Zahrada na šumavském potoce

Kousek za šumavskou obcí Stachy, za nízkou, romanticky tvarovanou zídkou vykukuje nevšední, nově založená zahrada, svažující se k potoku pod pozemkem. Majitel usiloval o to, aby výsadba ladila se šumavskou květenou a vzrostlými stromy, které rámují pozemek.

Na zahradě pana Milana Kramla tak neroste nic, co by nemohlo růst na břehu kteréhokoliv šumavského potoka. Bují tu fialově kvetoucí rdesna, mohutné trsy kapradin, dobře se tu uplatňují i žlutě kvetoucí kontryhele, tu a tam narazíte na polštáře mateřídoušky, lesní zvonky a kakosty. Nechybí ani kytky patřící do klasické babiččiny zahrádky, včetně růže stolístky.
Kostru nově vybudovaných částí zahrady tvoří kleče s pozadím vyšších borovic a smrků. Mezi nimi se prosazují mohutné trsy ozdobných trav, vřesy a vřesovce.
Zahradě dává punc neobyčejnosti existence potoka s rámcem mohutných listnáčů, ale i terénní úpravy, které horní část pozemku vyzvedly nad údolní nivu.

1

Jednou z důležitých terénních úprav bylo zvýšení a zpevnění břehů potoka.

3

Pryskyřník veliký zdobí mělčiny jezírka v době, kdy již ostatní vodní rostliny odkvetly.

4

Kaskáda kamenných koryt dominuje stráni vedle domu.

ZA KAMENNOU ZÍDKOU

Od frekventované silničky procházející vesničkou cloní zahradu nasucho položená kamenná zídka, lemovaná u paty sytě zelenými ostřicemi. Ze spár mezi kameny visí chomáče modrých zvonků a kakostů, na vršku kvetou netřesky. Je tak zajímavá, že tu zastavují projíždějící auta či náhodní kolemjdoucí, aby si neobvyklou stavbu prohlédli.
Zídka zaujme nejen svojí mohutností, ale i tvarem, připomínajícím zvlněný hřbet velryby. Její bytelnost není samoúčelná, i když to na první pohled není z ulice zřejmé. Neplní jen oddělovací funkci, ale z vnitřní strany zahrady zastává i funkci opěrnou. K zídce je totiž nahrnuto temeno vyvýšené terénní vlny, postupující zahradou zdola nahoru, osázené koniferami. Časem by z nich měla vzniknout živá hradba, která odcloní silnici a dodá domu i zahradě více soukromí.

11

Obvodová kamenná zídka je zvlněná jako okolní šumavské kopce.

JEZÍRKO S MOKŘADLEM

Stačí udělat pár kroků za zídku a objevíte ovál jezírka osázeného lekníny, s okraji přecházejícími do „pravého“ šumavského travního mokřadu. Na jeho okraji tu a tam posedávají žulové balvany, mezi nimi prorůstají skalníky a mech. Výsadba v okolí jezírka, to jsou nejprve nízké a vyšší kleče s podrostovými rostlinami, za nimi kaskáda z vyšších jehličnanů – borovic a smrčků.
Okolí jezírka ozvláštňuje okružní cestička, vydlážděná mozaikou z nepravidelně sekané žuly. Příjemné napětí mezi neokázalou přirozenou výsadbou a precizně provedenými architektonickými prvky (zídkami, můstky či dlažbami) dodává této zahradě punc originality.

5

Kaskáda vodních koryt směřuje do spodní kamenné stírky, odkud voda svlažuje výsadby.

6

Tvůrci zahrady nechtěli botanickou sbírku, ale rozsáhlé několikadruhové výsadby.

VODNÍ KASKÁDA Z KAMENNÝCH KORYT

Nejvýraznějším prvkem zahrady propojujícím její horní část s údolní nivou u potoka je vodní kaskáda. Je sestavená z několika koryt a jejich segmentů usazených na nosné konstrukci ze žulových hranolů. Voda přitéká z jezírka, protéká koryty a spadá do staré kamenné stírky, zakryté drobnějšími valouny. V uzavřeném okruhu se pak vrací zpět do jezírka.
Ale to jsme již spolu s vodou překonali svah dělící od sebe tzv. horní (s jezírkem) a dolní zahradu (s potokem) a doputovali až k nivě s mechově zeleným trávníkem. Zde, v pergole přecházející v horním patře v pavlačovou přístavbu, jíž je obehnaná dolní část domu, je také jedno z oblíbených míst posezení majitele i jeho rodiny.

DOLNÍ ZAHRADA

Dolní zahrada přiléhá z jedné strany k potoku, obrostlému vrbami, olšemi a lipami. Tvoří ji především trávník, vroubený vysokými ostrůvky vyskládanými z kapradin, různobarevných host a vysokých travin. Tu a tam objevíte vzrostlé udatny nebo koberce bergenií. Ostrůvky barevně oživují podrostové rostliny – vrbiny, kakosty, mochny a mléčivce.

7

Plocha krátce střiženého trávníku dá vyniknout okolním „divokým“ výsadbám.

8

Zelený lem částečně stínící pohled za potok je tvořen kapradinami, kokoříky, udatnami, žluťuchami a vyššími druhy trsnatých travin. Ani jedna výsadba nemá okraj narýsovaný podle pravítka, vše přirozeně meandruje.

ZVÍŘATA NA ZAHRADĚ

Jednotlivé kompozice oživují masivní balvany, vybízející k posezení. Jsou umístěné jako malé observatoře – každý z nich nabízí trochu jiný výhled, kupříkladu na potok a ovce na protější louce.
Majitel vyrostl v sousedním stavení. Na čas se ze Šumavy odstěhoval, ale v roce 1994 se sem natrvalo vrátil. “Miluji zeleň a potřebuji mít kolem sebe zvířata, rok od roku tíhnu víc a víc k přírodě.”
Skoro na každém vzrostlejším stromě tu proto objevíte krmítko, na něž přilétá okolní ptactvo – od sýkor po šoupálky a dlasky. Na potoce se objevují skorci i vzácní ledňáčci. Na sousedním dvorku, odděleném od vlastní zahrady jen nízkým dřevěným plůtkem se hemží slepice, krůty, perličky i husy. Kromě toho majitel chová i stádečko ovcí.
Na okrasnou část zahrady sice nemají přímý přístup, bydlí za potokem, ale lze je dobře pozorovat. “Dělá mi dobře, když se můžu koukat na život kolem sebe. Třeba i půl hodiny vydržím pozorovat, jak se vracejí husy z pastvy.”

9

Nejhojnějšími dřevinami zahrady jsou borovice, zejména kleč a blatka. Tvarovou pestrost zajistí prostřídání se smrky, jalovci a keřovitými vrbami. Zejména v asociaci s bouřkovými mraky, které se nad zahradou stáhly, vypadají výsadby velmi „šumavsky“.

MODELACE TERÉNU

I když zahrada dělá dojem, jako by takto vypadala odjakživa, ve skutečnosti je výsledkem dosti dlouhé a nesnadné přestavby. “Původně to byla obyčejná venkovská zahrada s pravidelnými chodníčky s obrubníky, s ovocnými stromy a záhony zeleniny. S její podobou jsme však nebyli spokojení, chtěli jsme něco jiného, ale neuměli jsme to přesně pojmenovat. A tak jsme se se ženou obrátili na odborníky, až jsme se dostali ke klatovskému architektovi ing. Weinfurterovi. Ten si dal podmínku, že s přestavbou zahrady se musí proměnit i dům a dokonce doporučil i architekta.”
Začalo se od základů – terén se musel přemodelovat, pozemek spolykal neuvěřitelná kvanta zeminy a kamene. „Časem jsme museli vybudovat i protipovodňový val, protože náš poklidný potůček, ve kterém se lze v létě tak báječně osvěžovat, se občas nečekaně rozvodní,“ vysvětluje majitel.

FOTO: Zdeněk Roller

Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

img.php

Uložit

Edit: