Vypěstuj si na balkoně a sněz!

Ovoce, zelenina ani bylinky nepotřebují bezpodmínečně záhon nebo velkou zahradu na to, aby se jim dařilo. Můžete být hrdí na své výpěstky, i když máte třeba jen malý balkonek.

Vyvýšený záhon Ketter Urban Bloomer je samozavlažovací a má pracovní výšku v úrovni paží. Objem 110 l, rozměr 114 x 47 x 85 cm. 3 249 Kč, Foto Hornbach

Foto Hornbach

 

Zahradničení je požitkem, kterého se není třeba vzdát ani v případě, že obýváte byt v centru města. Pokud chcete mít svůj balkon plný voňavých bylinek a čerstvého ovoce i zeleniny, není to nemožné. Mnoho odrůd se totiž hodí pro výsadbu na balkon nebo na terasu, například v pěstebních samozavlažovacích truhlících nebo pěstebních nádobách, kbelících či květináčích. Jaké druhy však vybrat a na co je důležité nezapomenout?

Vertikální zahrada využívá barevné dřevěné truhlíky, do kterých jednoduše vložíte květináče s bylinkami, zeleninou nebo jinými rostlinami. Foto Shutterstock

 

Bylinkové balkonové zahrádky

V bylinkových balkonových zahrádkách se nejčastěji objevují bazalka, pažitka, petržel, řeřicha, kerblík, kopr, libeček, středomořské bylinky, šalvěj, rozmarýn, tymián, oregano, estragon, máta, levandule či meduňka lékařská. „Bylinky se dají obecně rozdělit na jednoleté, to jsou například bazalka, kopr či lichořeřišnice, a dvouleté nebo víceleté mrazuvzdorné bylinky, kupříkladu potočnice lékařská, pažitka, tymián či máta peprná. Pokud si chcete vaší balkonové bylinkové zahrádky dlouho užívat, měli byste se rozhodnout pro druhou kategorii,“ doporučuje David Benda, odborník z oddělení zahrady v Hornbachu.

V samozavlažovacím truhlíku Balconera Cottage se bude dařit levandulím i rajčatům. Plast, imitující ratan, je mrazuvzdorný i UV odolný. Cena podle velikosti. Foto Lechuza.

Zelenina a ovoce

Na balkoně lze vypěstovat jak plodovou a salátovou zeleninu, tak dokonce i naťovou, luskovou a kořenovou. Mezi konkrétními druhy jsou nejlepšími adepty rajčata, ředkvičky, fazole, různé odrůdy salátu, paprika, lilek či například chilli papričky. Co se týká ovoce, i na malém prostoru můžete vypěstovat jahody, rybíz, ostružiny, maliny, angrešt či kiwi. Oblíbenými odrůdami u městských pěstitelů jsou i dřeviny sloupovité ho růstu. Jak už název napovídá, jejich hlavní výhodou je právě sloupkovitý tvar, který nezabírá místo do šířky a je vhodný i na menší terasu. Výšku dřevin lze dokonce lehko přizpůsobovat zkracováním vrcholového výhonku. Nejoblíbenějšími druhy jsou odrůdy jabloně a hrušky.

 

Umístění balkonu je zásadní

Pro pěstování ovoce, zeleniny i bylinek jsou ideální jižní balkony. „Pokud se váš balkon nachází na severní straně, měli byste si vybrat porosty, které potřebují málo slunce, ze zeleniny je to například zelí nebo hrách,“ radí odborník David Benda. Pro malý prostor balkonu je skvělým řešením takzvané vertikální pěstování. Stačí si vybrat zeď natočenou ke slunci a na ni upevňovat květináče.

 

Pěstební nádoby a zavlažování

Při zařizování balkonové zahrádky také nepodceňte správnou velikost květináče a sazenic vhodných pro tento druh pěstování. „Je to stejné jako u bot, v případě pochybností je lepší zvolit o jedno číslo větší než menší. U pěstebních nádob rozhodně nezapomeňte na otvory pro odvod vody, pokud není prostor balkonu chráněný stříškou před deštěm. Dbejte na to, aby kořeny rostliny měly vždy dostatek vody. Zvláště ovoce a zelenina potřebují každodenní zavlažování, které musí být nejintenzivnější v horkých letních měsících. A nikdy nezalévejte příliš studenou vodou,“ říká David Benda. Dobře mohou posloužit i samozavlažovací květináče či truhlíky. Samozavlažovací systém pěstebních nádob totiž zaručí, že si každá z rostlin sama vezme právě tolik vláhy, kolik potřebuje. Stačí je jednoduše zasadit i s pěstebním květináčem, ve kterém jste je zakoupili, a plnicí šachtu dolít vodou. Je dobré mít na paměti, že tmavé květináče přitahují slunce. Nádoba se tak zahřívá rychleji a to může rostlině velmi uškodit. Vhodnější volbou jsou tedy nádoby se světlou barvou nebo z hlíny.

 

Hnojení

Rostliny v nádobách nedisponují dostatkem živin jako rostliny v zahradě. Mají omezený přísun substrátu, z kterého časem odčerpají všechny potřebné látky pro zdravý růst. Proto jim dopřejte dostatek hnojiva. Hnojivo ale používejte až nejdříve tři týdny po zasazení rostlinky. V čase kvetení potřebují rostliny minerální hnojiva v podobě zálivek. Důležité je připravit správnou koncentraci podle návodu na obalu. Nesprávným poměrem byste mohli totiž rostliny spálit. Bylinky, ovoce i zelenina mají na poměr živin mezi sebou přirozeně rozdílné požadavky, proto vždy vybírejte jen hnojivo speciálně určené pro danou kategorii.


Čím zkrášlit prakticky osázený balkon?

Příklady rostlin (vhodných na jižní stranu):

Afrikány – nevadí jim přímé slunce, teplo ani sucho, dobře se vypořádají i s přemokřením a navíc odpuzují mšice. Odstraňte jim občas odkvetlé květy.

Muškáty – přímé slunce prospívá jejich květenství a nedostatkem světla trpí. Díky listům umějí dobře hospodařit s vláhou, proto vám odpustí, když na ně občas zapomenete.

Petúnie, surfinie – nesnášejí průvan, chraňte je proto před větrem. Aby měly sílu růst a kvést, pravidelně jim protrhávejte odkvetlá kvítka. Vyžadují pravidelnou a bohatou zálivku. Vhodné je hnojivo s vyšším obsahem železa a vápníku.

Vějířovky – jsou odolné vůči větru a dešti. Mají dužnaté listy, které jim pomáhají přežít kratší chvíle sucha. Vyhovuje jim pravidelná zálivka měkkou vodou a mírně vlhká půda. Jsou samočisticí a o odkvetlé květy se postarají samy.

Růže – na balkoně se dají pěstovat ve velkém květináči. Potřebují spoustu světla a dostatek zálivky, dejte si ale pozor na přelití, které jim ničí kořeny. Aby mohly vodu lépe vstřebávat, nasypte na povrch substrátu trochu štěrku nebo mulče.

Kosmatce a šrucha – kosmatec si vystačí s dostatkem sluníčka a opravdu mírnou zálivkou. Na rozdíl od většiny ostatních rostlin nevyžaduje přihnojování. Jediné, co si bude přát, je ochrana před deštěm. Podobně nenáročná je šrucha. Stejně jako kosmatec nesnáší přemokření. Ocení tedy, když jí do substrátu přidáte písek, vytvoříte drenážní vrstvu a hlavně odtokový otvor.

Teplomilné bylinky – horké středomořské podnebí svědčí levandulím. Díky schopnosti dobře hospodařit se zálivkou jí nepotřebuje velké množství. Dalšími vhodnými bylinkami jsou myrta, rozmarýn, tymián, oregano nebo šalvěj.

Středomořské rostliny – například citrusy vyžadují kyselý substrát a zálivku z dešťové vody. Od konce dubna do prvních mrazíků můžete letnit třeba oleandr. Chraňte ho před větrem a deštěm, dopřejte mu dostatek dešťové vody, živin a pravidelně odřezávejte odkvetlé květy. K dalším patří ibišky, palmy, vavřín, jasmín lékařský, cypřiš, agáve, kaktusy a sukulenty nebo juka.

 

text redakce

foto Shutterstock a se souhlasem firem Hornbach a Lechuza

 

 

 

Edit: