Pět otázek pro… Cyrila Dunděru

Papírové tašky „Bag“ s praktickým tvarováním, bytelná svítidla „Light“ z betonu nebo subtilní ocelová geometrie houpacího křesla „Rocking chair – Loewy“ ukazují na estetickou vnímavost autora a jeho schopnost navrhovat účelné věci. „Design pro lidi“ pochází z pera Cyrila Dunděry, studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Z rozhovoru se dozvíme o jeho inspiraci, záměrech i zahraničních zkušenostech.

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo nebo překvapilo po pracovní stránce?

Potěšil mě přístup lidí na Vysoké škole umění, řemesel a designu v Konstfacku ve Stockholmu, kde jsem strávil poslední půlrok. Překvapilo mě, s jakým odhodláním studenti pracují a jak dokáží ocenit práce jiných. Při finální prezentaci našeho projektu za námi chodili profesoři a studenti i z jiných kateder a klepali nám na ramena s větou „Good job.“ To mne velice překvapilo a dodalo důvěru v to, co dělám.

2

Houpací křeslo ROCKING-CHAIR LOEWY, ocel, 2015

1

Skládací taška BAG, papír, 2015

V čem je váš přístup k designu jedinečný?

Snažím se, aby každý výstup mé práce byl na první pohled zřetelný, jednoduchý a vizuálně estetický. Je důležité, aby se návrhy líbily nejen mně, ale také lidem v mém okolí. Právě ve Švédsku zdůrazňovali, že nenavrhujeme jen pro sebe.

Který projekt vám přinesl největší radost?

Jednoznačně „paper bag“. Když byly poprvé vystaveny mimo školu v Miláně, lidem se líbily a já si řekl, že za něco stojí. Poté jsem se s nimi dostal na pražský Design Week, kde jsem patnácti umělcům, designérům, grafikům a ilustrátorům nabídl spolupráci na výstavě. Každému jsem dal jednu tašku, aby ji nějak podle sebe pokreslil, pomaloval, počmáral nebo polepil. Nechal jsem jim volnou ruku a nakonec vzniklo 15 originálů. Na paper bag jsem měl samé kladné ohlasy, což mě potěšilo.

Spokojený jsem také s dalším, zatím posledním projektem, jenž vznikl během půlroční stáže na Konstfacku, sestavou laviček “Bench”. Tento interaktivní projekt slouží meeting place, tvoří ho variace různých velikostí laviček, které se dají modifikovat podle potřeby a uspořádat tak, aby si každý našel svůj osobní prostor. Z projektu jsem si odnesl hodně zkušeností. Například jsem se naučil jak jednat s lidmi z jiných kultur a zemí, kteří často nemluvili anglicky. Vzájemnou komunikaci jsme našli mimo jiné přes workshopy, a to tak, že jsme dali k dispozici spoustu barev, tužek a sprejů, volnou ruku a větu „Express yourself“ – vyjádři se. Další cennou zkušeností byla možnost vyrobit si nábytek od úplného začátku až do konce. Tady v Praze se k dílnám moc nedostanu a většinu věcí co vymyslím, musím někomu zadat k výrobě.

3

Papírová stolička NOTRAC, pevná i bez lepení, seminární práce na UMPRUM, 2015

4

Dřevěná stolička DOOW, dubový masiv, seminární práce na UMPRUM, 2015

5

Kovová stolička LATEM, seminární práce na UMPRUM, 2015

JEDNÍM SLOVEM – nejoblíbenější

dětská hračka: Woody (Toy story)

písnička, hudební interpret: Leon Vynehall – Its Just

film: Fear and Loathing in Las Vegas

kniha, spisovatel: Metabarons, Neil Gaiman

místo na zemi: Praha

artefakt: vzorník barev ze 60. let

barva: šedomodrá

nápoj: whisky

mimoprofesní činnost: cestování

6

7

Variace laviček BENCH, interaktivní projekt, stáž ve Stockholmu, 2015

Jak si představujete pěkné bydlení?

Líbil by se mi středně velký byt s vysokými stropy, ideálně s menším pokojem navíc jako ateliérem. Po celém bytě bych chtěl mít všechny drobné předměty a objekty, které za ty roky posbírám – od designu přes cetky z blešáků až po komiksy a komiksové figurky.

Pokud byste si mohl splnit tři umělecká přání, která by to byla?

Spolupracovat se světovými galeriemi a Design Weeky. Právě díky podpoře od Czech Design Weeku mám příležitost vystavovat na Design Weeku ve Stockholmu v únoru 2016. Vybavit byt v New Yorku. A vytvořit objekt, o kterém se bude mluvit ještě hodně dlouho.

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

img.php
Foto: z archivu Cyrila Dunděry

Edit: