Naprostá harmonie

Kýžený cíl, doufejme, všech investorů. Ne vždy lze dosáhnout vytoužené rovnováhy, ale našli jsme dům, jehož majitelům se to podařilo. Vznikla rovnováha mezi potřebami a požadavky zadavatele a ochotou či schopností je zhmotnit, mezi životem obyvatel a jejich domovem, mezi soukromím a okolním světem.

C o předcházelo jedinečné stavbě, z jakých pohnutek vyrostla? Rodina se šesti dětmi obývala nejprve velký byt v centru města. Plocha bytu byla sice velká, ale počet pokojů nebyl pro tolik osob optimální. Jakmile to bylo možné, postavili rodiče velký dům, v němž rodina bydlela, než děti dospěly a odešly do světa. Najednou byl dům zbytečně velký, nastal čas uvažovat o další změně. „S myšlenkou na stáří jsme se s manželkou rozhodli, že si postavíme výminek, dokud na to máme sílu, a zvolna jsme začali hledat vhodné místo,“ říká majitel. V menší obci za  hranicí Prahy objevili zajímavý pozemek na jižním svahu. Nebyl drahý možná proto, že je značně úzký a stoupá vzhůru do stráně. „Pozemek jsme měli poměrně dlouho. Jezdil jsem ho pozorovat, vstřebávat atmosféru v různých ročních obdobích, v různých denních a večerních časech, to byla hlavní inspirace pro návrh nového domu,“ pokračuje. „Celý život projektuji domy pro někoho jiného a vím, že na takový pozemek není jednoduché vymyslet dobrý projekt, proto jsem nespěchal.“

Pozemek je protáhlý od vstupu na jižní straně do svahu směrem k severu. Na západní gabionovou stěnu navazuje průčelí garáže.

Ideální spojení

„Vnímám to tak, že nastal ideální stav, kdy jeden člověk je sám sobě investorem, architektem i stavitelem, který si řídí jednotlivé dodavatele a subdodavatele. V takové situaci podle mého názoru k  tomu přistupuje s  absolutně jasným názorem a nedělitelnou odpovědností. Toho lze dosáhnout, i když investor je cizí člověk, jen ta fáze dialogu je poměrně dlouhá a neměla by se podcenit, protože je velmi důležitá.“ Majitel-architekt Ing.  Böhm pracoval na  projektu domu se svou kolegyní Ing. arch. Ivou Veselou. Základní rozvržení předurčil pozemek. Vzhledem k převládajícím větrům a také s ohledem na okolní holou pláň uzavřeli západní stranu zdí s gabionovým obkladem. V domě protáhlého půdorysu je prosvětlení jednotlivých místností dosaženo také pomocí vnitřního atria, sousedícího s  ložnicí. Prostorná společenská část, vhodná pro setkávání početné širší rodiny, je situována při jižním průčelí s  výhledem do  údolí. Část privátní, původně zamýšlený výminek, je v  zadní části směrem do svahu. Obsahuje ložnici, pracovny, knihovnu, šatnu a  hygienické zázemí. Spodní podlaží objektu ve svahu má menší plochu, rozdělenou mezi dva pokoje, koupelnu a technickou místnost. Dispozice vychází z předchozích zkušeností majitelů. „Se ženou jsme věděli, co chceme. Jaké jsou naše potřeby, co máme rádi, jak trávíme volný čas, nakolik se navštěvujeme s množstvím přátel. Myslím, že se podařilo to, oč jsme se snažili – aby dům rezonoval s osobitou atmosférou toho místa. Různé vnitřní prostory jsou do různých stran otevřené, takže v každé denní době se někde odehrává něco, co je zajímavé vtáhnout dovnitř. Východ slunce za velkou prosklenou plochou, jižní strana s výhledem přes údolí na pruh lesa, atrium, kde se ranní slunce odráží v  gabionech, to všechno patří právě k tomuto domu. Tak vypadá ideální bydlení – v kteroukoliv denní dobu si vychutnat’místo, kde dům je.“ Vědomí jednoty, sounáležitosti se světem okolo.

Sprchový kout je opravdu jen koutem místnosti s vyspádovanou podlahou k odtoku. Na jedné straně otevřený a dostatečně široký prostor je oddělený rovnou skleněnou deskou. Přístup je zcela bezbariérový.

V hlavní roli dřevo

Tvůrci uvažovali o stavbě, která zbytečně nezatíží životní prostředí a která bude uživatelům vyhovovat. „Ze zkušenosti vím, že rodinné domy slouží zpravidla nejvýš pro dvě generace. Nejpozději třetí generace pak dům kompletně přestavuje nebo odchází jinam,“ říká autor. Zvažoval, jestli je opravdu nutné, aby stavba rodinného domu byla z  bytelných materiálů jako cihly nebo železobeton, který je z  hlediska ekologie obzvlášť problematický. Debaty s  přítelem architektem Brotánkem, který se věnuje pasivním, nízkoenergetickým a  ekologickým stavbám celý život, jej utvrdily v rozhodnutí stavět ze dřeva. Do realizace podle jedinečného projektu se s elánem pustil stavitel Jan Málek. Tři betonové opěrné stěny tvořily v zářezu do svahu na jednu stranu otevřenou vanu, do  které bylo potřeba vsadit dřevostavbu. To znamená, že v suterénu nebyl k nosné dřevěné konstrukci přístup z  vnější strany, aby se zakryla obvodovými stěnami. I  s  takovým úkolem se autor a stavitel úspěšně vypořádali. Stavba je na místě montovaná z dřevěných lepených I-profilů Steico, podlaha, stěny a strop jsou z  dřevoštěpkových a  dřevovláknitých desek, vše při dodržení zásad difuzně otevřené konstrukce. Celý dům leží asi 80 cm nad terénem, na  lepených modřínových pražcích, uložených na  betonových patkách. Díky tomu může kolem dřevěné konstrukce proudit vzduch nejen ze stran, ale i zespodu, což je jí velmi prospěšné. Povrch ke svahu přisedlého objektu ve tvaru prostého hranolu tvoří provětrávaný obklad z modřínových prken a kamenné gabiony. Horizontály atiky a stropu mezi dvěma podlažími zvýrazňuje obložení hladkými dřevovláknitými deskami šedé barvy. Za atikou je skryta mírně vyspádovaná sedlová střecha s rostlinným povrchem.

Na podlaze ložnice je mozaika z tropického dřeva. Jeden z jejích odstínů se opakuje na obkladu stěny z tmavého dubu. S ním kontrastuje postel a police ze světlé břízy.

Pro pohodu uživatelů

Po  všech stránkách mimořádně kvalitní dům postoupil v minulém roce v soutěži o titul Stavba roku mezi patnáct nominovaných jako jediný rodinný dům. Za nejdůležitější však tvůrci považují, že přesně odpovídá potřebám, životnímu stylu, zvykům a rituálům uživatelů. Náš hostitel připomíná, jak je důležité, aby si investoři uvědomili, že dům si patrně postaví jednou za život. Že to není zboží, které by měnili každé dva roky jako oblečení. Že se vyplatí přípravě a projektu věnovat opravdu maximum úsilí i času. „Když si stavebníci najdou dobrého architekta, se kterým se vyladí na  stejnou tóninu, věnují dostatek času dialogu s ním, pak se podaří udělat dům, ve kterém se jim bude dobře žít, kde nebudou zakopávat o nějaké problémy, na které se zapomnělo. A nemusí se bát, že by to vyšlo dráž, než kdyby si vybrali z katalogu, protože se jim to vrátí v podobě spokojeného bydlení. Architekt častokrát navrhne řešení, které celou stavbu dokáže zlevnit, všechno nasměruje k naplnění potřeb uživatelů. V domě pak není nic, co tam prostě tak nějak vyšlo.“

VIZITKA DOMU

Plocha pozemku: 1047 m2
Zastavěná plocha: 340 m2
Užitná plocha: 206 m2
Autor projektu: Ing. Karol Böhm, Ing. arch. Iva Veselá
Dodavatel: firma Jan Málek Choceň Dřevěná konstrukce systému STEICO, střešní plášť oddělený od nosné konstrukce 12 cm vzduchovou mezerou, provětrávaná fasáda z modřínových prken, gabionový obklad na železobetonové opěrné zdi, v atriu gabionová stěna, zelená střecha
Tepelná izolace: foukaná celulóza KLIMATIZER+
Vnitřní omítky: hliněné, tloušťka 7 cm, akumulují teplo
Okna: dřevohliníková, modřín, trojsklo
Vnitřní dveře: šedý lak matný, bez polodrážky s vnitřními panty
Podlahy: dvě stě let stará smrková prkna z demolice, průmyslová mozaika z exotických dřevin, keramická dlažba, koberec, terasy a atrium exotické dřevo bangkirai
Vytápění: teplovzdušné s rekuperací, tepelné čerpadlo vzduch-voda, sluneční kolektory,
Schodiště: vřetenové z hliníkových odlitků

Karla Mafková
Foto: Pavel Rydl

Edit: