Otevřený společenský prostor jako srdce domu

Zajímalo nás, jak to vypadá, když si architekt rekonstruuje vlastní dům. Opavský architekt Adam Weczerek nám dovolil nahlédnout za vstupní dveře… Dozvíte se, jak lze s minimem nákladů proměnit vnitřní prostory starého obydlí, vytvořit prosluněný obývací pokoj i na severní straně domu a propojit ho s exteriérem.

Jaký byl původní stav vašeho domu?

Můj dům se nachází v klidné části obce Kravaře. Parcela je velká cca 1200 m2, s příjezdovou komunikací na jižní straně. Původní objekt byl umístěn asi pět metrů od komunikace a metr od hranice parcely na západní straně, na niž ze severní a východní strany navazuje zahrada. Dům byl postaven v padesátých letech. Jednalo se o dvoupatrovou stavbu, se sedlovou polovalbovou střechou a částečným podsklepením. V osmdesátých letech byla na severní straně provedena necitlivá dvoupatrová přístavba s plochou střechou. Záměrem mé rekonstrukce bylo vytvořit moderní bydlení pro jednu rodinu s minimálními náklady, a tudíž s minimálními zásahy do stávajícího objektu. Šlo tedy především o změnu vnitřního uspořádání, zejména pokojů a dále fasády domu.

3

Do otevřeného společenského prostoru prostupuje zahrada ze dvou světových stran najednou.

2

1

Exteriér domu tvoří dvě odlišné tvarové i materiálové hmoty. Starší část má bílou omítku. Novější hmota je zvenku obložena lehkou dřevěnou konstrukci s modřínovým obkladem.

4

5

Dezolátní stav budovy před rekonstrukcí

Jaký byl plán rekonstrukce a na co jste se v něm zaměřil?

Vzhledem k tomu, že se nejednalo o novostavbu, byli jsme nuceni využít stávající dispozici. Koncept řešení interiéru a exteriéru tedy vychází ze dvou hmot, původní stavby a staré přístavby. Jednotlivé hmoty domu jsme pak na fasádě materiálově a barevně odlišili. A toto členění vytváří také nové, základní interiérové schéma domu. Starší část, která zahrnuje vstup, komunikace, sociální a technické zázemí a ložnici, má bílou omítku. Novější hmota, obsahující celou společenskou část domu, tedy obývací pokoj, kuchyň, jídelnu a galerii, je zvenku obložena lehkou dřevěnou konstrukcí s modřínovým obkladem. Původní stavba byla dispozičně naprosto nevyhovující a předimenzovaná. Proto jsme se rozhodli redukcí pokojů, jejich spojováním, bouráním příček, stěn a části stropu a vytvořením takzvaného vyvýšeného poschodí (galerie) s pracovním koutem opticky propojit patra, vybudovat nové členění interiéru a dát tak jiné funkce nově vzniklým pokojům. Prostor tím získal vzdušnost a spojení s exteriérem. Rekonstrukce proběhla v období dvou let za použití standardních stavebních materiálů a technologií, v podstatě svépomocí. Nově se dostavělo pouze závětří.

6

7

Propojení pater působí až sochařsky, jako by bylo vytesáno z jednoho kusu bílé hmoty. Do něj jsou pak vsazovány další objekty – kuchyň, krb, stůl…. Použité dřevěné materiály na kuchyňském nábytku, lemech, podlaze, ale také na fasádním obložení této velké společenské místnosti odkazují na vztah majitele k přírodním materiálům. Praktická podlaha je z masivních dřevěných parket merbau, celoplošně lepených k podkladu.

8

13

10

Kuchyňská a obývací zóna jsou propojeny nepřehlédnutelným, černým, vloženým objektem – kamenným krbem. Jeho břidlicový obklad spolu s živým ohněm, oproti tomu vysoký lesk moderní televize a dalších vymožeností 21. století, vytvářejí kontrast ve formě starého a moderního materiálu.

11

12

Jak jste měnil vnitřní uspořádání domu a jeho funkci?

Velká otevřená společenská část domu se celá nachází ve staré přístavbě. Půdorysně byl prostor relativně malý (39 m2) a nízký, přitom dům poskytoval nadbytek místností. Vzhledem ke špatné využitelnosti původní dispozice a množství malých pokojů jsme se rozhodli v této části objektu v polovině plochy vybourat strop nad prvním nadzemním podlažím. Tím má i relativně menší společenská část velkorysejší charakter. Zásadní bylo vytvořit společenský prostor. Tedy ne obývací pokoj, kuchyň, jídelnu a počítačový kout, ale jeden prostor, který je dostatečně velký pro všechny členy rodiny najednou. Tento společenský prostor se zároveň otevírá do zahrady, proto bylo logické propojit ho opticky i provozně s exteriérem, který je pro nás nedílnou součástí vnímání prostoru. Terénními úpravami vznikla terasa navazující na obývací pokoj. Jediným úskalím bylo zajistit kvalitní proslunění, neboť prostor pokoje je orientovaný na sever, avšak o celé šíři objektu. Proto jsme vytvořili okna na východní, severní a západní straně a také stropní světlík. Velké rohové okno na východní a severní straně umožňuje, aby prostor absorboval ranní slunce. Ve stropě jsme provedli střešní světlík, kterým v průběhu dne prochází sluneční svit, a ze západní strany je pod stropem pásové okno. Těmito proskleními jsme dosáhli velkého prosvětlení s dostatečným prosluněním, a zároveň se v létě severní obývací část pokoje tolik nepřehřívá. A navíc vše má silnou estetickou a zklidňující funkci, neboť proměnlivá barevnost a intenzita slunečních paprsků v průběhu celého dne mění i atmosféru prostoru, a tím přirozeně i náladu a energii člověka. Nábytek byl použit v co nejmenší míře a co nejkompaktnější, a to zejména z praktických důvodů – prach, malé děti atd., a kuchyňská část je nesena v duchu podobné inspirace. Vzhledem k tomu, že se jedná o součást společenského prostoru, chtěl jsem, aby bylo možno vždy rychle schovat všechny nezbytné doplňky jako konvici, mikrovlnku, toaster a další. Proto jsme vytvořili hlubší pracovní plochu, která je rozdělena posuvnými dvířky. V zadní části jsou všechny tyto věci uloženy a v případě úklidu se pouze posunou dvířka.“

14

Galerijní charakter pracovny, kde velké okno působí jako proměnlivý obraz a zbytek prostoru je čistý, bílý a nerozptylující. Jednoduchost a čistota provedení pracovního koutu, který není primárně určen k denní práci, tedy takový polosoukromý prostor. Člověk zde vnímá pouze „zvuky a hluk“ odehrávající se v nižším patře, ale od zbytku rodiny je opticky oddělen.

15

16

Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Edit: