V kostce na kopci

Mnozí ten pocit znají. Když se dopracují k domovu podle vlastních představ, už se jim ho ani moc nechce opouštět. Nedokáží se ho nabažit a nejlépe se cítí právě tady. Tento syndrom postihl i majitele navštívené vily. Už když jsme zastavili před vraty, ani jsme se jim moc nedivili.

Funkcionalistická kostka na kopci dokáže pořádně otevřít oči. Když je hezky, dohlédne až do Rakouska. Ale ani pohled zblízka není k zahození. V nově postavených čtvrtích se většinou vždy najde nějaký ten skvost, který chce něčím zaujmout. Když už ničím jiným, alespoň nevkusem. Tady takový nenajdete. Obyvatelé znali asi jen samé dobré architekty. Vedle sebe si v gentlemanských odstupech svorně žijí samá vydařená díla. Beze špetky ironie – vskutku harmonický pohled. A ještě ho násobí přítomnost lesa.

 

Zpověď majitelů

Hned v úvodu nám hostitelka prozrazuje: „V únoru tomu budou tři roky, co jsme se sem nastěhovali. Nebylo to naše první bydlení v domě, takže jsme už poměrně přesně věděli, co chceme a potřebujeme. Dům s funkcionalistickým nádechem, hodně teras a východy z domu do všech světových stran. Původně jsme plánovali v exteriéru jen jediný vodní relaxační prvek. Vířivku na terase, z níž se zejména v noci otevírá krásné panorama. Ale máme tři děti a ty mě a manžela přehlasovaly ve prospěch bazénu. I když jsem se zpočátku zdráhala, dnes toho vůbec nelituji. Protože je voda vyhřívaná, bazén má opravdu intenzivní využití. Využívají ho nejen naše děti a jejich kamarádi, ale v hojné míře nakonec i já.

“Nyní projděme dovnitř: „Protože se celá rodina věnuje jezdectví, hned u vstupu jsme požadovali situovat „špinavou“ šatnu včetně sprchy. Je to velmi pohodlné. Hodně času trávíme s manželem v posilovně, takže ani tato místnost v domě scházet nesměla. Zbožňuji oheň v krbu, v domě jsme si ho dopřáli hned dvakrát. Jednak v pracovně, kde si ho zapálím vždy, když to jen trochu dovolí počasí. Druhý je v obývacím pokoji, kde se stal jakýmsi symbolem naší rodiny. Když řešíme nějaký problém, rodinná rada zasedá právě u něj,“ vysvětluje naše hostitelka.

Dole ve dne, nahoře v noci. Jinými slovy: tradiční dispoziční koncept. Na první pohled je trochu netradiční, že byste v domě marně hledali klasický pokoj pro hosty. Bez obav, při návrhu opravdu nedošlo ke školácké chybě. Nenápadnými dveřmi v hale v přízemí se vstupuje do samostatné bytové jednotky. Má vlastní kuchyň a koupelnu a patří k ní i terasa. „Byt nejvíce využívají babičky. Když z nich některá zavítá do našeho města, může být celá rodina pospolu, ale zároveň odděleně,“ prozrazuje paní domu.

Poschodí je již výsostnými vodami domácích. Dva dívčí pokoje koupelnu sdílejí, chlapecký pokoj má samostatnou. Stejně jako ložnice rodičů, k níž patří i samostatná šatna. „Když se dům navrhoval, sobecky jsme si s manželem ukrojili největší kus poschodí. V naší ložnici máme na míru zhotovenou postel v atypické šířce. Jsme rodina ,filmožroutů‘, a protože máme v ložnici projektor s plátnem, potřebovali jsme i dostatečně velké ,hlediště‘,“, směje se domácí paní.

