Zdravé a soběstačné bydlení

Stavět a bydlet úsporně, účelně a udržitelně, to není jen nesmyslná direktiva z Evropské unie. Pro lepší budoucnost nás všech – a hlavně našich dětí – je nutné, abychom dnes nemysleli jen na sebe. Výsledkem přesto může být bydlení, které bude nejen zdravější a „zelenější“, ale i komfortnější.

Architektura by se měla stát součástí ekologických a energeticky úsporných opatření stejně jako zateplení nebo alternativní zdroje energie. Co to bude vyžadovat od současných stavebníků? Jednak investici do kvalitních materiálů a úsporných technologií, jednak trochu pokory a respektu vůči přírodě i svému okolí. Mělo by to jít ruku v ruce s vytvářením zdravého vnitřního prostředí. Dostatek čerstvého vzduchu a denního světla, stálá teplota i vlhkost, dobrá zvuková izolace jak zvenčí, tak uvnitř stavby – to všechno jsou dnes reálné požadavky, které podpoří naši fyzickou i duševní pohodu.

Celek musí dávat smysl

Základ tvoří pořád stavební konstrukce domu. Z hlediska energetické náročnosti a budoucích úspor na energiích je nejdůležitější koncepční přístup ke všem prvkům této konstrukce. Není nutné zbytečně předimenzovat obvodové zdivo, ale dotáhnout všechny prvky do smysluplného celku, který nevykazuje žádné slabé místo. U zděné stavby nezáleží jen na parametrech tepelné izolace a akumulace obvodového zdiva, prakticky stejně důležitá je také volba stropní konstrukce či doplňkových cihel. Podstatný prvek tvoří i nadokenní překlady, jež umožňují integraci libovolné stínicí techniky na míru a bez tepelných mostů. Klíčový význam má pečlivě vytvořená a kvalitně navázaná kombinace masivní (těžké) stropní konstrukce s konstrukcí obvodového zdiva. Těžký strop výrazně podpoří nejen stabilitu celé stavby, ale také její tepelnou akumulaci, která výrazně zlepší energetickou náročnost domu. „Zjednodušeně lze říci, že pokud zvolíte těžký strop a odstraníte tepelné mosty, nemusíte předimenzovat obvodové zdivo, abyste vyhověli požadavkům na energetickou náročnost budovy, jelikož dům bude fungovat jako celek,“ vysvětluje Eliška Smolová z firmy HELUZ. Zásadní rozdíl mezi těžkým a lehkým stropem poznáte i v kvalitě zvukové izolace a celkovém uživatelském komfortu budovy. Špičkovým výrobcům se dnes daří vytvářet komplexní stavební systém (včetně zmíněných doplňkových cihel či tenkovrstvé zdicí malty) zdánlivě mimochodem, jako lego. Pokud navíc realizaci provádí proškolená firma (což zpravidla znamená nižší sazbu DPH a delší záruku), výsledkem bývá rychlá a jednoduchá výstavba s takřka ideálními technickými parametry. Obálka budovy bez tepelných mostů a s minimální energetickou náročností není snem, nýbrž realitou.

