnou konstrukci chrání, ale tuto funkci začíná bezpečně plnit až po svém dokončení. Právě proto je ovšem podstatné vsadit na kvalitní profesionální realizaci. Kdyby totiž ve vytvořené vegetační střeše došlo k poškození izolačních vrstev, mohly by být opravy komplikované a poměrně nákladné. Ve vlastním zájmu tedy nezkoušejte realizovat vegetační střechu svépomocí „s všeumělem Frantou“. Zvolte zkušenou profesionální firmu s dostatkem referencí. A pamatujte, že realizací nekončí péče o střešní zahradu. Platí to zvláště tehdy, když se rozhodnete pro střechu s intenzivní zelení (viz dále). V takovém případě musíte počítat s náročnější průběžnou údržbou (pravidelná závlaha, doplňování vegetace), za což vás pak střecha odmění skutečně půvabným vzhledem v průběhu celého roku.

 

 

Klíčová je únosnost

K celoročnímu půvabu zelené střechy ovšem nestačí správný výběr rostlin, pravidelná závlaha a doplňování vegetace. Než se pustíte do zásadní volby vegetačního systému (buď extenzivní, nebo intenzivní) a výběru konkrétních rostlin, musíte si ujasnit, co je u vaší střechy možné a co nikoli. Zásadní faktory tvoří sklon střechy, únosnost konstrukce a následná údržba. Únosnost střešní konstrukce je vždy snáze řešitelná u novostavby, kde můžete předem počítat se zvýšeným zatížením, které do konstrukce přináší těžká vegetační vrstva. V případě rekonstrukce staršího domu se může stát, že vám jeho statika vůbec nedovolí vytvořit zelenou střechu. Zmíněné vegetační pásy či panely z minerálních vláken, které mají nižší hmotnost, vám však dávají podstatně větší šanci. Díky nim můžete často alespoň extenzivně ozelenit střechu i tam, kde by to s klasickou zeminou bylo nemožné.

 

Typ a skladba střechy

Jestliže se vám podaří úspěšně vyřešit problém únosnosti střešní konstrukce, zbývá zvolit vhodný typ a skladbu vegetační střechy. Při návrhu skladby se vychází ze stejných konstrukčních zásad jako u ostatních provozních střech: Krytina (vegetační souvrství) se realizuje bezprostředně po dokončení střešního pláště. Ten je u střech s klasickou skladbou zakončen hydroizolační vrstvou, u střech obrácených a kombinovaných zůstává na povrchu tepelná izolace s ochrannou textilií. Z hlediska použitých druhů ozelenění rozlišujeme střechy extenzivní a intenzivní, které vyžadují různou míru péče.

 

Extenzivní, nebo intenzivní?

Při tomto zásadním rozhodnutí budete muset volit mezi krásou střešní zahrady a vlastním pohodlím. Pokud chcete vegetační střechu s minimální péčí, zvolte extenzivní zeleň. Ta bude odolná, nenáročná a bude se rozrůstat převážně do plochy. Její základ tvoří mechy, trávy, divoké byliny, kobercové trvalky, skalničky, rozchodníky a netřesky. Extenzivní zeleň se navrhuje na střechách o únosnosti 60–300 kg/m2. Střecha osázená touto zelení nebude vyžadovat zvýšené nároky na zhotovení ani údržbu, a přitom si zachová příjemný přírodní vzhled. Naproti tomu intenzivní střešní zeleň od vás bude vyžadovat průběžnou péči. Intenzivní střešní zahrada totiž zahrnuje trávníky, květiny i různé druhy keřů a stromů. Dosahuje tak zpravidla vyšší hmotnosti, a proto se navrhuje na střechách o únosnosti až 1 500 kg/m2. Variantu intenzivní střechy představuje také mobilní zeleň umístěná v kontejnerech, přemístitelných nádobách nebo velkoobjemových květináčích. Intenzivní zelenou střechu řeší zpravidla odborná firma jako střešní zahradu, která je funkčně naplno využívána pro relaxaci a pohyb osob. Aby zůstala krásná, budete ji muset pravidelně zavlažovat a občas se o ni opravdu intenzivně starat. Odměnou by vám ovšem měl být podobně intenzivní půvab zeleně. V ideálním případě tvoří intenzivní zelená střecha plnohodnotnou střešní zahradu či park.

 

Urbanizovaná krajina

Kde je ekologický přínos vegetačních střech největší? Právě ve velkých městech. Střešní zeleň totiž pomáhá výrazně redukovat znečištění vzduchu. Rostliny ke svému životu potřebují (a tedy spotřebovávají) to, co my naopak nepotřebujeme – oxid uhličitý. A zároveň nám dávají zpět to, co ke svému životu nutně potřebujeme – kyslík. Míra tvorby kyslíku je ovšem závislá na druhu vegetace, kterou na střechu použijete. Rozhodující je její listová plocha. Čím hustší vegetace, tím větší produkce kyslíku. Hustota olistění také určuje schopnost rostlin zachytávat prach a škodliviny z ovzduší. Kromě okysličování vzduchu dokáže zeleň i zvyšovat jeho vlhkost, čímž opět zlepšuje celkovou kvalitu prostředí zejména ve městech. Zelená střecha navíc umí účinně zpomalovat odtok vody při prudkých přívalových deštích (zadržuje vodu v „urbanizované krajině“). Tím poskytuje neocenitelnou službu kanalizaci, která bývá v obcích a městech často přetížená, a stává se jedním z nástrojů boje proti záplavám. Navíc dokáže zeleň pohlcovat rovněž hluk, což je důvodem pro to, abyste zvláště v rušnějším městském prostředí uvažovali o jejím rozšíření i na fasádu domu. Zeleň má koneckonců obecně pozitivní vliv na psychiku. A nic nebrání tomu, aby do budoucna zdobila také továrny nebo veřejné a komerční budovy. První vlaštovky už tu jsou.

 

 

text Vít Straňák

foto se souhlasem firem Isover, Saint-Gobain, Knauf Insulation, Foto DOVA, Pavel Dostál, LIKO-S

Datum vydání: 12. 8. 2025

Edit: Andrea Moudrá