„Vždy se mi líbil minimalismus, ale takový ten s duší. Ve sterilním prostředí bychom asi sotva našli to pravé útočiště. Za pomoci designérů se nám podařilo vytvořit jakýsi kompromis. V mém životě sehrávají důležitou roli i zvířata. Po domě jsem nikdy moc netoužila, ale na druhou stranu v bytě bychom si je v takovém množství nikdy nemohli dovolit. Tady s námi žijí tři psi, kocour, rybička a dvě želvy.

Tenhle dům nás naučil žít tak trochu jinak, více s přírodou, proto jsme tu tak spokojení. Ráno si vyjít se psy do nedalekého lesa, kde potkáte procházející se srnku nebo daňka, je úžasné. I sníh se tu drží mnohem déle než ve městě. Představte si večer, když je všude kolem sníh a vy se kocháte tou bělostí z horké vody ve vířivce. Je to kouzelné místo.“

Zpověď architektů

Ing. arch. Pavol FRANKO a Ing. arch. Radoslav GREČMAL, GFI, www.gfi.sk

„Architektonický návrh zohlednil výškové poměry na pozemku i jeho rozměry, orientaci příjezdové komunikace, světové strany a samozřejmě požadavky investora. Na základě těchto vstupních údajů jsme navrhli rodinný dům, který v plné míře vyjadřuje individualitu investora a jednoznačně prezentuje jeho názory na bydlení i jeho vztah k okolnímu prostředí. Architektura domu z hlediska řešení hmoty reflektuje na tvar a formu pozemku. Rodinný dům tvoří dva základní objemy pravoúhlých tvarů. Jednopodlažní je orientován ke vstupu na pozemek, přičemž ještě zhruba ve středu je předělen prosklenou vstupní chodbou, dvoupodlažní je orientován k zadní části pozemku, na jihozápad. Obě části mají plochou střechu s atikou. Tyto základní hmoty jsou spojeny prosklenou spojovací chodbou ve tvaru T. Půdorysné uspořádání objektů respektovalo světové strany, respektive pohyb slunce, což se promítlo do umístění obytných prostorů domu a jejich prosvětlení. Dům je navržen v nízkoenergetickém standardu.“

 

Co prozradili designéři

Ing. arch. Martin PAŠKO, Bc. Helena VOLEKOVÁ, Ing.arch.MichalTOMAŠÁK, m studio, www.mstudio.sk

„Když jsme se s majiteli poprvé setkali, dům existoval jen na papíře. Už tehdy však měli poměrně jasnou představu o celkovém vyznění interiéru: moderně zařízený, ale zároveň útulný. Dominantou společenské zóny mělo být centrálně otevřené ohniště. Trvali i na dřevěné podlaze s výraznější kresbou, bez níž by si nedovedli představit teplo domova. Dalším přáním byla kovová postel v ložnici. Naší představou bylo celistvé působení domu. Svým konceptem jsme chtěli dosáhnout přiměřeného prostoru pro všechny aktivity v domě. Do dispozičního řešení jsme zasahovali jen nepatrně. Barevnost povrchů jsme ladili do neutrálních tónů, ke zpestření jsme použili výraznější akcenty. Charakter společenské zóny dotváří i obklad z přírodního kamene na zdi. Na náš návrh dřevěnou podlahu v domě na některých místech vystřídal elegantní gres. Při výběru jednotlivých nábytkových kusů jsem vycházeli z rozměrových možností prostoru. Zvolili jsem nadčasové kusy od renomovaných značek. Barevnost solitérů jsme přizpůsobili podlaze. Pomohli jsme i vybírat doplňky, provedli jsme užší výběr a domácí si už zvolili z těchto konkrétních produktů.“

---

Na závěr si neodpustíme stručný komentář: souhra a intenzivní spolupráce všech tří zainteresovaných složek vyústila do opravdu kompaktního a působivého bydlení.

---

Denisa Slančová, Zlatka Vargová, foto Lýdia Jušková, Vladimír Vavrek

Datum vydání: 28. 5. 2022

Edit: Andrea Moudrá