Aby to dýchalo

Stavební konstrukce domu by vám ovšem měla zajistit nejen vynikající tepelnou i zvukovou izolaci, ale také prodyšnost, aby se vám ve stálém mikroklimatu uvnitř příjemně žilo a v budoucnu nehrozily problémy s plísní. Zásadní otázka tedy zní: Z čeho stavět? Kdybyste chtěli jednostranně měřit jen tepelné parametry, mohl by klidně uspět beton, z něhož lze zajisté postavit nízkoenergetický či dokonce pasivní dům s výbornou akumulací tepla. Jenže špatná prodyšnost klasický beton diskvalifikuje. Daleko zdravější varianty pro výstavbu energeticky úsporných rodinných domů představují dnes dřevostavby a především domy z cihel či tvárnic. Právě jich se týká předcházející odstavec. Ať už půjde o tradiční cihly z pálené keramické hlíny, vápenopískové cihly nebo tvárnice z pórobetonu, vždy mají zdravý přírodní základ. A hlavně (ještě lépe než dřevostavby) dovedou izolovat a zároveň „dýchat“ – pracovat s vlhkostí a vytvářet zdravé vnitřní mikroklima. Fyzická životnost zděného domu je téměř neomezená. Ale špatně na tom nejsou ani dřevostavby: U moderních dřevostaveb sendvičového typu se životnost odhaduje nejméně na 100 let, u masivní dřevostavby bude ještě delší. Trumfem sendvičové dřevostavby byla od počátku rychlost výstavby, jenže ani zděná stavba dnes – díky přesnému zdění z broušených cihel či tvárnic – netrvá dlouho. Podstatnými prvky, které mají dřevostavby i zděné konstrukce společné, je ohleduplnost vůči životnímu prostředí ve spojení se všemi technickými inovacemi a nároky současného života. Cílem je snadná systémová stavba, která vydrží plně funkční bez oprav po desítky let. A uvnitř zůstane prodyšná a zdravá.

Význam dřevostaveb roste

Dřevostavby jako udržitelná forma výstavby dnes rozhodně nabývají na významu. Proto je potěšitelné, že jejich regulace se v poslední době alespoň zčásti rozvolnily. Vícepodlažní udržitelné projekty ze dřeva představují na Západě jasný trend, u nás jde zatím jen o opatrný rozjezd. Koncept zdravého bydlení ve vícepodlažních dřevostavbách se nicméně prosazuje nejen v Praze (projekt Arcus City ve Stodůlkách, bytový dům Dřevák v Radlicích), ale také na druhé straně republiky (apartmánový dům Smrkový vrch v Horním Václavově, vícepodlažní bytové domy v Letovicích či Letohradě). „Správně vyrobené dřevostavby mají výborné tepelně energetické vlastnosti. Používáme je hlavně proto, že jde o přírodní a zdravotně nezávadný materiál, který je antibakteriální. Správně vysušené hranoly jsou odolné vůči všem škůdcům. Do správně postavené dřevostavby se nedostane voda. Dřevo dokáže samo o sobě vyrovnávat vlhkost. Právě ta může v bydlení nejvíc škodit zdraví. Zároveň mají naše dřevostavby skvělou akustiku, v rámci níž jsou jednotlivé bytové jednotky odhlučněné a nedochází tak k ruchu z okolí,“ vypočítává výhody Eva Minářová, developerka uvedených mimopražských projektů.

Chlazení a vytápění stropem

U bytových domů ještě chvíli zůstaňme. Chlazení pomocí aktivovaného betonového jádra se doposud využívalo spíše v komerčních budovách a kancelářských prostorech, ale nesporné výhody má i pro oblast bydlení. Celý systém využívá stávající tepelnou kapacitu budovy a nevyžaduje proto instalaci dalšího, zpravidla konvenčního systému. Tedy typicky například nevzhledné potrubí napojené na klimatizaci. Místo dodatečné instalace potrubí pro zprovoznění klimatizace se v případě aktivace betonového jádra instaluje potrubí přímo mezi betonové podlahy a stropy. Celý systém zůstává skrytý, takže nepřekáží při zařizování místností. Provoz je navíc zcela tichý, protože venkovní chladicí jednotka s ventilátorem a kompresorem se umisťuje na střechu či jiné místo, kde nebude nikoho rušit. Aktivované betonové jádro vám chladí místnost na teplotu příjemnou ke spánku, aniž byste ho přitom slyšeli (narozdíl od klimatizace). Po spuštění aktivované betonové jádro funguje tak, že přímo aktivuje hmotu budovy. Studená, potažmo horká voda cirkuluje potrubím v betonovém jádru, a to díky využití čerpadla země-voda s hlubinnými vrty. Využívá tím vlastnosti stavebního materiálu, v tomto případě betonu, aby regulovalo teplotu v bytové jednotce. Vlastnosti stavebního materiálu lze v létě využít ke chlazení objektu a v zimě naopak k jeho vytápění. „My využíváme tzv. sálavé chlazení a vytápění pomocí aktivovaného betonového jádra,“ říká Jan Řežáb, zakladatel a majitel developerské společnosti JRD. „Systém v tomto případě funguje na základě tepelné vazby. K ovlivňování teploty betonu využíváme průtok vody skrze celou soustavu. Budova tak funguje jako jakýsi živý organismus, kdy je k regulaci teploty využívána celá její hmota. V zimě systémem cirkuluje horká voda, v létě naopak studená. Je to levné a velmi efektivní. Voda má totiž mnohem větší hustotu než vzduch. V praxi tak přenos energie v betonovém jádru probíhá účinněji při využití výrazně menšího prostoru.“ Systém letního chlazení funguje následovně: V noci probíhá ochlazení stropu, které pak během parného dne může absorbovat teplo z celé budovy do sebe. Díky tomu může s minimální spotřebou elektrické energie zajistit v celé bytové jednotce příjemné klima.

Což takhle mokřadní střechu?

Ještě převratnější novinku si firma JRD připravila v aktuálním rezidenčním projektu Terra Barrandov. Nejen že všech 225 bytů ve čtyřech budovách bude v pasivním energetickém standardu s rekuperačním systémem řízeného větrání a s výše popsaným systémem stropního chlazení i vytápění (v bytech bude systém probíhat podlahou), ale jako novinka přibude mokřadní střecha, která bude přírodní cestou čistit tzv. šedou vodu ze sprch. Přečištěná voda pak poslouží k zalévání zeleně. Hybridní zelená střecha, na jejímž vytvoření JRD spolupracuje s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, kombinuje výhody zelené střechy a kořenové čistírny odpadních vod umístěné ve střešních mokřadních žlabech. „Zelené střechy představují jedno z klíčových řešení při adaptaci na změny klimatu a v boji proti městskému tepelnému ostrovu,“ objasňuje Jan Řežáb. „Díky schopnosti zadržovat vodu a následně ji pomalu vypařovat do okolí přispívají ke snižování teplot jak budov samotných, tak jejich okolí.“ Šedá voda denně produkovaná domácnostmi při sprchování a osobní hygieně představuje nevyužitý zdroj vody, který je po vhodné úpravě možné efektivně využít pro provoz hybridní zelené střechy bez nároku na vodu pitnou, a to i při dlouhotrvajících obdobích bez dešťových srážek. Díky dostupné vláze může střecha hostit širší spektrum vegetace, hmyzu a ptáků, čímž je posílena biodiverzita. Navíc generuje kvalitní užitkovou vodu k zavlažování zeleně i v okolí budov.

Soběstačnost začíná na střeše

Na plochých i šikmých střechách v posledních letech přibývá realizací solárních panelů, které tvoří zdravý základ budoucí soběstačnosti. Při jejich pořizování však mnohdy bývá pro majitele prioritou finanční stránka, ale nebere se v úvahu střecha, na níž se budou panely instalovat. Nesprávné řešení může do budoucna přinést problémy a nečekané výdaje. Zejména u plechových střešních krytin je nutné dát pozor na vhodný způsob upevnění panelů. To se většinou provádí jejich ukotvením skrz plechovou krytinu do podkladní nosné konstrukce, což ale může vést ke vzniku netěsností. „Bezproblémovou kompatibilitu fotovoltaických nebo teplovodních solárních panelů a profilované střešní krytiny zajistí speciální držáky, které se nekotví do podkladu, nýbrž pomocí systémových šroubů s těsněním přímo do krytiny. Tohoto principu využívají i naše držáky Satjam Solar, které se umisťují do horní vlny profilace krytiny,“ uvádí Ing. Petr Tureček z firmy Satjam. Instalace je tedy snadná a zajistí trvalé utěsnění prostupu bez rizika poškození krytiny. Zároveň s tím je nutné myslet i na bezpečnost při instalaci a následné údržbě solárních systémů. „Při práci na střechách chrání před pádem záchytný systém, na který byste měli myslet už při návrhu solárního systému na střeše,“ připomíná Ondřej Vrbický, vedoucí rozpočtářů společnosti Roofix, předního českého výrobce záchytných systémů proti pádu osob. Když nezbude místo pro kotvicí body záchytného systému a střecha (nebo její část) zůstane nezajištěná, je nutné provádět následnou údržbu například z plošiny, což pro majitele znamená zbytečné komplikace a vyšší náklady. Potřeba kotvicích bodů stoupá zejména na šikmých střechách, jelikož pohyb po nich při údržbě panelů je náročnější a riziko pádu mnohem vyšší.

Denní světlo? Základ interiéru

Kromě obvodového zdiva a střechy tvoří vnější obálku domu také dveře a okna. V případě klasického rodinného domu bývá podíl prosklených ploch 15 až 20 %, u moderněji pojatých staveb může být ještě vyšší. Okny proudí do interiéru blahodárné světlo i čerstvý vzduch zvenčí, ale také tudy může z domu unikat až 50 % tepla. Čím hůře okna těsní, tím více je pak nutné topit. Proto při snaze o zdravé a energeticky úsporné bydlení hraje zásadní roli právě výměna oken. Jestliže si chcete doma udržet co nejvíce tepla, při volbě oken se musíte zaměřit na kvalitu jejich tepelné izolace. Na tu má zásadní vliv zasklení, protože zabírá většinu plochy okna. Ještě před pár lety bylo běžné použití dvojskla, ale s rostoucími nároky na tepelnou izolaci je dnes již prakticky standardem (u novostaveb dokonce požadavkem) izolační trojsklo. Mezera mezi jednotlivými tabulemi skla přitom bývá téměř vždy vyplněna inertním plynem (zpravidla argonem), který vyniká velmi nízkou tepelnou vodivostí a zlepšuje tak tepelně izolační vlastnosti zasklení. Na způsob zasklení, velikost a orientaci oken vůči světovým stranám ovšem nestačí myslet až v okamžiku výstavby. Nanejvýš žádoucí je detailně přemýšlet o oknech už ve fázi projektu rodinného domu. Vlastnosti zasklení se v návrhu výrazně projevují, protože při určité ploše zasklení a vhodné orientaci domu si díky solárním ziskům okny můžete podstatně zlepšit energetickou bilanci celé stavby. Přitom jedna specifická vlastnost zasklení nemusí vylučovat jinou. Moderní zasklení je komplexní výrobek, který dokáže splnit vaše očekávání v mnoha směrech. Klíčový je vhodný výběr podle konkrétních podmínek domu. Například u izolačních trojskel IZOS můžete volit mezi variantami Triple, Energy+ a Shadow. „Zdánlivé detaily rozhodují nejen o komfortu užívání, ale rovněž o energetické a tím i ekonomické náročnosti provozu celé budovy,“ zdůrazňuje Petr Stejskal, obchodní ředitel společnosti HELUZ IZOS. Pro co nejefektivnější využití výhod jednotlivých druhů zasklení je důležitá volba konkrétního zasklení podle světových stran.

Detaily rámového profilu

Když vybíráte okna do pasivního domu, je ovšem třeba nespoléhat jen na tabulkové hodnoty, ale podívat se i pod jejich povrch. Trik se totiž u oken skrývá v drobnostech, které laik snadno přehlédne. To, že okno splňuje normou stanovené parametry a má potřebnou certifikaci, bohužel dnes není dostatečný doklad jeho kvality. „Dvě srovnatelná okna od různých výrobců mohou na první pohled vypadat prakticky stejně a uvádět podobné číselné parametry, jenže v detailech se někdy skrývají poměrně zásadní rozdíly,“ tvrdí Ing. Milena Tomčíková, ředitelka vývoje a produktů společnosti VEKRA. Důležitá je už konstrukce profilu, ale i hloubka uložení skel v rámu (čím větší, tím lepší), druh a tloušťka meziskelního rámečku (měl by být tzv. teplý, plastový), použité kování (celoobvodové alespoň se třemi uzamykacími body) či těsnění rámu okenního křídla. Pro dobrou izolaci oken je vhodné to středové.

Význam větrání

Právě u skvěle těsnících oken však rozhodně nepodceňte význam pravidelného a dostatečně intenzivního větrání. To je nutné po celý rok – i za letních veder a zimních mrazů. V létě větrejte co nejvíce přes noc, v zimě naopak pokud možno za poledne, ale v době mrazů rozhodně ne mikroventilací! Tou byste totiž dostali dovnitř jen suchý mráz, nikoli čerstvý vzduch. Za mrazu je nutné větrat krátce a intenzivně – nejlépe naplno otevřeným oknem tři až pět minut. Lékaři doporučují opakovat takové větrání pravidelně nejméně každé dvě hodiny. Pravidelné či průběžné větrání totiž působí jako nejspolehlivější prevence proti únavě, ale i proti astmatu a dalším závažným onemocněním. Pokud ovšem chcete ekonomické a komfortní řešení, při němž vůbec nebudete otevírat okna, možné to je. V tom případě však musíte vsadit na řízené větrání. Důmyslný systém řízeného větrání s rekuperací (zpětným získáváním) tepla a chladu vám zajistí nejen neustálý přísun čerstvého vzduchu, ale také maximální energetickou úsporu. Ve srovnání s větráním okny to v dobře izolované novostavbě rodinného domu může znamenat úsporu 10 až 15 tisíc korun ročně. Důležité je pořídit celý systém od jednoho výrobce, aby spolu všechny jeho komponenty ladily. Například pro pasivní a nízkoenergetické domy se vyplatí pořídit klimatický modul Zehnder ComfoClime, který je nadstavbou pro kvalitní větrací jednotku Zehnder ComfoAir Q s entalpickým výměníkem a slouží pro dodatečný dohřev a dochlazování vzduchu. Celkovou účinnost ještě zvýšíte, když pro instalaci systému využijete speciální tepelně izolované potrubí Zehnder ComfoTube Therm.

Modrozelená chytrá budoucnost

Co představuje cestu k udržitelné a zdravější budoucnosti? Jednak moderní energeticky úsporná výstavba (jednovrstvé zdění, větší využití dřeva a dalších přírodních materiálů, ekologické zateplení, mokřadní střechy, kvalitní okna s velkoplošným prosklením), jednak maximální využívání obnovitelných zdrojů energie. V našich klimatických podmínkách je pro bydlení dobře využitelná energie biomasy, geotermální energie, teplo ze vzduchu využívané tepelnými čerpadly a energie slunečního záření (především fotovoltaika na střeše). Tyto možnosti lze navíc navzájem kombinovat a vytvořit například inteligentní soběstačný systém za pomoci tepelného čerpadla, fotovoltaiky a baterií pro ukládání přebytků energie. Neznamená to však, že bychom si měli do budoucna vytvářet všichni soukromé ostrovní systémy. Vždyť ve druhém čtvrtletí letošního roku pocházelo už 54 % elektřiny v zemích Evropské unie z obnovitelných zdrojů energie. Jen solární elektrárny se v červnu podílely na čisté výrobě elektřiny v EU již 22 %, čímž předstihly i výrobu jaderných elektráren. Stále větší roli však do budoucna sehrají baterie a chytrá zařízení. Úkolem bateriových úložišť (především těch velkých) se stane zajištění stability evropské sítě, chytrý software s umělou inteligencí pak optimalizuje spotřebu konečným uživatelům.

 

 

text Vít Straňák

foto se souhlasem firem Heluz, UBM, Agrop Nova, Skanska, JRD, LIKO-S, PREFA CZ, Vekra, Satjam, Zehnder

Datum vydání: 30. 4. 2026

Edit: Andrea Moudrá