Typy kotlů na tuhá paliva
Psát o spalování tuhých paliv v domácích kotlích může vypadat jako okénko do historie. Ale současné typy kotlů na dřevo, uhlí či pelety stojí za pozornost. V čem spočívají jejich přednosti a jak je nejlépe využít? Podívejte se na srovnání.
Vedle některých průmyslových budov či zemědělských objektů nacházejí kotle na tuhá paliva využití i jako jeden z možných způsobů vytápění rodinných domů a rekreačních staveb. Není tedy problém koupit i k tomu vhodný typ kotle, přestože trendem je snižování emisí a tento způsob topení je obvykle náročný i na zázemí pro skladování paliva. Proč tedy kotle na tuhá paliva? Moderní technologie umožňují vyrábět tyto kotle s vysokou účinností a výrazně nižšími emisemi. Vyhoví-li současné zpřísňující se legislativě a jsou-li optimalizovány na efektivní spalování uhlí, dřeva či pelet, za úvahu rozhodně stojí. Od věci není ani informovat se o aktuálně platných možnostech „kotlíkových“ dotací.
Kotle na uhlí
Dělí se na kategorie ručně přikládaných kotlů (spodní nebo horní spalování), což jsou klasické kotle s jednoduchou konstrukcí, do nichž se manuálně dosypává uhlí. Vyznačují se jednoduchou konstrukcí, ale menší efektivitou a obtížnějším ovládáním a nastavením (zejména regulace výkonu).
Existují však i automatické kotle na uhlí s podavačem. Ty jsou vybavené zásobníkem a šnekovým nebo pístovým dávkovačem, který doplňuje uhlí do spalovací komory. Umožňují komfortní provoz, vysokou účinnost (až 90 %) a přesnou regulaci spalovacího procesu.
Shrnutí výhod
Handicap ručního přikládání lze kompenzovat nižší cenou takového kotle, což rovněž není od věci. Ale pravidelné přikládání snižuje komfort topení. Zajímejte se tedy, jak častý interval ten či onen typ kotle vyžaduje.
Sečtete-li však výhody kotlů na uhlí, není to špatná bilance: seznamu dominuje vysoká výhřevnost paliva. Uhlí (zejména černé) má výhřevnost kolem 24 až 30 MJ/kg, což je více než v případě dřeva nebo pelet. Pak je tu i relativně nízká cena energie. Při srovnání nákladů na jednotku tepla zůstává uhlí levnější než elektřina nebo plyn. Do součtu předností patří u některých kotlů na uhlí i dlouhá doba hoření. V automatických kotlích lze provoz bez obsluhy prodloužit na několik dní.
Ekologická zátěž
Ta patří mezi nevýhody i při sebevětší snaze o snížení produkce emisí: spalování uhlí produkuje vysoké množství CO₂, SO₂, NOx a tuhých znečišťujících částic. V některých oblastech ČR (například v tzv. nízkoemisních zónách) je proto spalování uhlí omezeno nebo zakázáno. Pominout nelze ani nároky těchto kotlů na čištění (vzhledem k produkci popela) a údržbu (kouřovodů).
Kotle na dřevo
Existují kotle s klasickým spalováním (spodní/horní), což jsou starší typy kotlů, kde dochází k přímému hoření dřeva. Jejich bilance není ideální, ať už je to uváděná účinnost kolem 60 až 75 %, vysoké emise, či složitá regulace. Na trhu však najdete i zplynovací kotle, založené na moderní technologii, která nejprve zahřeje dřevo a „nastartuje“ proces pyrolýzy, při níž vzniká dřevoplyn. Ten se následně spaluje za vysokých teplot ve druhé komoře. Účinnost přesahuje 85 % a emise jsou u tohoto spalování jen minimální. Výhody kotlů na dřevo jsou zřejmé: jejich palivo je obnovitelným zdrojem a spalování dřeva je uhlíkově neutrální, pokud je dřevo získáváno udržitelným způsobem. Kotle na dřevo mají nízké provozní náklady zejména v oblastech s vlastním zdrojem palivového dříví, což je z hlediska majitelů chat a chalup mnohdy rozhodujícím argumentem pro tuto volbu.
Moderní technologie některých kotlů slibuje účinnost, což platí zejména u zplynovacích kotlů, které umožňují akumulaci tepla a plynulý provoz.
Má to háčky
Kotel na dřevo však nenabízí jen procházku růžovým sadem. Má vyšší nároky na přípravu a obsluhu, protože je třeba používat suché dřevo, přikládat ručně, často čistit výměník. Poskytne bohužel i kratší dobu hoření ve srovnání s uhlím, což znamená nutnost častější obsluhy (cca každých 6 až 12 hodin).
Kotle na pelety
Pelety jsou slisované piliny nebo odpadní dřevní hmota, obvykle bez chemických příměsí. Standardizovaný tvar a nízká vlhkost (cca 8 až 10 %) umožňují jejich velmi přesné a čisté spalování. Mezi jejich hlavní výhody patří snadnější skladovatelnost i dávkování ve srovnání s uhlím a dřevem. Pelety jsou svým způsobem koncentrovaným produktem podobných vlastností, jaké má dřevo. Navíc mají výrazně ekologický a udržitelný potenciál, protože představují možnost, jak skvěle zužitkovat dřevní odpad.
Na pelety se nejčastěji prodávají automatické kotle s podavačem. Pelety se u nich dopravují ze zásobníku do spalovací komory, kde probíhá řízené spalování s ventilátory a elektronickou regulací. Existují však i kombinované kotle (dřevo/pelety), u nichž lze mezi palivy přepínat, takže získáte flexibilnější topidlo.
Výhody kotlů na pelety
Uvádí se zejména vysoký komfort obsluhy, tedy plně automatický provoz, možnost napojení na chytrou domácnost a samočisticí systémy těchto kotlů. Od věci není ani vysoká účinnost (až 94 %), kterou zajišťuje optimalizované spalování díky elektronickému řízení. Pro mnoho lidí je stěžejní ekologický provoz peletových kotlů, který zahrnuje nízké emise, takže jde o vhodné topidlo do nízkoemisních zón. Za pozornost stojí i malý objem odpadu (popela), který tyto kotle produkují.

Interiérový kotel VERNER 13/10.2 spojuje největší přednosti kotlů a krbových kamen. Foto Kotle Verner
Je to drahé
Handicapem peletových topidel je vyšší cena, kterou tvoří investice do samotného kotle a příslušenství (zásobník, podavač, řídicí jednotka). Ideální není ani závislost na jakosti paliva. Pelety musí být kvalitní a suché, jinak mohou způsobit provozní problémy. Lidem často nedochází ani fakt, že k provozu kotle na pelety je nutné připojení k elektřině. Bez proudu nelze spustit podavače, ventilátory ani řídicí jednotky.
Kotle na dřevo vyžadují doplňování paliva každých 6 až 12 hodin,
což je jejich hlavní nevýhodou.
Kotlíkové dotace

Ocelový teplovodní kotel Slokov SL25EKO je určen pro spalování suchého kusového dřeva a dřevních briket. Foto Slokov
V roce 2025 proběhla třetí a pravděpodobně poslední vlna programu „Kotlíkové dotace“, financovaného z evropských fondů, s celkovým objemem cca 3 miliardy Kč. Cílem bylo podpořit výměnu zastaralých kotlů až pro 30 tisíc domácností. Dotace pokryla v některých případech až 80 % uznatelných nákladů. Mezi uznatelné náhrady patřily výdaje na kotle na biomasu, kondenzační plynové kotle, tepelná čerpadla, ale i stavební práce a potřebnou dokumentaci.
Ceny uhlí na začátku září 2025
- antracit přibližně 3 373 Kč/t,
- uhlí s výhřevností 5 500 kcal 3 066 Kč/t,
- uhlí s výhřevností 5 000 kcal 2 392 Kč/t,
- uhlí s výhřevností 4 500 kcal též kolem 2 392 Kč/t.
Náš tip:
Na uhlí i na dřevo
Atmos C 50 S je zplynovací kotel na hnědé uhlí a dřevo, řazený do kategorie Kombi, vybavený odtahovým ventilátorem. Kotle Kombi jsou konstruovány pro spalování dřeva a hnědého uhlí na principu generátorového zplynování s použitím odtahového ventilátoru, který odsává spaliny z kotle. Cena se aktuálně pohybuje kolem 112 000 Kč. Atmos
Text: Richard Guryča
Foto se souhlasem firem Viessmann, topenilevne.cz, Kotle Verner, Slokov, Rojek, Atmos a Shutterstock
Datum vydání: 17. 2. 2026











